09/01/2026
Škoda, že se tyhle okamžiky nedají mumifikovat a po kouskách oživovat v obdobích temna. Nejdřív jsem vyjistila, kde tady nalévají dobrou horkou čokoládu.
Věděli jste, že Eduard Petiška kromě povinočetebních Starých řeckých bájí a pověstí napsal také egyptské, mezopotamské atd.? Já tedy ne, ale asi chápu proč. Na každé stránce přistihuji své myšlenky při tom, že ulétají jak bůh - sokol. Vždycky jsem měla potíže se soustředěním, ale tohle je přespříliš. Zabil, rozčtvrtil, složil, oživil, znova zabil, zakopal, vykopal a nakonec zemřel přirozenou smrtí. Pletu si jména, posloupnost a ztrácím se v zoologické zahradě božských hlav.
Přitom jsem tu mytologii kdysi studovala kvůli diplomce o svobodných zednářích a jejich vlivu na život a dílo W.A. Mozarta. Ale všechno egyptské jsem úspěšně zapomněla. Některé příběhy možná existují proto, aby je člověk pročítal právě během dlouhých teplých večerů na soustředění, zatímco jeho dítě plave. Spolu s plovoucím příběhem o vážení srdce mi dochází, že moje dítě už není dítě a téměř nepotřebuje moji pomoc v každodenních činnostech.
Díky Bohu, i když nevím kterému. Jestli si kvůli tomuhle budu muset zapamatovat který z nich má hlavu ptáka a který kočky - naučím se to!
