Těšetice, Vojnice, Rataje a Ústín v minulosti

Těšetice, Vojnice, Rataje a Ústín v minulosti Stránka věnující se historii Těšetic, Rataj, Vojnic a Ústína. Jedná se o stránku těšetického kronikáře Martina Kašpara.

Jak jsem již zmiňoval, těšetická kronika z let 1732 - 1910 se dostala do archivu, ten ji velmi rychle naskenoval a zájem...
09/03/2026

Jak jsem již zmiňoval, těšetická kronika z let 1732 - 1910 se dostala do archivu, ten ji velmi rychle naskenoval a zájemci si ji můžou v digitální badatelně prohlédnout, odkaz je přímo v příspěvku Zemského archivu v Opavě. Některé části lze přečíst i bez znalosti starého písma, starší zápisy jsou ovšem hůře čitelné, každopádně celá kronika (až na drobné výjimky) je psána česky).

Z NOVINEK V DIGITÁLNÍ BADATELNĚ
SOkA Olomouc = 593 Archiv obce Těšetice: Pamětní kniha obce Těšetice (1732-1910).
Permalink: https://digi.archives.cz/da/permalink/bd062fc836b0495aa6ff1ba90c829fbd

Do rukou se mi dostala další kronika. Těšetická kronika z roku 1732 byla naposledy písemně zmíněna v roce 1931, další zm...
17/02/2026

Do rukou se mi dostala další kronika. Těšetická kronika z roku 1732 byla naposledy písemně zmíněna v roce 1931, další zmínky se od té doby nevyskytovaly. Kroniku nařídil psát tehdejší majitel Těšetic - Klášter Hradisko. Kniha je tlustá, je však popsána jen z části a různě na přeskáčku, kromě zápisů o dění v obci jsou v ní i svatební smlouvy. Velmi detailně je v ní popsán rok 1866 konkrétně Prusko - rakouská válka, další pečlivý rozbor je ohledně situace, kdy těšetická záložna půjčila na konci 19. století velkou sumu majitelům těšetického pivovaru a protože hrozily problémy, pivovar odkoupila.
Zápisy končí v roce 1910. Kronika poputuje do Státního okresního archivu v Olomouci, kde bude zdigitalizována a zpřístupněna v digitální badatelně archivu.
Stále pátrám po dalších kronikách, budu tedy rád za jakoukoliv informaci o kronice těšetických sokolů, která doložitelně existovala ještě v 90. letech 20. století.

Jak jsem již dříve uváděl, podařilo se mi sehnat několik krásných pohlednic Těšetic tu první jsem vám již představil, by...
06/02/2026

Jak jsem již dříve uváděl, podařilo se mi sehnat několik krásných pohlednic Těšetic tu první jsem vám již představil, byl na ni dnešní obecní úřad, podíváme se na další, doplněnou dalším obrazovým materiálem.
Pohlednice ulice zvané jako zábraní (na zábraní apod...) je vyfocena někdy po roce 1920, protože na obou pohlednicích můžeme vidět dráty elektrického vedení, které bylo v Těšeticích právě v tomto roce zavedeno. Obě pohlednice mají společné i to, že jsou foceny zhruba ze stejného místa. Na pravé straně je tak první číslo popisné 58. V pozadí pak spatříme budovu sokolovny, hostince a též rolnické záložny.
Ulici též znají ti, co těšeticemi projíždějí z Olomouce na Konici nebo opačně.
Zástavby v této ulici je z různé doby. Když se podíváme na indikační skicu z roku 1834, což je vlastně takový katastr, můžeme vidět zástavbu jen po levé straně ve směru od Rataj, navíc značně mezerovitou. Pravá strana byla zastavěna na přelomu 19. a 20. století a také pak v dalších letech 20. století. V ulici máme též uváděný různé řemeslníky a mezi osobnostmi, které zde bydlely můžeme určitě zmínit těšínského kronikáře, varhaníka, matrikáře a učitele Jaromíra Černého.

Na nový rok se mi podařilo vyřešit i další důležitou věc ohledně našich vesnických kronik.Jedná se o kroniku Rataj od ro...
11/01/2026

Na nový rok se mi podařilo vyřešit i další důležitou věc ohledně našich vesnických kronik.
Jedná se o kroniku Rataj od roku 1904, tato kronika byla u jedné rodiny, už před lety jsem si ji půjčil a nafotil, po čase jsme se s rodinou domluvili a předali kroniku do archivu kam patří. Jsem rád za tento přístup, mělo by to tak být vždycky, bohužel se stává že někdo má doma podobné archiválie (je to spíš všeobecný problém než týkající se jen našich vesnic) a je přesvědčen, že doma je jim lépe – není, badatelé tím přicházejí o možnost nahlédnout do těchto archivních pramenů.
Co nám tedy v našich vesnicích chybí a jak na tom jsou obecní kroniky?
Těšetice mají vedeny obecní kroniky téměř nepřetržitě od roku 1923, první z let 1923–1958, druhá z let 1959–1971, třetí z let 1975–1981, čtvrtá z let 1982–1990 a pátá z let 1991–2005, další už se píšou elektronicky a budou se po několika letech svazovat do větší knihy. V Těšeticích nám ale chybí nejstarší známá obecní kronika byla psána od roku 1732, psalo ji šest rychtářů, tři představení, jeden radní a dva obecní tajemníci. Její existence je doložena v roce 1931, později o ni veškeré informace mizí, je možné, že opět jako kronika nevypadá.
Vojnice jsou na tom z našich vesnic nejhůř, nemají vůbec žádnou kroniku, to je kompenzováno pokusem kroniku napsat a rodiny těchto dopisovatelů mi poskytly alespoň strojopisný text, který kroniku velmi kvalitně doplňuje. Kronika se ve Vojnicích psala od roku 1872, v roce 1958 už byla nezvěstná, další kronika se ztratila někdy po roce 1981.
Rataje jsou tak na tom v podstatě nejlépe (společně s Ústínem), mají něco jako kroniku psanou v letech 1752–1876 a od roku 1904–1938 a retrospektivně psané záznamy z let 1939 - 1960, zároveň se ale tato kronika kryje s další kronikou z let 1954–1980, tato se částečně kryje s kronikou těšetickou, kde už se psalo o všech částech Těšetic (sloučení proběhlo v roce 1974).
Ústín má kroniky od roku 1887, retrospektivně až z roku 1860, kronika začínala fakticky jako rodinná a později se z ní stala obecní kronika, psána je do roku 1921, další začíná rokem1922 a psána byla do roku 1972, poslední kronika se začala psát v roce v roce 1973 a s přestávkou při sloučení s Těšeticemi se do ní doposud zapisuje.
Farní kroniky se psaly v letech 1615–1712, 1837–1900 a od roku 1901 je kronika do které se stále píše na faře.
Důležitým zdrojem jsou školní kroniky, ty jsou tři a jsou z let 1875–1913, 1913–1934 a 1934–1953
Co nám tedy chybí za kroniky? Všechny vojnické obecní, nejstarší těšetická, důležitou chybějící kronikou je i sokolská, ta byla známá ještě někdy na konci 90. let 20. století, pak se také ztratila.
Pokud budete o nějaké kronice vědět, obraťte se na mě. Rozhodně vám za držení kronik nic nehrozí 😊

Vážení příznivci historie našich obcí, rád bych Vám popřál úspěšný rok 2026!Hned z počátku roku mi dorazily dvě vydražen...
05/01/2026

Vážení příznivci historie našich obcí, rád bych Vám popřál úspěšný rok 2026!
Hned z počátku roku mi dorazily dvě vydražené a doposud neznámé pohlednice Těšetic.
Podíváme se nejprve na tu první a dáme si do souvislosti některé věci o budově na ní.
Pohlednice na sobě nemá žádné datum, ale můžeme ji z jistých zkušeností přiřadit někdy do začátku 20 století, případně 20–30 let 20. století.
Tato budova vznikla jako druhé místo, kde sídlila těšetická škola, ale byla první stavbou přímo určenou pro školu. Vystavěna byla v letech 1838–1840, a vysvěcena byla cholinským děkanem v roce 1841. Informace o školní budově máme převážně z farní kroniky a též ze školní kroniky, obecní kroniky z této doby se nám nezachovaly. Víme tak, že v roce 1875 školu v budově navštěvovalo 254 žáků, muselo tam tedy být hodně těsno.
V roce 1879 utrpěla budova po krupobití velké škody, kromě květin za okny bylo zničeno i 130 velkých tabulí oken. V roce 1885 sice škole bylo odlehčeno od množství žáků, neboť se vyškolil Ústín se Skalovem i tak tam muselo být stále plno. K dalším stavební úpravám došlo v roce 1897 a o pár let později je škola uváděna jako čtyřtřídní. Ve školním roce 1906/1907 navštěvovalo budovu 212 žáků, nejvíce jich bylo z Luběnic, následovaly Vojnice, třetí byly Těšetice a poslední Rataje, o rok později byla škola pětitřídní.
Naprostým extrémem byl počet žáků ve školním roce 1917/1918 kdy jich školu navštěvovalo 347. V Těšeticích se neustále řešil stav budovy a také vznik měšťanské školy, opuštění staré budovy bylo projednáváno mnohokrát, ale k výstavbě nové školy i přes četné pokusy nedošlo. V roce 1929 se dokonce uvažovalo o přístavbě, ale stavitel Hublík zjistil, že přestavba budovy by byla neúčelná a nákladnější než výstavba nové budovy, i přes variantu školy ve farské zahradě se ovšem nedělo nic.
Škola nakonec v budově vydržela do roku 1950 kdy byla postavena současná školní budova, tehdy byla však škola rozeseta po více místech. V roce 1944 ještě došlo k opravě fasády budovy. Stará školní budova později dostala úplně jinou podobu, zmizela ozdobná fasáda a nahradil ji tehdy velmi oblíbený a prakticky nezničitelný břízolit. Okna byla nahrazena většími, jediné, co se z původní podoby zachovalo byla socha archanděla Michaela a dlouhou dobu (do začátku 21. století) také plot vedle budovy.
V budově se nakonec usídlil obecní úřad, mateřská škola, kadeřnictví a další služby. Samozřejmostí byla obřadní nebo též slavnostní síň a v různých místech budovy byla a je knihovna. Od počátku zde sídlila kancelář Regionu Haná a také Mikroregionu Kosířsko. Region Haná se ale přesunul do Náměště na Hané a Kosířsko též úřaduje z jiného místa. Budova pak začala být opravována, v roce 2004 započala rekonstrukce vstupu do budovy na bezbariérový a samotná oprava skončila o rok později, zásahů se dočkal i interiér budovy a též byla vyměněna okna, novou fasádu ale dostala jen přední část budovy, zbývající tři strany jsou v původní břízolitové podobě.
Budova prochází dílčími změnami, ale svoji poslední podobu si zachovává, jen by občas potřebovala přifouknout, protože místa je málo.

Letos neslavily výročí jen Vojnice, připomínali jsme si i výročí 75 let od otevření nové školní budovy v Těšeticích a ta...
12/12/2025

Letos neslavily výročí jen Vojnice, připomínali jsme si i výročí 75 let od otevření nové školní budovy v Těšeticích a také třetí z vesnic měla své výročí. V Ratajích totiž uplynulo 30 let od vyhlášení vesnické památkové zóny.
Tato zóna vznikla vyhláškou Ministerstva kultury č. 249/1995 ze dne 22. 9. 1995 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny. Společně s Ratajemi byla v okrese Olomouc vyhlášena ještě stejná ochrana v Seničce.
Je pochopitelné, že ne každý z občanů se zónou souhlasí, protože se jedná o zásah při opravách domů, je však potřeba přiznat, že náves si opravdu zachovala jistou historickou podobu alespoň co se týče umístění domů, je tu minimum novodobých zásahů, samozřejmě mimo břízolitových omítek a velikostí oken.
Samotnou památkovou ochranu pak mají i samotné domy č. 29 a na samotné návsi č. 19. Ratajská náves není ničena ani provozem, protože hlavní silnice vede mimo náves a přes náves tak projíždí jen místní obyvatelé. I díky tomu se na návsi může konat spousta akcí, každoroční stavění a kácení máje nebo rozžínání vánočního stromku.

Své postřehy z historie Těšetic, Vojnic, Rataj i Ústína se snažím šířit pro širokou veřejnost, už tak vzniklo několik re...
04/12/2025

Své postřehy z historie Těšetic, Vojnic, Rataj i Ústína se snažím šířit pro širokou veřejnost, už tak vzniklo několik reportáží pro Český rozhlas Olomouc, několik novinových článku do MF Dnes. Pravidelně přispívám též do KROKu tedy Kulturní r***e Olomouckého kraje, vydávaného Vědecká knihovna v Olomouci. V aktuálním čísle na téma zimní sporty jsem napsal o hokejistech z Těšetic, kteří dosáhli svého největšího úspěchu v 50. letech.
KROK:https://www.vkol.cz/uploads/r***e/91/doc/krok-04-2025-www2.pdf

Dnes potěším hlavně ty co je zajímá Ústín a také Luběnice.Včera zveřejnil olomoucký archiv fotografie Josefa Kšíra, to b...
11/11/2025

Dnes potěším hlavně ty co je zajímá Ústín a také Luběnice.
Včera zveřejnil olomoucký archiv fotografie Josefa Kšíra, to byl znalec Olomouce a také úředník stavebního úřadu, za svůj život nafotil spousty velmi povedených fotografií. Fotografie jsou velmi kvalitní i z důvodu, že se jedná o skeny negativů. Jedná se převážně o fotografie Olomouce ale nachází se mezi nimi i tři fotografie Ústína a jedna ve spojitosti s Luběnicemi.
Ústín zastupuje fotografie návsi, portálu domu č. p. 41 a také brány do hospodářského dvora mezi č. p. 28 a 33.
Dům č. p. 41 dostal nedávno zpět svoji původní podobu. Brána dvora byla již zbourána (kdy přesně netuším) ale zachovaly se nám obě dvě desky z 15. století, které byly opraveny a nově je najdete na zdi u vstupu do sálu za obecním úřadem v Ústíně.
Luběnice jsou zastoupeny autobusem. Ten stojí před dnešní restaurací Drápal, jednalo se o linku Olomouc- Olšany a autobus byl značky Chevrolet. Provozovatelem autobusové linky byl Karel Páleník z Luběnic, č. p. 75, jak si lze přečíst na dveřích.
Fotografie z Ústína pochází z října roku 1927, autobus z roku 1936.

Ve svém kronikářském archivu mám i několik smutečních oznámení. Mnohdy mají i fotografie zemřelého. Parte Ladislava Okle...
07/11/2025

Ve svém kronikářském archivu mám i několik smutečních oznámení. Mnohdy mají i fotografie zemřelého. Parte Ladislava Oklešťka je z roku 1941, jak je uvedeno byl i předsedou těšetického pivovaru. Úmrtní záznam v matrice farnosti Těšetice nám pak odhaluje i detaily úmrtí. Ladislav Okleštěk zemřel ve věku 47 let v Olomouci, ulici Božího těla, dnes Univerzitní. Příčinou úmrtí byla úplavice cukrová - cukrovka.
Ještě dodám, že Ladislav Okleštěk byl synem Františka Oklešťka, dlouholetého starosty Těšetic (28 let) a zemského a říšského poslance.
Pochován byl na těšetickém hřbitově.

Téměř v každé rodině se v minulosti vyskytoval někdo, kdo šel studovat „na faráře“, proto se mezi osobnostmi narozených ...
15/08/2025

Téměř v každé rodině se v minulosti vyskytoval někdo, kdo šel studovat „na faráře“, proto se mezi osobnostmi narozených v našich vesnicích vyskytují zdaleka nejvíce. Jedním z těch, kdo po sobě zanechal nesmazatelnou stopu byl i Jan Halouzka.
Narodil se 13. 7. 1856 v Těšeticích, č. p. 16, Josefovi a Marianě Halouzkovým. Otec je uváděn jako držitel půllánu, původně však byl z Malé Senice (Seničky), matka byla dcerou Josefa Pospíšila, těšetického sedláka. Pokřtít jej nechali 14. 7. 1856 v těšetickém kostele kooperátorem Janouškem. Za kmotry byl Jan Hřivna s manželkou Jenovéfou.
Studoval v Olomouci, účastnil se jako dobrovolník bojů u Doboje-Lipače v Bosně, následně se uvádí, že byl v roce 1884 vysvěcen na kněze. Jeho působišti byly farnosti Rešov, Tešovice a následně Mistřín.
Halouzka byl literárně velmi činným, redigoval lidové kalendáře, psal monografie o významných členech družiny Sušilovy nebo hanácké humorné črty. Přispíval též do časopisů a periodik jako byly Háj, Hlas míru, Náš domov, Našinec, Vlast. Přispíval ale také do Ottova slovníku naučného.
V Těšeticích zanechal pro budoucí generace své jméno díky dílu Paměti farnost Těšetické, tato velmi útlá brožurka je však plná zajímavých informací mnohdy z již ztracených zdrojů, vydal ji vlastním nákladem a byla též otištěna v novinách. Byl též nositelem řady ocenění a čestným občanem několika obcí.
Bratrem Jana byl křelovský faráře František Halouzka.
Jan Halouzka opustil tento svět 31. 7. 1918 v Mistříně, č. p. 148, příčinou úmrtí byla rakovina žaludku. Zaopatřen byl kooperátorem Petrášem, následně byl převezen do Těšetic, kde byl svým bratrem pochován 3. 8. 1918 na těšetickém hřbitově. Různá periodika se pak Halouzkovi věnovala celkem podrobně.
Do nedávna jsem netušil, jak Halouzka vypadal, ve fotkách, které jsem nedávno dostal se, ale vyskytuje i jeho fotografie i s popisem, známe tak i podobu této významné těšetické osobnosti.

Adresa

Těšetice
Tesetice
78346

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Těšetice, Vojnice, Rataje a Ústín v minulosti zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta Organizace

Pošlete zprávu Těšetice, Vojnice, Rataje a Ústín v minulosti:

Sdílet