09/05/2025
K 80. výročí ukončení 2. světové války pro Vás máme přepis již dříve publikovaného materiálu týkajícího se Pražského povstání a ČS Rozhlasu:
ZPRÁVA O PRŮBĚHU SLUŽBY V BUDOVĚ ČESKOSLOVENSKÉHO ROZHLASU
Technik provozní služby Josef Soukup
Období: od 14.00 hod. dne 4. května 1945 do pátku 11. července 1945
V pátek odpoledne jsme zahájili odstraňování německých nápisů v budově rozhlasu na Fochově třídě. Veškeré hovory byly od této chvíle vedeny výhradně česky.
V sobotu ráno byly zahájeny přípravy k úplnému převzetí technického provozu do českých rukou. Českému hlasateli Mančalovi bylo od 6.00 hod. povoleno zahájit hlášení s bezpodmínečným cílem udržet provoz v české správě.
Jak nám služba dovolovala, střídavě jsme kontrolovali vchody do hlasatelny, abychom ochránili hlasatele před výhrůžkami intendanta Türmera. K tomuto účelu se shromáždili všichni přítomní technici: pp. Krása, Svejkovský, Dejmek, Jareš, Soukup, Kripner, Küs, Šidák, Marek, Sichler, Horník, ing. Janík a ing. Čirikov.
Hlasatel Mančal odmítl odvysílat německé hlášení, vykázal z hlasatelny dvě německé hlasatelky a přes důrazný příkaz intendanta jim již další vstup neumožnil. Situace v provozu se tak stávala čím dál napjatější.
Posila čítající 60 mužů dorazila k jednotce SS a posílila ostrahu všech důležitých bodů budovy rozhlasu.
Ve 12.30 hod. pokračovali ve vysílání hlasatelé Kozák a Mančal. Krátce nato deset členů uniformované policejní stráže proniklo po telefonickém vyzvání hlavním vchodem z Fochovy třídy do budovy a probilo se do hlasatelny. Okamžitě jsme byli o jejich přítomnosti informováni. Kolega Horník, který měl v té době službu v hlasatelně, dovedl část z nich do provozních místností.
Spolu s kolegou Krásou jsme stáli naproti provoznímu gramofonu. Za asistence policisty a kolegů Jareše a Sichlera jsme bez potíží odzbrojili stráž SS na galerii. Tato stráž byla již v 10.00 hod. dopoledne upozorněna kolegou Krásou, že v případě rozkazu k složení zbraní nesmí klást odpor.
Následně jsme s kol. Krásou pokračovali na pracoviště, kde se nám po krátkém zápase podařilo beze zbraní odzbrojit i druhého strážného. Oba jsme předali policii a zbraně odevzdali bojovníkům, kteří se probojovali k našim prostorám.
Dozvěděl jsem se, že v prostoru strojovny se nachází další příslušník stráže SS. Rozhodl jsem se pomoci kolegovi Markovi s jeho odzbrojením. Po ujištění, že si to Marek vyřídí sám, jsem se odebral zpět na galerii.
Cestou na provozní schodiště proti studiu I. mě náhle zastavil velitel stráže SS se slovy: „Kommen Sie heraus!“ Odpověděl jsem: „Nemám čas, mám službu,“ a ukryl jsem se za skleněné dveře pracoviště. Voják následně vystřelil, naštěstí bez zásahu. Další střela zasáhla pilíř u indikátorů.
Jeden z přítomných policistů na galerii obsadil vstup na provozní schodiště. Setrval jsem dále na pracovišti, kde jsem pomáhal kolegovi Šidákovi s pouštěním gramofonových desek. Kvůli střelbě z ústředny a místnosti inspektora (Quast), která poškodila přijímač Eroika a rozvaděč „Srb“, jsme přenesli vysílání na galerii, kde jsme pokračovali střídavě s hlášeními.
Po vniknutí posil z Římské ulice a z Boschů do spodních částí budovy jsme s kolegy Noskem a Jelínkem uvolnili zabarikádovaný režii II. a po přeřezání mříží pomohli členům Berkova orchestru opustit budovu po přistaveném žebříku.
Až do úplné likvidace odporu stráže SS se nám podařilo udržet provoz bez závad.
V odpoledních hodinách vyzývali dva z bojovníků stráž SS ke vzdání. Místo toho byly vrženy dva ruční granáty, které poškodily dřevěné dveře na provozní schodiště i skleněné dveře do pracoviště. Jeden z bojovníků, mladý hasič, byl zraněn – krvácení z pravého ucha a ramene. Další akce v této části budovy již neproběhly.
Asi v 17.30 hod. byl boj v budově definitivně ukončen. Ve 19.00 hod. jsme byli znovu ohroženi palbou z palubních zbraní a bombardováním z letadel. Provoz jsme proto přenesli do technického krytu.
Byl připojen mikrofon a po navázáno spojení s Národní radou (Matoušek, gen. Bartoň, kap. pol. Suchánek) jsme zahájili hlášení ze střídavých míst – z našeho pracoviště i krytu PO.
Kromě již uvedených kolegů se na provozu podíleli i ing. Jelínek, Síč, Hubička, ing. Wolfsen, Jung, Malík a další, kteří se do budovy dostavili za boje v rozhlasu.
Ve službě jsem zůstal až do 10.30 hod. v neděli, kdy jsem byl vystřídán. Spolu s kolegou Svejkovským jsme odešli do Strašnic a postarali se o dopravení zesilovačů, mikrofonů a akumulátorových baterií do tamní vysílačky. Tyto součástky, potřebné k vytvoření záložního studia, byly připraveny již týden předem v bytě kol. Svejkovského.
Po instalaci a zprovoznění náhradního studia jsem kolem 16.00 hod. odeslal zprávu kolegovi Krásovi do budovy rozhlasu, že je studio připraveno. V případě ohrožení hlavního provozu bylo možné okamžitě převzít vysílání ze strašnické vysílačky. To se také po 18. hodině skutečně stalo, když došlo k bombardování rozhlasu na Fochově třídě.
Podrobnější zprávy o průběhu vysílání ze Strašnic budou dodány samostatně.
Záložní studio obsluhovali kolegové Svejkovský a Bárta.
Protože v době mé nepřítomnosti nebyla vysílací stanice dostatečně zajištěna, hlásil jsem situaci na velitelství ve strašnické škole kapitánu Brychovi se žádostí o vyslání ozbrojené čety. Byl jsem jím ujištěn, že četa o 30 mužích byla právě vyslána – a skutečně se v nejkratší době do vysílačky dostavila. Její pomoc byla velmi potřebná, jak vyplývá z dalšího průběhu bojů o Prahu a rozhlas, zejména ze zprávy kolegy Bárty.
Nato jsem se opět odebral do vozovny ve Strašnicích, kde jsem se informoval o situaci ve vysílači. V té době již nebyla moje pomoc potřebná, a tak jsem odešel domů, abych pomohl rodině přestěhovat vše potřebné pro pobyt v krytu.
V pondělí ráno, kolem 7.00 hodiny, jsem převzal spolu s kolegy Šidákem a Brautfergerem službu v náhradním studiu vysílače ve Strašnicích. Vystřídali jsme vyčerpané kolegy Svejkovského a Noska, kteří již od předešlého večera spolu s kolegou Bártou byli ve spojení s Národní radou, přijímali a hlásili zprávy. Pomáhali jim hlasatelé Makarov a Krofta, kteří vysílali v ruštině a angličtině. Téměř celý den jsme pokračovali v hlášení zpráv dodaných Národní radou a vojenským velitelstvím.
Mezitím skupina pod vedením ing. Jelínka, ve složení Disman, Mančal, Kozák, Νοvák, Horník, Rozsypal a další, připravovala další náhradní studia v Husově sboru na Vinohradech. Telefonické spojení mezi Husovým sborem a vysílačem bylo navázáno již v pondělí ráno. Modulační spojení se podařilo zprovoznit definitivně až v odpoledních hodinách.
Než se toto spojení ustálilo, dostavil se na naši výzvu jeden z hlasatelů, kolega Kozák, a odvysílal dvě zprávy. Za jeho přítomnosti ve vysílači se pak podařilo navázat trvalé modulační spojení s Husovým sborem, odkud se následně pokračovalo ve vysílání zpráv.
Situaci v dalších dnech ve strašnickém vysílači popíše podrobně kolega Bárta. V neděli jsme byli ohrožováni bombardováním ze vzduchu a střelbou z kulometů ze školy na Pražačce. Pod vysílačem byly pumami zasaženy dvě vily.
V pondělí a v úterý jsme byli znovu ohrožováni kulometnou palbou z Pražačky, čtyřmi pancéřovými vozidly od Hrdlořez a deseti tanky od nákladového nádraží (dle hlášení kol. Ježka), dále jednotlivými německými střelci ze židovského hřbitova a také pancéřovým vlakem od Malešic. Přes to všechno se podařilo vysílač uchránit před většími škodami. Střelba z Pražačky však způsobila škody v obytných místnostech kolegů Bárty a Svobody.
Díky pečlivému střežení strážemi Revolučních jednotek a později jednou vojenskou jednotkou se Němcům nepodařilo proniknout k vysílači a situace se postupně vyjasňovala.
Ve středu již nastal poměrný klid. Až do pátku, do úplného vyjasnění situace a ukončení bojů o Prahu, jsem zůstal v pohotovostní službě v náhradním studiu ve strašnickém vysílači.
V sobotu jsem se vrátil do budovy rozhlasu na Fochově třídě a nastoupil jsem opět službu v mírovém režimu.
Všechny uvedené časy a popisy situací jsou přibližné. Nebylo v mých silách sledovat všechny události a zaznamenávat je přesně. K doplnění a ověření této zprávy mohou sloužit údaje ostatních kolegů, kteří se akcí zúčastnili:
Mančal
Kozák
Disman
Novák
Krása
Horník
Jareš
Dejmek
Kůs
Sichler
Svejkovský
Ing. Janík
Ing. Čirikov
Šidák
Barták
Malík
Jung
Janota
Brautferger
Nosek
Rozsypal
Han
Šimandl
Technik Fr.
…a další, kteří s námi byli v kontaktu uvnitř i mimo budovu rozhlasu, jako např.:
Dr. Soukupová
Hradil
Smetana
a další.
Josef Soukup
technik provozní služby Čs. rozhlasu