13/05/2026
´Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.´ To je ´stará vesta´!😉
Dřívější generace zahradníků a zemědělců měly s ochranou úrody před „třemi zmrzlými muži“ (Pankrác, Servác, Bonifác – 12. až 14. května) bohaté zkušenosti a využívaly především přírodní materiály a důmyslné improvizace. Zadělávali (zakrývali) sazenice rostlin (rajčat, paprik, okurek). Používali hliněné květináče, dřevěné bedýnky, koše nebo plechové kbelíky.Využívali přírodní izolanty: Rostliny se přikrývaly slámou, senem, chvojím (smrkové nebo jedlové větve) nebo suchým listím. Tyto materiály vytvořily izolační vrstvu, která udržela teplo u země.Ochrana textiliemi: Pokud byly k dispozici staré pytle z juty, prostěradla nebo záclony, používaly se k překrytí záhonů. Taky používali zadýmování (zakuřování): Při hrozbě silnějšího mrazu se v sadech a na polích zapalovaly hromady vlhkého listí, slámy, mokrého dřeva nebo hnoje. Hustý kouř vytvořil nad zahradou deku, která zabránila úniku tepla ze země a snížila riziko mrazu.Vydatná zálivka: Zemina se večer před očekávanými mrazy důkladně prolila vodou. Mokrá půda si udrží teplo lépe než suchá.Postřik vodou (u stromů): Staří ovocnáři věděli, že postřik rozkvetlých stromů vodou (rosení) vytvoří na květech ledovou krustu. Při mrznutí vody se uvolňuje tzv. latentní teplo, které ochrání vnitřek květu před zmrznutím (udrží teplotu kolem 0, i když je venku -5. Nátěr kmenů: Ovocné stromky se natíraly vápenným mlékem, které odráželo sluneční paprsky a zpomalovalo rašení, čímž se strom vyhnul největšímu riziku. Nejjednodušší a nejčastější radou bylo ale počkat s výsadbou teplomilné zeleniny až po „zmrzlých“, což je zvyk, který platí dodnes.
Tož, držme si palce, ať se brzo všichni dočkáme teplých jarních dnů. 🌞🌞🌞
