29/08/2026
✈️ 𝐕𝐨̀𝐭 𝐝𝐲𝐚𝐬𝐩𝐨𝐫𝐚 𝐚 : 𝐜𝐡𝐢𝐟 𝐎𝐍𝐈 𝐲𝐨 𝐩𝐨𝐳𝐞 𝐤𝐞𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐬𝐨𝐮 𝐩𝐫𝐢𝐲𝐨𝐫𝐢𝐭𝐞 𝐊𝐄𝐏 𝐚
FIZYON/PFSDH soutni san okenn anbigwite 𝐝𝐰𝐚 𝐀𝐲𝐢𝐬𝐲𝐞̀𝐧 𝐚𝐤 𝐀𝐲𝐢𝐬𝐲𝐞𝐧 𝐤 𝐚𝐩 𝐯𝐢𝐯 𝐧𝐚𝐧 𝐝𝐲𝐚𝐬𝐩𝐨𝐫𝐚 𝐚 𝐩𝐨𝐮 𝐲𝐨 𝐩𝐚𝐭𝐢𝐬𝐢𝐩𝐞 𝐧𝐚𝐧 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐲𝐨. Se yon pozisyon nou te deja defann nan memwa nou te soumèt bay KEP a. Men, yon dwa ki enpòtan konsa merite plis pase vwayaj koutwazi aletranje kote lojik operasyonèl yo ki dèyè misyon sa yo rete difisil pou konprann.
Done resan ONI ki disponib la pèmèt nou poze deba a kounye a sou baz reyalite ak chif.
Baz ONI a genyen 6 583 753 moun, ladan yo sèlman 𝟏𝟔𝟗 𝟓𝟒𝟓 𝐚𝐧𝐫𝐞𝐣𝐢𝐬𝐭𝐫𝐞 𝐤𝐨̀𝐦 𝐦𝐨𝐮𝐧 𝐤 𝐚𝐩 𝐯𝐢𝐯 𝐚𝐥𝐞𝐭𝐫𝐚𝐧𝐣𝐞 𝐧𝐚𝐧 𝟐𝟒 𝐩𝐞𝐲𝐢 𝐨𝐬𝐰𝐚 𝐭𝐞𝐫𝐢𝐭𝐰𝐚, sa ki reprante mwens ke 𝟑% 𝐭𝐨𝐭𝐚𝐥 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐭𝐞̀ 𝐩𝐨𝐭𝐚𝐧𝐬𝐲𝐞̀𝐥 𝐛𝐚𝐳 𝐥𝐚. Sa ki pi enpòtan toujou, moun sa yo konsantre anpil nan kèk peyi sèlman: 𝟏𝟎𝟕 𝟏𝟎𝟏 𝐚𝐩 𝐯𝐢𝐯 𝐧𝐚𝐧 𝐑𝐞𝐩𝐢𝐛𝐥𝐢𝐤 𝐃𝐨𝐦𝐢𝐧𝐢𝐤𝐞̀𝐧, 𝐬𝐚 𝐯𝐥𝐞 𝐝𝐢 𝟔𝟑,𝟐 % 𝐦𝐨𝐮𝐧 𝐤𝐢 𝐚𝐧𝐫𝐞𝐣𝐢𝐬𝐭𝐫𝐞 𝐚𝐥𝐞𝐭𝐫𝐚𝐧𝐣𝐞 𝐲𝐨. 𝐄𝐭𝐚𝐳𝐢𝐧𝐢 𝐯𝐢𝐧𝐢 𝐚𝐩𝐰𝐞 𝐚𝐤 𝟐𝟕 𝟎𝟗𝟓 𝐦𝐨𝐮𝐧, 𝐞𝐩𝐢 𝐁𝐫𝐞𝐳𝐢𝐥 𝐚𝐤 𝟏𝟎 𝟕𝟖𝟕.
Epoutan, kisa KEP a ap mete devan jodi a? Misyon nan 𝐂𝐡𝐢𝐥𝐢, 𝐁𝐫𝐞𝐳𝐢𝐥 𝐚𝐤 𝐊𝐚𝐧𝐚𝐝𝐚 pou esplore posiblite pou òganize vòt dyaspora a.
Brezil genyen 10 787 moun nan baz ONI a. Men, 𝐊𝐚𝐧𝐚𝐝𝐚 𝐠𝐞𝐧𝐲𝐞𝐧 𝐬𝐞̀𝐥𝐦𝐚𝐧 𝟏 𝟑𝟗𝟗 𝐞𝐩𝐢 𝐂𝐡𝐢𝐥𝐢 𝟓𝟕𝟖. Ansanm, de dènye peyi sa yo reprezante 𝐚𝐩𝐞̀𝐧 𝟏,𝟏𝟕 % 𝐦𝐨𝐮𝐧 𝐎𝐍𝐈 𝐚𝐧𝐫𝐞𝐣𝐢𝐬𝐭𝐫𝐞 𝐤𝐨̀𝐦 𝐦𝐨𝐮𝐧 𝐤 𝐚𝐩 𝐯𝐢𝐯 𝐚𝐥𝐞𝐭𝐫𝐚𝐧𝐣𝐞.
Kidonk, gen yon kesyon objektif ki merite repons : 𝐬𝐢 𝐝𝐞𝐩𝐥𝐚𝐬𝐦𝐚𝐧 𝐬𝐚 𝐲𝐨 𝐯𝐫𝐞̀𝐦𝐚𝐧 𝐚𝐧𝐭𝐫𝐞 𝐧𝐚𝐧 𝐲𝐨𝐧 𝐞𝐬𝐭𝐫𝐚𝐭𝐞𝐣𝐢 𝐨𝐩𝐞𝐫𝐚𝐬𝐲𝐨𝐧𝐞̀𝐥 𝐩𝐨𝐮 𝐩𝐫𝐞𝐩𝐚𝐫𝐞 𝐯𝐨̀𝐭 𝐚𝐥𝐞𝐭𝐫𝐚𝐧𝐣𝐞 𝐚, 𝐩𝐨𝐮𝐤𝐢𝐬𝐚 𝐑𝐞𝐩𝐢𝐛𝐥𝐢𝐤 𝐃𝐨𝐦𝐢𝐧𝐢𝐤𝐞̀𝐧 — 𝐤𝐢 𝐩𝐨𝐮 𝐤𝐨𝐧𝐭 𝐥𝐢 𝐠𝐞𝐧𝐲𝐞𝐧 𝐩𝐫𝐞̀𝐬𝐤𝐞 𝐝𝐞 𝐬𝐨𝐮 𝐜𝐡𝐚𝐤 𝐭𝐰𝐚 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐭𝐞̀ 𝐩𝐨𝐭𝐚𝐧𝐬𝐲𝐞̀𝐥 𝐚𝐥𝐞𝐭𝐫𝐚𝐧𝐣𝐞 𝐤𝐢 𝐢𝐝𝐚𝐧𝐭𝐢𝐟𝐲𝐞 𝐧𝐚𝐧 𝐛𝐚𝐳 𝐬𝐚 𝐚 — 𝐩𝐚 𝐩𝐚𝐫𝐞̀𝐭 𝐤𝐨̀𝐦 𝐲𝐨𝐧 𝐩𝐫𝐢𝐲𝐨𝐫𝐢𝐭𝐞 𝐞𝐯𝐢𝐝𝐚𝐧? Sou ki kritè KEP a chwazi peyi pou li vizite yo : kantite elektè potansyèl, posibilite teknik, koperasyon ant enstitisyon, depans oswa senpleman opòtinite diplomatik?
Kesyon sa a vin pi enpòtan toujou paske𝟔 𝟒𝟏𝟒 𝟐𝟎𝟖 𝐦𝐨𝐮𝐧 𝐧𝐚𝐧 𝐛𝐚𝐳 𝐎𝐍𝐈 𝐚 𝐫𝐚𝐭𝐚𝐜𝐡𝐞 𝐚𝐤 𝐭𝐞𝐫𝐢𝐭𝐰𝐚 𝐧𝐚𝐬𝐲𝐨𝐧𝐚𝐥 𝐥𝐚, alòske kondisyon materyèl ak kondisyon sekirite ki ta dwe pèmèt yo patisipe nan eleksyon yo toujou rete trè ensèten. Ensekirite, zòn ki difisil pou moun antre ladan yo, popilasyon deplase, difikilte pou sikile sou wout nasyonal estratejik yo, sekirite pou sant elektoral yo ak transpò materyèl elektoral yo : se obstak sa yo ki dwe rezoud an premye pou yon eleksyon kredib kapab fèt.
Pwoblèm nan se pa vwayaj la poukont li 𝐦𝐞𝐧 𝐬𝐞 𝐩𝐢𝐭𝐨 𝐧𝐚𝐧 𝐝𝐢𝐟𝐞𝐫𝐚𝐧𝐬 𝐤𝐢 𝐬𝐚𝐧𝐛𝐥𝐞 𝐞𝐠𝐳𝐢𝐬𝐭𝐞 𝐚𝐧𝐭 𝐦𝐢𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐊𝐄𝐏 𝐚 𝐚𝐩 𝐟𝐞̀ 𝐲𝐨 𝐚𝐤 𝐩𝐫𝐢𝐲𝐨𝐫𝐢𝐭𝐞 𝐩𝐰𝐨̀𝐩 𝐝𝐨𝐧𝐞 𝐋𝐞𝐭𝐚 𝐲𝐨 𝐦𝐨𝐧𝐭𝐫𝐞.
Yon KEP ki bloke nan egzekisyon pwòp kalandriye li pa kapab ranplase travay difisil pou rann eleksyon yo posib sou plan materyèl ak 𝐲𝐨𝐧 𝐝𝐢𝐩𝐥𝐨𝐦𝐚𝐬𝐢 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐭𝐨𝐫𝐚𝐥 𝐤𝐢 𝐜𝐡𝐢𝐭𝐚 𝐬𝐨𝐮 𝐦𝐢𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐚𝐤 𝐟𝐨𝐭𝐨 𝐚𝐥𝐞𝐭𝐫𝐚𝐧𝐣𝐞. Se poutèt sa, chak deplasman ki finanse ak lajan trezò piblik ta dwe vini ak enfòmasyon klè : 𝐤𝐨𝐧𝐛𝐲𝐞𝐧 𝐦𝐢𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐚𝐧 𝐤𝐨𝐮𝐭𝐞, 𝐩𝐨𝐮𝐤𝐢𝐬𝐚 𝐲𝐨 𝐜𝐡𝐰𝐚𝐳𝐢 𝐩𝐞𝐲𝐢 𝐬𝐚 𝐲𝐨, 𝐤𝐨𝐧𝐛𝐲𝐞𝐧 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐭𝐞̀ 𝐩𝐨𝐭𝐚𝐧𝐬𝐲𝐞̀𝐥 𝐥𝐢 𝐤𝐨𝐧𝐬𝐞̀𝐧𝐞 𝐤𝐨𝐧𝐤𝐫𝐞̀𝐭𝐦𝐚𝐧, 𝐤𝐢 𝐫𝐞𝐳𝐢𝐥𝐭𝐚 𝐲𝐨 𝐬𝐰𝐞𝐭𝐞 𝐣𝐰𝐞𝐧𝐧, 𝐤𝐢 𝐩𝐰𝐨𝐜𝐡𝐞𝐧 𝐞𝐭𝐚𝐩 𝐲𝐨 𝐩𝐫𝐞𝐯𝐰𝐚 𝐞𝐩𝐢 𝐤𝐢 𝐞𝐧𝐩𝐚𝐤 𝐤𝐨𝐧𝐤𝐫𝐞̀ 𝐦𝐢𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐬𝐚 𝐲𝐨 𝐝𝐰𝐞 𝐠𝐞𝐧𝐲𝐞𝐧 𝐬𝐨𝐮 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐲𝐨.
FIZYON/PFSDH mande koyerans ak transparans : 𝐰𝐢 𝐩𝐨𝐮 𝐯𝐨̀𝐭 𝐝𝐲𝐚𝐬𝐩𝐨𝐫𝐚 𝐚, 𝐦𝐞𝐧 𝐬𝐨𝐮 𝐛𝐚𝐳 𝐲𝐨𝐧 𝐞𝐬𝐭𝐫𝐚𝐭𝐞𝐣𝐢 𝐤𝐢 𝐜𝐡𝐢𝐭𝐚 𝐬𝐨𝐮 𝐝𝐨𝐧𝐞 𝐫𝐞𝐲𝐞̀𝐥, 𝐩𝐨𝐬𝐢𝐛𝐢𝐥𝐢𝐭𝐞 𝐫𝐞𝐲𝐞̀𝐥 𝐩𝐨𝐮 𝐨̀𝐠𝐚𝐧𝐢𝐳𝐞 𝐥𝐢 𝐚𝐤 𝐞𝐧𝐭𝐞𝐫𝐞̀ 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐭𝐨𝐫𝐚𝐥 𝐤𝐨𝐧𝐤𝐫𝐞̀. Anvan KEP a miltipliye misyon aletranje yo, li dwe esplike kijan li pwal pèmèt 𝟔,𝟒 𝐦𝐢𝐥𝐲𝐨𝐧 𝐦𝐨𝐮𝐧 𝐧𝐚𝐧 𝐛𝐚𝐳 𝐤𝐞 𝐎𝐍𝐈 𝐭𝐫𝐚𝐧𝐬𝐦𝐞̀𝐭 𝐛𝐚 𝐥𝐢 𝐤𝐢 𝐫𝐚𝐭𝐚𝐜𝐡𝐞 𝐚𝐤 𝐭𝐞𝐫𝐢𝐭𝐰𝐚 𝐧𝐚𝐬𝐲𝐨𝐧𝐚𝐥 𝐥𝐚, ansanm ak 169 545 moun ki anrejistre aletranje yo, egzèse dwa yo pou vote tout bon vre.
𝐒𝐞 𝐩𝐚 𝐯𝐰𝐚𝐲𝐚𝐣 𝐤𝐢 𝐟𝐞̀ 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐦𝐞𝐧 𝐛𝐨𝐧 𝐣𝐚𝐧 𝐤𝐨𝐧𝐝𝐢𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐩𝐨𝐮 𝐦𝐨𝐮𝐧 𝐯𝐨𝐭𝐞 𝐤𝐢 𝐟𝐞̀ 𝐞𝐥𝐞𝐤𝐬𝐲𝐨𝐧 𝐩𝐨𝐬𝐢𝐛.
-------------------------------------------------------
✈️ 𝐕𝐨𝐭𝐞 𝐝𝐞 𝐥𝐚 𝐝𝐢𝐚𝐬𝐩𝐨𝐫𝐚 : 𝐥𝐞𝐬 𝐜𝐡𝐢𝐟𝐟𝐫𝐞𝐬 𝐝𝐞 𝐥’𝐎𝐍𝐈 𝐢𝐧𝐭𝐞𝐫𝐫𝐨𝐠𝐞𝐧𝐭 𝐥𝐞𝐬 𝐩𝐫𝐢𝐨𝐫𝐢𝐭𝐞́𝐬 𝐝𝐮 𝐂𝐄𝐏
La FUSION/PFSDH soutient sans ambiguïté 𝐥𝐞 𝐝𝐫𝐨𝐢𝐭 𝐝𝐞𝐬 𝐇𝐚𝐢̈𝐭𝐢𝐞𝐧𝐧𝐞𝐬 𝐞𝐭 𝐇𝐚𝐢̈𝐭𝐢𝐞𝐧𝐬 𝐝𝐞 𝐥𝐚 𝐝𝐢𝐚𝐬𝐩𝐨𝐫𝐚 𝐚̀ 𝐩𝐚𝐫𝐭𝐢𝐜𝐢𝐩𝐞𝐫 𝐚𝐮𝐱 𝐞́𝐥𝐞𝐜𝐭𝐢𝐨𝐧𝐬. Nous l’avons d’ailleurs défendu dans notre mémoire adressé au CEP HAITI. Mais ce droit sérieux mérite mieux que des missions internationales dont la logique opérationnelle reste difficile à comprendre.
Les données de l’ONI disponibles au 28 août 2026 permettent maintenant de poser le débat sur des faits.
La base compte 6 583 753 personnes, dont seulement 𝟏𝟔𝟗 𝟓𝟒𝟓 𝐬𝐨𝐧𝐭 𝐞𝐧𝐫𝐞𝐠𝐢𝐬𝐭𝐫𝐞́𝐞𝐬 𝐜𝐨𝐦𝐦𝐞 𝐯𝐢𝐯𝐚𝐧𝐭 𝐚̀ 𝐥’𝐞́𝐭𝐫𝐚𝐧𝐠𝐞𝐫 𝐝𝐚𝐧𝐬 𝟐𝟒 𝐩𝐚𝐲𝐬 𝐨𝐮 𝐭𝐞𝐫𝐫𝐢𝐭𝐨𝐢𝐫𝐞𝐬, soit 𝟐,𝟓𝟖 % 𝐝𝐮 𝐭𝐨𝐭𝐚𝐥.. Surtout, leur répartition est extrêmement concentrée : 𝟏𝟎𝟕 𝟏𝟎𝟏 𝐯𝐢𝐯𝐞𝐧𝐭 𝐞𝐧 𝐑𝐞́𝐩𝐮𝐛𝐥𝐢𝐪𝐮𝐞 𝐝𝐨𝐦𝐢𝐧𝐢𝐜𝐚𝐢𝐧𝐞, 𝐬𝐨𝐢𝐭 𝟔𝟑,𝟐 % 𝐝𝐞 𝐥’𝐞𝐟𝐟𝐞𝐜𝐭𝐢𝐟 𝐞𝐱𝐭𝐞́𝐫𝐢𝐞𝐮𝐫 𝐞𝐧𝐫𝐞𝐠𝐢𝐬𝐭𝐫𝐞́. Les États-Unis suivent avec 27 095 personnes et le Brésil avec 10 787.
Et pourtant, que met actuellement en avant le CEP ? Des missions 𝐂𝐡𝐢𝐥𝐢, 𝐚𝐮 𝐁𝐫𝐞́𝐬𝐢𝐥 𝐞𝐭 𝐚𝐮 𝐂𝐚𝐧𝐚𝐝𝐚 pour explorer la possibilité d'un vote de la diaspora.
Le Brésil représente effectivement 10 787 personnes dans la base ONI. Mais le 𝐂𝐚𝐧𝐚𝐝𝐚 𝐧’𝐞𝐧 𝐜𝐨𝐦𝐩𝐭𝐞 𝐪𝐮𝐞 𝟏 𝟑𝟗𝟗 𝐞𝐭 𝐥𝐞 𝐂𝐡𝐢𝐥𝐢 𝟓𝟕𝟖. Ensemble, ces deux derniers pays représentent à peine 𝟏,𝟏𝟕 % 𝐝𝐞 𝐥’𝐞𝐟𝐟𝐞𝐜𝐭𝐢𝐟 𝐞𝐱𝐭𝐞́𝐫𝐢𝐞𝐮𝐫 𝐞𝐧𝐫𝐞𝐠𝐢𝐬𝐭𝐫𝐞́ 𝐩𝐚𝐫 𝐥’𝐎𝐍𝐈.
Dès lors, une question objective s’impose : 𝐬𝐢 𝐜𝐞𝐬 𝐝𝐞́𝐩𝐥𝐚𝐜𝐞𝐦𝐞𝐧𝐭𝐬 𝐫𝐞́𝐩𝐨𝐧𝐝𝐞𝐧𝐭 𝐯𝐞́𝐫𝐢𝐭𝐚𝐛𝐥𝐞𝐦𝐞𝐧𝐭 𝐚̀ 𝐮𝐧𝐞 𝐬𝐭𝐫𝐚𝐭𝐞́𝐠𝐢𝐞 𝐨𝐩𝐞́𝐫𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧𝐧𝐞𝐥𝐥𝐞 𝐝𝐞 𝐩𝐫𝐞́𝐩𝐚𝐫𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧 𝐝𝐮 𝐯𝐨𝐭𝐞 𝐞𝐱𝐭𝐞́𝐫𝐢𝐞𝐮𝐫, 𝐩𝐨𝐮𝐫𝐪𝐮𝐨𝐢 𝐥𝐚 𝐑𝐞́𝐩𝐮𝐛𝐥𝐢𝐪𝐮𝐞 𝐝𝐨𝐦𝐢𝐧𝐢𝐜𝐚𝐢𝐧𝐞 — 𝐪𝐮𝐢 𝐜𝐨𝐧𝐜𝐞𝐧𝐭𝐫𝐞 𝐚̀ 𝐞𝐥𝐥𝐞 𝐬𝐞𝐮𝐥𝐞 𝐩𝐫𝐞̀𝐬 𝐝𝐞 𝐝𝐞𝐮𝐱 𝐞́𝐥𝐞𝐜𝐭𝐞𝐮𝐫𝐬 𝐩𝐨𝐭𝐞𝐧𝐭𝐢𝐞𝐥𝐬 𝐝𝐞 𝐥’𝐞𝐱𝐭𝐞́𝐫𝐢𝐞𝐮𝐫 𝐬𝐮𝐫 𝐭𝐫𝐨𝐢𝐬 𝐢𝐝𝐞𝐧𝐭𝐢𝐟𝐢𝐞́𝐬 𝐝𝐚𝐧𝐬 𝐜𝐞𝐭𝐭𝐞 𝐛𝐚𝐬𝐞 — 𝐧’𝐚𝐩𝐩𝐚𝐫𝐚𝐢̂𝐭-𝐞𝐥𝐥𝐞 𝐩𝐚𝐬 𝐜𝐨𝐦𝐦𝐞 𝐥𝐚 𝐩𝐫𝐢𝐨𝐫𝐢𝐭𝐞́ 𝐞́𝐯𝐢𝐝𝐞𝐧𝐭𝐞 ? Quels critères déterminent les pays visités : nombre d’électeurs potentiels, faisabilité technique, coopération institutionnelle, coût ou simple opportunité diplomatique ?
La question est d’autant plus légitime que 𝟔 𝟒𝟏𝟒 𝟐𝟎𝟖 𝐩𝐞𝐫𝐬𝐨𝐧𝐧𝐞𝐬 𝐝𝐞 𝐥𝐚 𝐛𝐚𝐬𝐞 𝐎𝐍𝐈 𝐬𝐨𝐧𝐭 𝐫𝐚𝐭𝐭𝐚𝐜𝐡𝐞́𝐞𝐬 𝐚𝐮 𝐭𝐞𝐫𝐫𝐢𝐭𝐨𝐢𝐫𝐞 𝐧𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧𝐚𝐥, alors que les conditions matérielles et sécuritaires permettant leur participation restent profondément incertaines. Insécurité, territoires difficilement accessibles, populations déplacées, circulation sur les axes stratégiques, sécurisation des centres électoraux et transport du matériel : ce sont ces obstacles qui conditionnent d’abord la possibilité même d'organiser des élections crédibles.
Le problème n’est donc pas le voyage en lui-même mais 𝐥’𝐚𝐛𝐬𝐞𝐧𝐜𝐞 𝐚𝐩𝐩𝐚𝐫𝐞𝐧𝐭𝐞 𝐝𝐞 𝐩𝐫𝐨𝐩𝐨𝐫𝐭𝐢𝐨𝐧 𝐞𝐧𝐭𝐫𝐞 𝐥𝐞𝐬 𝐦𝐢𝐬𝐬𝐢𝐨𝐧𝐬 𝐞𝐧𝐭𝐫𝐞𝐩𝐫𝐢𝐬𝐞𝐬 𝐞𝐭 𝐥𝐞𝐬 𝐩𝐫𝐢𝐨𝐫𝐢𝐭𝐞́𝐬 𝐫𝐞́𝐯𝐞́𝐥𝐞́𝐞𝐬 𝐩𝐚𝐫 𝐥𝐞𝐬 𝐩𝐫𝐨𝐩𝐫𝐞𝐬 𝐝𝐨𝐧𝐧𝐞́𝐞𝐬 𝐝𝐞 𝐥’𝐄́𝐭𝐚𝐭.
Un CEP bloqué dans l’exécution de son calendrier ne peut substituer 𝐮𝐧𝐞 𝐝𝐢𝐩𝐥𝐨𝐦𝐚𝐭𝐢𝐞 𝐞́𝐥𝐞𝐜𝐭𝐨𝐫𝐚𝐥𝐞 𝐝𝐞 𝐦𝐢𝐬𝐬𝐢𝐨𝐧𝐬 𝐞𝐭 𝐝𝐞 𝐩𝐡𝐨𝐭𝐨𝐠𝐫𝐚𝐩𝐡𝐢𝐞𝐬 𝐚̀ 𝐥’𝐞́𝐭𝐫𝐚𝐧𝐠𝐞𝐫 au travail beaucoup plus difficile consistant à rendre matériellement possible le scrutin. Chaque déplacement financé par les ressources publiques devrait donc être accompagné de données simples : 𝐜𝐨𝐮̂𝐭 𝐝𝐞 𝐥𝐚 𝐦𝐢𝐬𝐬𝐢𝐨𝐧, 𝐣𝐮𝐬𝐭𝐢𝐟𝐢𝐜𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧 𝐝𝐮 𝐩𝐚𝐲𝐬 𝐫𝐞𝐭𝐞𝐧𝐮, 𝐧𝐨𝐦𝐛𝐫𝐞 𝐝’𝐞́𝐥𝐞𝐜𝐭𝐞𝐮𝐫𝐬 𝐩𝐨𝐭𝐞𝐧𝐭𝐢𝐞𝐥𝐬 𝐜𝐨𝐧𝐜𝐞𝐫𝐧𝐞́𝐬, 𝐫𝐞́𝐬𝐮𝐥𝐭𝐚𝐭𝐬 𝐨𝐛𝐭𝐞𝐧𝐮𝐬, 𝐩𝐫𝐨𝐜𝐡𝐚𝐢𝐧𝐞𝐬 𝐞́𝐭𝐚𝐩𝐞𝐬 𝐞𝐭 𝐢𝐦𝐩𝐚𝐜𝐭 𝐜𝐨𝐧𝐜𝐫𝐞𝐭 𝐚𝐭𝐭𝐞𝐧𝐝𝐮 𝐬𝐮𝐫 𝐥𝐞 𝐬𝐜𝐫𝐮𝐭𝐢𝐧.
La FUSION/PFSDH demande de la cohérence et de la transparence : 𝐨𝐮𝐢 𝐚𝐮 𝐯𝐨𝐭𝐞 𝐝𝐞 𝐥𝐚 𝐝𝐢𝐚𝐬𝐩𝐨𝐫𝐚, 𝐦𝐚𝐢𝐬 𝐬𝐞𝐥𝐨𝐧 𝐮𝐧𝐞 𝐬𝐭𝐫𝐚𝐭𝐞́𝐠𝐢𝐞 𝐟𝐨𝐧𝐝𝐞́𝐞 𝐬𝐮𝐫 𝐥𝐞𝐬 𝐝𝐨𝐧𝐧𝐞́𝐞𝐬, 𝐥𝐚 𝐟𝐚𝐢𝐬𝐚𝐛𝐢𝐥𝐢𝐭𝐞́ 𝐞𝐭 𝐥’𝐢𝐧𝐭𝐞́𝐫𝐞̂𝐭 𝐞́𝐥𝐞𝐜𝐭𝐨𝐫𝐚𝐥 𝐫𝐞́𝐞𝐥. Avant de multiplier les missions, le CEP doit expliquer comment il entend permettre aux 6,4 millions de personnes de sa base rattachées au territoire national, comme aux 169 545 enregistrées à l’étranger, d’exercer effectivement leur droit.
𝐋𝐞𝐬 𝐯𝐨𝐲𝐚𝐠𝐞𝐬 𝐧𝐞 𝐟𝐨𝐧𝐭 𝐩𝐚𝐬 𝐮𝐧𝐞 𝐞́𝐥𝐞𝐜𝐭𝐢𝐨𝐧. 𝐋𝐞𝐬 𝐜𝐨𝐧𝐝𝐢𝐭𝐢𝐨𝐧𝐬 𝐩𝐨𝐮𝐫 𝐯𝐨𝐭𝐞𝐫, 𝐨𝐮𝐢.