27/04/2026
💡Přinášíme vám druhý díl informací o jevu zvaném světelné znečištění. Tentokrát se zaměřujeme konkrétněji na vliv umělého osvětlení na rostliny a živočichy.💡
🥱Střídání tmy a světla je přirozenou součástí většiny života na Zemi. Tma a světlo ovliňují řadu procesů v tělech živočichů a rostlin. Tma zpravidla spouští regenerační procesy, řídí produkci řady hormonů, které zase světlo utlumuje a naopak. Umělé osvětlení tyto přirozené cirkadiální rytmy může narušovat.
🪴Typickým příkladem jsou rostliny, které podle poměru délky dne a noci „odhadují roční období“. Podle zkracujícího se dne na konci léta poznají, že se blíží čas „zazimovat“ - například stáhnout živiny do kořenů a hlíz, shodit listy, vytvořit ochranné vrstvy proti mrazu atd. V případě, že jsou tyto rostliny vystaveny umělému světlu po setmění, nefungují v nich tyto procesy správně, „zazimování“ nestihnou včas a zimu nemusí přežít.
U nočních živočichů dochází kromě narušení cirkadiálních ritmů ještě k dalším problémům s umělým osvětlením:
🦟Noční hmyz používá hvězdy a měsíc jako nehybný kompas – udržuje si od nich stálý úhel, díky čemuž dokáže letět v dokonalé přímce za potravou nebo partnerem. Pokud si však hmyz splete lampu s hvězdou, jeho navigace selže. Protože je lampa příliš blízko, úhel světla se při každém prolétnutí okolo prudce mění. Hmyz se ho snaží instinktivně opravovat a neustále koriguje směr, čímž se začne točit do spirály kolem lampy, dokud do ní nenarazí a nespálí se nebo nezemře vyčerpáním.
🐦⬛Tažní ptáci využívají k noční navigaci hvězdnou oblohu (stejně jako hmyz) a magnetické pole Země, aby trefili do teplých krajin. Záře měst ovšem přesvítí hvězdy, ptáci ztratí orientaci a jsou světelnými kužely doslova nasáti. V kuželu pak krouží dokola, narážejí do budov nebo padají vysílením. Tisíce tažných ptáků tak nedoletí do svých hnízdišť a zimovišť.
🦇Pro některé druyh netopýrů mohou být noční světla výhodná, využívají toho, že se zmatený hmyz hromadí kolem lamp a tato místa navštěvují jako „hmyzí fast food“. Jiné druhy (např. vrápenci) mají ale ze světla panickou hrůzu. Osvětlená fasáda kostela, na jehož půdě mívají často letní kolonie, je pro ně jako neprostupná zeď – neodváží se vyletět ven za potravou. Důsledkem toho kolonie hladoví nebo jsou nuceny opustit místa, kde kolonie třeba desítky let sídlili.
❗️Není samozřejmě možné kompletně zhasnout všechna světla, je ale možné se zamyslet, kde je svícení opravdu nutné a kde není potřeba, a svítit chytře tak, jak jsme to vysvětlovali v předchozím díle. ❗️
