Změna 2018 Žďár nad Sázavou

12/04/2026

Ještě k vyúčtování tepla od SATT, a.s.

Naše poznámka k cenové politice společnosti SATT, a.s. vyvolala poměrně bouřlivou reakci. Jejím cílem však nebylo firmu poškodit, ale otevřít debatu a především získat odpovědi na oprávněné dotazy odběratelů tepla.
Pozitivně vnímáme, že pan místostarosta a předseda představenstva společnosti SATT Dvořák informoval ve dubnovém Zpravodaji o vyúčtování za rok 2025. Zůstává však otázkou, zda tyto informace nemohly přijít dříve a v širším rozsahu. Stejně tak se nabízí otázka, proč nebylo možné pružněji reagovat na více než 30% snížení ceny výroby tepla.
Výrobce tepla, společnost ŽĎAS, totiž již v prvním pololetí roku 2025 snížil nákupní cenu. Proč tedy nedošlo k přepočtu předpokládané kalkulované ceny pro zimní období 2025 včas? Právě v tomto období nesou odběratelé největší finanční zátěž, a jakékoli snížení ceny by se v jejich rozpočtech projevilo nejvýrazněji.
Pokud celková finanční vratka distributora tepla, společnosti SATT, a.s., za rok 2025 činí 11,62 milionu korun, je namístě se ptát i na další souvislosti. Při běžném úroku na spořicím účtu ve výši přibližně 4 % p.a. totiž tato částka mohla za tři čtvrtě roku vygenerovat zhruba dalších 350 tisíc korun. Tyto prostředky však nezůstaly odběratelům, ale byly u distributora.
Domnívám se, že skoro 12 miliónů není zanedbatelnou částkou. Pokud by došlo k včasnému snížení záloh, mohly tyto peníze zůstat přímo v peněženkách domácností a pomoci jim zvládnout rostoucí životní náklady.

30/03/2026

Rekonstrukce bývalého MěÚ – návratnost nebo dárek nájemci?

Po několika PR příspěvcích starosty na Facebooku o rekonstrukci budovy bývalého MěÚ (Metodka) za 81,9 mil. Kč bez DPH jsem se zeptal na návratnost této investice. Odpověď zněla: 22 let díky nižším provozním nákladům a vyššímu nájemnému.
Podíval jsem se proto do Registru smluv. Dodatek č. 6 k nájemní smlouvě z 20. 12. 2023 stanovuje roční nájemné bez DPH ve výši 1 176 406 Kč. Z tohoto nájmu vychází prostá návratnost více než 69 let – tedy téměř na hranici životnosti budovy.
Ano, po rekonstrukci mohou být provozní náklady nižší asi o 600 tisíc Kč ročně a budova bude hezčí. To je jistě pozitivní. Ekonomicky se ale městu tato investice zjevně nevrátí. Spíše to vypadá jako velmi štědrý dar nájemci, který bude mít nižší provozní náklady..
Pokud by měla platit návratnost 22 let, muselo by nájemné vzrůst přibližně na trojnásobek současné výše a dále každoročně růst. Pokud budou současní či budoucí nájemci ochotni takové nájemné platit, rád pogratuluji.
Zajímavý je i dodatek č. 7 z května 2025. Město v něm prominulo nájemné a služby dva měsíce před rekonstrukcí – to lze ještě pochopit. Proč ale odpustilo nájemné i dva měsíce po rekonstrukci, už zřejmé není. Jiným nájemcům rekonstruovaných prostor se podobná velkorysost běžně neposkytuje.

27/03/2026

Přešlapy pana senátora Klementa

Pan senátor zjevně nepřekonal své ego a neodpustil si pokračovat ve výměně názorů ve Ždárském Zpravodaji na odpovědnost za statisícovou škodu městu.
Pokud si pan Klement skutečně nepřeje věnovat se soudnímu sporu, který svým hlasováním pomohl odstartovat, neměl ho otevírat ve svém článku.
K samotnému obsahu jeho sdělení: tvrzení, že pan Havlík chtěl „obrat město“ o 200 tisíc korun, je účelové a zavádějící. Pokud by mu šlo o peníze, přijal by nabídku na dohodu o ukončení pracovního poměru ve výši 350 tisíc korun, která mu byla předložena. Zjevně tedy o peníze nešlo.
Požadavek na finanční odškodnění je navíc běžnou součástí žalob na nemajetkovou újmu. Soud jej v tomto případě nezamítl jako neoprávněný, ale dospěl k závěru, že za dostatečné považuje omluvu. To je skutečnost, kterou si pan senátor mohl snadno ověřit v rozsudku – pokud ho vůbec četl.
Souhlasím, že neschopnost přijmout pravomocný rozsudek a nést za něj odpovědnost vyžaduje „silný žaludek“. Není přitom třeba nikomu cokoli podsouvat – každý, koho zajímá názor pana senátora, si může poslechnout záznam ze zasedání zastupitelstva dne 5. 2. 2026, konkrétně bod Projednání závěrů škodní komise (cca 13. minuta), a udělat si vlastní obrázek.
Za pozornost stojí i otázka odpovědnosti za vzniklou škodu. Částka přibližně 9 tisíc korun, vzniklá opožděnou úhradou soudních nákladů, byla bez váhání připsána konkrétnímu úředníkovi. Naproti tomu výrazně vyšší škoda kolem 143 tisíc korun, za kterou nese odpovědnost rada města, zůstává bez konkrétního viníka.
Zdá se, že „ jeho spravedlnost“ neplatí pro všechny stejně.

25/03/2026

Jak se ze 2 miliónů stalo téměř 8 miliónů

Ve Zpravodaji jsme se nedávno dočetli, že město pokračuje v „zeštíhlování“ úřadu a zvyšování jeho efektivity. Realita zadávání veřejných zakázek však ukazuje spíše pravý opak. Posledním příkladem je zrušená zakázka na sdílená kola, kterou musí město vypsat znovu.
Za zadávání veřejných zakázek dnes odpovídá odbor strategického rozvoje a investic, kde pracuje vedoucí oddělení a tři úředníci. K tomu je třeba připočítat právníky úřadu včetně tajemníka. Pokud započítáme část jejich úvazků, dostaneme se přibližně na 4,5 pracovního úvazku věnovaného veřejným zakázkám. Při ročních nákladech kolem 1 mil. Kč na zaměstnance to znamená asi 4,5 mil. Kč ročně.
Tím ale výdaje nekončí. Jen za externí právní služby zaplatilo město v roce 2025 firmě Urban Legal dalších 3,4 mil. Kč. Celkové náklady na zadávání veřejných zakázek tak dosahují téměř 8 mil. Kč ročně.
Jako bývalý tajemník úřadu s 22letou zkušeností vím, co tento proces obnáší. Jsem přesvědčen, že je možné jej zvládnout s náklady kolem 2 mil. Kč ročně, jak tomu bylo dříve.
Pan starosta říká, že kvalitní věci nejsou levné. To je pravda. V tomto případě ale město neplatí za kvalitu, nýbrž za neefektivní systém. A město rozhodně není tak bohaté, aby si takové plýtvání mohlo dovolit.

23/03/2026

Odpověď na anketu ždárského Zpravodaje:
Má město rozšiřovat svůj bytový fond o nájemní byty se zvýhodněným nájmem (dostupným) anebo běžným (tržním)?

Změna 2018 od počátku prosazuje bytovou výstavbu jako jednu ze základních městotvorných funkcí. Bydlení je totiž základní lidskou potřebou a jeho dostupnost je předpokladem pro naplnění dalších oblastí života, jako je práce či volný čas. V oblasti nájemního bydlení by město mělo podporovat především sociálně dostupné byty. Tržní nájemné ve většině případů zajišťují soukromí investoři a podnikatelé. Ve městě však vždy budou lidé s příjmy, které na tržní nájemné nestačí, a právě pro ně má město vytvářet dostupné bydlení. Pro obyvatele s vyššími příjmy by mělo nabídnout stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů, které po rozprodání dříve připravených parcel ve městě chybí.

19/03/2026

Bývalý ředitel po sobě nechal miliónové dluhy.

Na posledním zasedání zastupitelstva jsme si vyžádali aktuální informaci o splácení návratné půjčky 2 350 000 Kč, kterou zastupitelstvo v roce 2020 schválilo jako finanční výpomoc pro ZŠ Švermova v souvislosti se soudními spory bývalého ředitele Ptáčka a p. Humpolíkové.
V minulém volebním období byl přitom obrovský problém získat jakékoli informace. Některé údaje jsme museli dohledávat dokonce u Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších institucí. O to víc oceňujeme současnou spolupráci tajemníka F. Žáka a paní ředitelky Paulové.
Podle poskytnutých informací bylo do roku 2025 z půjčky splaceno 1 410 tis. Kč a zbývá doplatit ještě 940 tis. Kč – tedy zhruba další čtyři až pět let splácení. To by samo o sobě bylo dost. Jenže tím náklady zdaleka nekončí.
Do roku 2022 škola zaplatila včetně této půjčky téměř 4,5 milionu korun. Nově jsme se navíc dozvěděli, že v letech 2022–2025 proběhly další soudy a další platby ve výši přibližně 2,2 milionu korun. A to stále nemusí být konečná částka – nezapočítávají se úroky ani další poplatky.
Jde o vleklý spor, který podle posudku nezávislé právní kanceláře Frank Bold souvisí s „nevědomou nedbalostí“ pana Ptáčka. Výsledek? Město dál a dál platí – z peněz daňových poplatníků.
Proto se ptám: Podílí se na těchto nákladech také pan Ptáček? Proč se nikdo vážně nesnaží ukončit všechny soudní spory? A proč o tak zásadních finančních dopadech na rozpočet města nejsou zastupitelé i veřejnost průběžně informováni?

08/03/2026

Odpověď senátorovi Klementovi na jeho příspěvek ve žďárském Zpravodaji:

Kdo tady volá „chyťte zloděje“

Pan senátor Klement ve svém článku reaguje na diskuzi na posledním zastupitelstvu. Na závěr jeho vystoupení jsem pronesl poznámku: „Slyšeli jsme slovo Boží, amen.“ Takový výrok by spíše patřil do kostela, nikoli do jednání zastupitelstva při projednávání škody, která městu vznikla. Nicméně teatrální, a nepravdivé hodnocení věci od ústavního činitele mne k tomu vyprovokovalo. Příště si dám větší pozor.
Fakta jsou přitom poměrně jasná. Soud pravomocně rozhodl, že město musí zaplatit náklady řízení a omluvit se za usnesení, které bylo způsobilé poškodit moje osobnostní práva. Na základě tohoto rozhodnutí vznikla městu škoda přibližně 143 tisíc korun.
Pan senátor ve svém textu zdůrazňuje, že soud nepřiznal požadované odškodnění. To je sice pravda, ale zamlčuje podstatnou věc – soud zároveň konstatoval pochybení města a uložil mu povinnost omluvy i úhrady nákladů řízení. Město tedy spor v této části prohrálo.
Zvláštní logika pana senátora pak spočívá v tom, že za vzniklou škodu prý může ten, kdo se bránil u soudu, když před tím s ním odmítli věc řešit mimosoudně. Jinými slovy: viníkem má být ten, komu soud dal za pravdu. Takový výklad je opravdu pozoruhodný.
Každý občan má právo bránit svou pověst a svá práva soudní cestou. Pokud soud rozhodne, že zásah byl neoprávněný, odpovědnost nese ten, kdo jej způsobil – v tomto případě rada města.
Škodní komise rady města ostatně potvrdila, že škoda existuje. Přesto zastupitelstvo nepřijalo žádné usnesení, které by řešilo její příčinu a odpovědnost.
Možná by proto místo moralizování a ironických poznámek bylo lepší přiznat jednoduchou věc: město spor prohrálo a někdo za to odpovědnost nést musí. To ale potřebuje pokoru a respekt k rozsudku nezávislého soudu.

26/02/2026

Když méně znamená více.

Zdánlivý protimluv, ale funguje všude tam, kde celkové náklady jsou součinem počtu jednotek a jednotkového nákladu. Příkladem můžou být i mzdové výdaje, které jsou dány průměrnou mzdou a počtem zaměstnanců. Pro lepší pochopení si uvedeme příklad. Psal se rok 2004 a na MěÚ bylo z končícího OkÚ delimitováno 100 zaměstnanců, z nichž zhruba polovina byla následně převedena zpět na Úřad práce. Nicméně na konci roku bylo na MěÚ zaměstnáno 135 zaměstnanců, kteří měli v průměru 20 115 Kč, což činilo 114 % průměrné mzdy v ČR. Díky promyšlené personální politice klesl počet zaměstnanců v roce 2013 na 113 s průměrným platem 33 241 Kč, což činilo 128 % průměrné mzdy v ČR. Čas šel dál a počet zaměstnanců rostl a v roce2018 dosáhl počtu 120 a průměrná mzda 37 747 Kč činila 126 % průměrné mzdy v ČR. Růst počtu zaměstnanců pokračoval a v roce 2022 bylo na MěÚ zaměstnáno 133 zaměstnanců s průměrnou mzdou 41 285 Kč, což představovalo 106 % průměrné mzdy v ČR. V roce 2023 dosáhl počet zaměstnanců počtu 134 a průměrná mzda 42 448 Kč, což znamenalo jen 99 % průměrné mzdy v ČR. Pro rok 2024 pak MěÚ zaměstnával 135 zaměstnanců s průměrnou mzdou 45 562 Kč, což opět představuje 99 % průměrné mzdy v ČR. Takže můžeme konstatovat, že může být zaměstnáno více zaměstnanců, ale za podstatně nižší mzdy. To je výsledek personální politiky stávající radnice, kdy 135 zaměstnanců MěÚ za 7 let má podprůměrné mzdy, které jsou ve srovnání s průměrnou mzdou v ČR nižší o 27 %. A to je znát i na kvalitě MěÚ zajišťovaných služeb?

19/02/2026

Jak se stavíte k využití tepla a energie nejen z komunálního odpadu v souvislosti s projektem energetické nezávislosti města (teplárny Jihlavská a Libušínská v režii SATT)?

Obě energetické stavby-jak rozšíření plynové kotelny Libušín, tak nová spalovna odpadu na Jihlavské-jsou pro naše město nejvyšší prioritou. Už jenom proto, že Žďár je ze 70% vytápěn horkovodem ze ŽĎASu. Až potud tedy dobře a díkybohu zato. Nicméně nemohu si odpustit, že za minutu dvanáct. S vědomím, že ŽĎAS již delší dobu avizuje ukončení dodávek, se mělo začít mnohem dříve, a ne až na poslední chvíli, kdy nad Evropou visí definitivní zákaz skládkování od roku 2030.Bohužel před 20 lety, kdy jsem toto prosazoval společně s krajem i vedením ŽĎASu, se tehdejší zastupitelstvo zaleklo názoru laické veřejnosti a další postup stoplo. A nové vedení města i SATTu tomu také nepřidalo, protože se-místo této strategii-věnovalo budování nových komunálních služeb

17/02/2026

Víte, jak hospodaří město?

Možná si někteří z vás stejně jako já všimli, že na webu města nejsou data z hospodaření města v podobě Klikacího rozpočtu za rok 2025 ani 2026. Někomu je to možná jedno, ale těm, kteří chtějí vědět a zajímají se, jak město nakládá s jejich penězi, data chybí. Zeptal jsem se na zasedání zastupitelstva dne 5.2.2026 a dostal následující odpověď. Celý rok 2025 město účtuje v novém softwaru a „zapomnělo nebo nechtělo“, aby tento software byl kompatibilní, aby předal data do klikacího rozpočtu. Tady je třeba se vrátit několik let zpátky. Do doby kdy bylo IT oddělení převedeno na SATT. Už tehdy jsem pochyboval o správnosti a efektivnosti této organizační změny, ale současná radnice se přece nemýlí. A tak v letech 2024 až 2026, kdy došlo k obnově a rozšíření IT služeb na MěÚ, tuto změnu IT systémů nikdo neřídil a nehlídal. Mizerná byla podpora uživatelů a podle toho vypadají i dosavadní výsledky. Situace je tak vážná, že „IT koordinátora na MěÚ“ bude dělat současný vedoucí odboru finančního a na jeho místo bude vypsáno výběrové řízení. Tak se vlastně vracíme zpátky, kdy MěÚ měl informatiky, kteří dnes obsluhují a podporují daleko větší systém a více uživatelů. Jenom platby SATT za IT služby se asi nezmění. Doufejme, že transparentnost hospodaření bude brzo obnovena, aby občané a nejenom oni mohli vědět jak a za co město utrácí jejich peníze.

12/02/2026

Co nám zase slíbí pan starosta Mrkos a Žďár Živé Město?

/STATISTIKA/ Na Žďársku se začalo stavět o téměř polovinu méně bytů než loni. Jde přitom o největší pokles v celém kraji. V roce 2025 se zde začalo stavět 254 bytů, meziročně tedy o téměř pětačtyřicet procent méně.