Státní okresní archiv Tachov

21/05/2026

📚 Naše knihovna 🗺️

Málokdo z Vás možná tuší, že součástí našeho okresního archivu je kromě archivních fondů také velmi bohatá knihovna, jejíž fond k dnešnímu dni čítá přesně 30 002 svazky a rychle roste. Například v roce 2025 zaevidovala v knihovnickém programu Verbis/Portaro naše paní knihovnice 1329 přírůstků. Dlouhodobě se právem řadíme k nejrychleji rostoucím knihovnám západočeských archivů.
Knihovní fond je rozdělen v několika oddělených částech – základní knihovna, knihovna periodik a badatelna s příruční knihovnou obsahující mimo jiné nejdůležitější ediční podniky.

Nahlédnout můžete do:
• odborných monografií zaměřených na regionální, české i světové dějiny, církevní i kulturní dějiny, archivnictví a pomocné vědy historické, dějiny správy, genealogii;
• slovníků;
• atlasů;
• sbírek zákonů a věstníků;
• novin (především regionálních);
• tematických sborníků;
• časopisů;
• studentských seminárních a kvalifikačních prací.

Pro zajímavost – k nejstarším svazkům patří Annus apostolicus (1713), rozsáhlá sbírka latinských katolických kázání italského řeholníka a kazatele Zacharia Laselveho, Kronika česká Václava Hájka z Libočan (1718) či historický zeměpisný lexikon německého kartografa a pedagoga Johanna Hübnera Vollstandige Geographie 2 (1733).

Studium všech publikací a periodik je možné pouze prezenčně. Katalog knihovny je dostupný online: https://knihovna-tc.soaplzen.cz/ #!/.

Neváhejte se ozvat a přijďte si číst! 🙂

15/05/2026

Gratulujeme!

Ředitel Státního oblastního archivu v Plzni a zároveň pedagog plzeňské katedry historie, Karel Řeháček, byl nově jmenován docentem v oboru historie. V obsáhlém rozhovoru hovoří o své profesní cestě, archivářské práci, výuce budoucích historiků i o výzkumu česko-německého soužití v západních Čechách. Nechybí ani pohled do zákulisí archivní práce a úvahy o významu historických pramenů pro současnost.

Gratulujeme k významnému profesnímu úspěchu a přejeme mnoho dalších badatelských i pedagogických úspěchů.

📖 Rozhovor si můžete přečíst zde:
👉https://www.khi.zcu.cz/cs/Department/news.html

11/05/2026

Na portálu jsme v předchozích dnech uveřejnili poslední část ze souboru pozemkových (gruntovních) knih.
Celkově bylo k dnešnímu dni uveřejněno 6083 pozemkových knih ze 161 fondů velkostatků převážně z území Plzeňského a Karlovarského kraje. Nejstarší z nich byla založena roku 1558 a ty nejmladší byly vedeny na velkostatcích až do roku 1850. Obsahují však i přesahy až do 80. let 19. století, kdy už byly vedeny okresními soudy.
Knihy byly v SOA v Plzni systematicky digitalizovány a popisovány v letech 2018–2025. Aktuálně jsou tak uveřejněny všechny pozemkové knihy z fondů velkostatků s výjimkou jen několika málo knih, u nichž digitalizaci neumožňoval jejich fyzický stav.
👉 Prohlédnout si je můžete zde:
archivy velkostatků | Porta fontium
Seznam pouze nově přidaných pozemkových knih pak naleznete zde:
Pozemkové knihy 2026 | Porta fontium
Pozemkové knihy jsou historickým předchůdcem dnešního katastru nemovitostí. Ve fondech velkostatků jsou uloženy pozemkové knihy evidující nemovitý majetek na venkově (od selských gruntů s mnoha polnostmi až po malé chalupy). Dozvíme se z nich jména majitelů nemovitostí, mnohdy též jejich příbuzných, jimž byly vypláceny dědické podíly, ale také informace o rozsahu hospodářství, majetkových převodech, hypotékách nebo svatebních smlouvách.
Ideální zdroj pro:
– genealogický výzkum
– regionální historii
– studium sociálních a hospodářských poměrů na venkově
Přejeme příjemné „listování“ v historii📖

08/05/2026

💐 Osvobozování Tachovska 🏳️

Osmý květen je v mnoha státech oslavován jako Den vítězství.
Na úvod je nutné dodat, že většina tehdejších obyvatel Tachovska (tedy německé národnosti) dění té doby jako osvobození v daném slova smyslu nevnímala.
Události nabraly rychlý spád ještě před definitivní kapitulací Německa. Již na konci dubna 1945 operovala na území západních Čech americká armáda, docházelo k bojům, mnoho lokalit bylo poškozeno, o život přicházeli vojáci i civilisté.

Dne 25. 4. vstoupily jednotky americké armády do Jedliny a Zahájí, o den později do Žebráků, Svaté Kateřiny, Rozvadova, Hošťky a po celonočním ostřelování také do Lesné. V první májový den operovaly jednotky ve Starém a Novém Sedlišti, Studánce, Přimdě, v Labuti nebo například v Malých Dvorcích.

Jednoznačně nejdramatičtější byl konec války v Přimdě, na kterou směřovaly nálety amerických hloubkařů. Po náletu 20. dubna, kdy hloubkaři ostřelovali město fosforovou municí, se obyvatelé rozutekli do okolí a ve městě shořelo asi 150 obytných domů. Byly zničeny čtyři pětiny města. O život přišla podle zápisu v matrice pouze 66letá Theresia Haibach. Obyvatelé Přimdy nacházeli azyl v okolních obcích, v nepoškozených domech a pouštěli se do nutných oprav. Až do poloviny května trpěli v důsledku akutního nedostatku potravin.

Situaci v Tachově na konci války podrobně popsala kronikářka, učitelka a ředitelka okresního muzea, Miloslava Halová. Již 7. 4. žádala v Tachově delegace žen Kreisleitera (tj. vedoucího funkcionáře NSDAP), aby se město vzdalo blížící se americké armádě. Žádost delegace byla odmítnuta a již druhý den byly na silnicích z města budovány zátarasy. Od posledního dubnového dne se nad městem ozývala střelba a byly rozbity koleje na trati Tachov – Planá. Dne 2. května 1945 byl Tachov definitivně osvobozen. V odpoledních hodinách, okolo 15:15, vstoupil do města 386. pěší pluk 97. pěší divize 3. americké armády (pod vedením generála George S. Pattona). V 17:30 bylo obsazení města dokončeno. Guvernérem se stal kapitán pěchoty William D. Dalrymple. Dočasně byl v úřadě ponechán místostarosta města Franz Spotka (starosta byl nasazen na frontě). Z nařízení guvernéra vydal F. Spotka oznámení o vyvěšení bílých vlajek, odevzdání zbraní a volném pohybu obyvatel od 7 do 17 hodin. Tabákovou továrnu a její vybavení hlídalo 30 slovenských vojáků, účastníků SNP, osvobozených z koncentračních táborů. Atmosféra posledních dnů války byla vypjatá a místy tragická. Dne 6. května 1945 zastřelil policejní úředník Franz Weidl svou manželku Johannu a děti Franze a Mariannu.

Z Čechů v Tachově byl ustanoven Revoluční národní výbor ve složení Karel Krása (lesmistr v Ostrůvku), Karel Hošťálek (řidič), Vilém Volf (krejčí), Karel Stáníček (úředník), Jindřich Kuna (řidič), Josef Richter (autodopravce) a Tomáš Hutta. Sídlo výboru bylo v panském domě čp. 119.

V následujících dnech byl osvobozen po delších bojích také Bor, Halže, Pořejov, Stříbro (5. 5.), Planá, Sulislav, Černošín (6. 5.).
Zanedlouho začali správu obcí naplno přebírat čeští úředníci a přibývali také čeští osídlenci.

Zdroje: Jiří Nenutil a kol., Druhá světová válka. Případ Tachovsko, Plzeň 2010.
Tachau – Geschichte einer deutschen Stadt in Böhmen in Wort und Bild, München 1994.
Kronika Tachova 1945–1967, viz https://www.portafontium.eu/iipimage/30960405/soap-tc_00449_mesto-tachov-1945-1958_0420?x=-36&y=265&w=479&h=196

06/05/2026

🏫 Stavitel Karl Bernhard Fritsch (2. 4. 1897 - ???) 🏘

Karl Bernhard Fritsch se narodil 2. dubna 1897 v Bezdružicích v čp. 47 do německé katolické rodiny kloboučníka Wendelina Adama Fritsche a Antonie, rozené Stöhr. Měl několik sourozenců, sestra Aloisa se narodila v roce 1900, sestra Marie v roce 1901, bratr Richard v roce 1903, sestra Augusta v roce 1906, sestra Anna v roce 1908.
Vystudoval obecnou školu v Bezdružicích, stavitelství a technický učitelský ústav v Podmoklech. Aktivní službu v armádě zastával jako desátník v letech 1915-1918. V roce 1923 z armády superarbitrován. Během let 1928 a 1929 prodělal několikrát zápal plic. K roku 1939 byl uváděn stále jako svobodný, bezdětný, 182 cm vysoký, s velikostí obuvi 43.
Dne 6. srpna 1940 se oženil se Sofií Margaretou Marií Dürr (*14. 3. 1898), dcerou bezdružického velkostatkového zahradníka (čp. 2). Sofie pracovala jako účetní a v době sňatku bydlela v Bezdružicích čp. 29.
Působil jako architekt v Bezdružicích a jeho okolí ve 20. až 40. letech 20. století. Jeho firma sídlila v Bezdružicích čp. 200 a dílnu čp. 206 si postavil v těsné blízkosti.
K. Fritsch téměř každý technický výkres koloroval, proto je jeho práce na první pohled rozeznatelná od ostatních stavitelů, kteří v Bezdružicích působili.

Výběr zajímavých stavebních plánů v Bezdružicích:
čp. 156 - plán z roku 1925 obytného domu s pekárnou Aloise Lehrla;
čp. 176 - plán z roku 1942 se skicou české menšinové školy (obr. 1);
čp. 180 - plán z roku 1923 obytného domu a řeznictví Josefa a Anny Stöhrových, v části přízemí byl poštovní úřad (dnes zde sídlí Česká pošta);
čp. 182 - plán z roku 1925 na obytný dům s obchodem na náměstí obchodníka Johanna Kohla (dnes cukrárna);
čp. 189 - plán z roku 1926 na novostavbu skladu a kancelářské budovy pro Německé hospodářské družstvo skladištní;
čp. 199 - plán z roku 1929 na kavárnu „Kaffee Habla“ majitele Paula Hably (s kulečníkem, WC a koupelnou) (obr. 2);
čp. 211 - plán z roku 1933 na stavbu domu pro ředitele místní školy Johanna Ebenhöfa;
čp. 214 - plán z roku 1934 na stavbu vily pro bankovního úředníka z Prahy
čp. 217 - plán z roku 1936 na obytný dům s knihtiskařskou provozovnou pro paní Theresii Metka (obr. 3).

Zdroje informací:
Porta fontium
Státní okresní archiv Tachov, Archiv města Bezdružice, stavební dokumentace.

Helena Vetráková, SOkA Tachov

29/04/2026

Obdivuhodná práce kolegyň ze SOkA Domažlice, děkujeme!

27/04/2026

24/04/2026

🏫 Stavitel Josef Herold z Bezdružic 🏘️

V roce 2025 archiv převzal část stavební dokumentace od Městského úřadu Bezdružice (Město Bezdružice) a můžeme vám tak představit práci bezdružického architekta Josefa Herolda (3. 7. 1862–1. 1. 1932).

Josef Herold se narodil 3. července 1862 v Bezdružicích čp. 53 do rodiny zednického mistra Josefa Herolda a jeho ženy Barbary, rozené Dammer. První manželkou se stala Josefa, rozená Glossauer ze Schöpperova Mlýna u Blažimi. Svatba proběhla 28. ledna 1890 v Krsech, ale Josefa ještě tentýž rok umírá (1. 12. 1890) a manželství zůstalo bezdětné. Dne 26. dubna 1892 se oženil s Annou (*23. 7. 1870), rozenou Damm z Ovčího Dvora u Teplé. Měli spolu celkem 6 dětí: Maria (*13. 7. 1893), Aloisa (*8. 4. 1896), Anna (*18. 5. 1898), Martha (*21. 6. 1900), Margareta (*12. 7. 1905), Josef (*28. 10. 1908). Společně bydleli v Bezdružicích čp. 152.
Stavební plány Josefa Herolda, který v Bezdružicích působil jako zednický mistr na přelomu 19. a 20. století až do roku 1931, jsou zpravidla nekolorované technické výkresy rodinných domů, hospodářského zázemí a nebo prostorů pro vykonávání živnosti.

Výběr zajímavých stavebních plánů v Bezdružicích:
čp. 135 – plán z roku 1920 na přestavbu Žižkova mlýna (dnes již zaniklý objekt);
čp. 177 – plán z roku 1913 na novostavbu domu a výrobny s obchodem pro řezníka a uzenáře Josefa Stöhra (trojpodlažní dům s věžičkou, v přízemí prodejna řeznictví, na dům navazuje dlouhá zděná část určená pro výrobu masných produktů, jatka, chladírna a ledový sklep);
čp. 191 – plán z roku 1927 na novostavbu domu pro bezdružického fotografa Franze Mattise včetně ateliéru v podkroví;

Posledním nalezeným plánem, který těsně před smrtí vypracoval (29. 12. 1931), byl plán na přestavbu stodoly u čp. 19. Syn Josef, povoláním stavební technik, převzal po smrti svého otce v roce 1932 jeho agendu a pokračoval tak v otcově práci.

Zdroje informací:
Porta fontium
Státní okresní archiv Tachov, Archiv města Bezdružice, stavební dokumentace.

Helena Vetráková, SOkA Tachov

14/04/2026

📓 Pamětní kniha Farního úřadu Bohuslav z let 1620-1937 ⛪️

Mezi zajímavé archiválie uložené ve Státním okresním archivu Tachov patří pamětní kniha Farního úřadu Bohuslav, která zachycuje období od roku 1620 do roku 1937. Farní úřad, resp. farnost, Bohuslav se řadí k nejpozoruhodnějším a nejstarším institucím tohoto druhu v okrese Tachov. K založení kostela sv. Martina došlo již v první polovině 14. století. Dochovaná archiválie je také jedním z mála důkazů o existenci této prastaré lokality, která zcela zanikla na počátku 50. let 20. století (výmaz od 1. ledna 1974), když v její bezprostřední blízkosti vznikl vojenský výcvikový prostor. Původcem pamětní knihy je tedy farnost, Farní úřad Bohuslav, který nabyl na významu v průběhu husitských válek, kdy sem bylo přeneseno sídlo proboštství z nedaleké vypleněné vsi Svatá Kateřina.

Pamětní kniha se stala důležitým prvkem, který nejenže spojil historie tradičních historických sídel Bohuslav a Svatá Kateřina, ale vzhledem k mimořádné úloze farnosti Bohuslav a jejich správců, také mnoha sousedních vsí bez vlastních farností. Ačkoliv je počáteční datace knihy vymezena rokem 1620, lze o časové autenticitě zápisů vyjádřit určité pochybnosti. S největší pravděpodobností byly retrospektivně doplněny někdy na počátku 18. století tehdejším farářem, který do pamětní knihy dopsal informace získané lustrací „archivu“ farnosti a především pak matriční knihy pro Svatou Kateřinu (1706 – 1752), kde je původní historie farnosti Bohuslav zachycena na úvodních stranách. Přesto je tato pamětní kniha unikátním vhledem do života rozlohou velkého území, které podléhalo náročné pastoraci zdejšího církevního správce.

Zápisy v bohuslavské pamětní knize dovedně propojují postřehy z běžného chodu farního úřadu a farnosti jako takové s životy jejích běžných obyvatel. Pisatelé, faráři, zde záměrně vytvořili jedinečnou sociologickou a kulturní sondu svérázného obyvatelstva zdejšího regionu. Čím víc se blíží zápisy v pamětní knize současnosti, stávají se jejich pisatelé upřímnějšími a svoje postřehy na stránky knihy přenášejí mírně ironickou formou. Nejzajímavější pasáže knihy představují zápisy uskutečněné po roce 1850, kdy došlo k ukončení patrimonijní správy. Z respektovaných kněží se postupně stávají přehlížení a trpění jedinci, kteří mnohdy přežívají jako vyděděnci na okraji dané společnosti. Již tak náročná pastorace v jedné nejzapadlejších vsí politického okresu Tachov se ještě více znesnadnila. Vše nakonec vyústilo ve střelbu na jednoho z farářů, který se rozhodl ves narychlo opustit a vzdát se farního úřadu. Kniha končí zápisy, které upozorňují na změnu nálady obyvatelstva inspirovaného politickými událostmi v nedalekém Německu.

Pamětní kniha Farního úřadu Bohuslav je nesmírně důležitým článkem mapujícím historii a vývoj několika obcí situovaných ve specifickém národnostním a sociálním prostředí. Prakticky oddělen od okolního světa žil po staletí tento region svým vlastním životem, a proto se tu utvořila zvláštní, rázovitá společnost, jejíž rysy se podařilo zachytit všem pisatelům uvedené pamětní knihy.

Miroslav Vetrák, SOkA Tachov
https://soka-tc.gov.cz/zajimavosti/pametni-kniha-farniho-uradu-bohuslav-z-let-1620-1937/

07/04/2026

📖 Setkání kronikářů v SOkA Tachov ☘️

Jako každoročně se na Zelený čtvrtek 2. dubna 2026 uskutečnilo v zasedací místnosti našeho archivu tradiční setkání kronikářů okresu Tachov.
Vedoucí archivu Mgr. Jan Edl přítomné kronikáře přivítal a informoval o novinkách na webu Porta fontium. Také jim představil tituly s regionální tématikou vydané v roce 2025.
Kolegyně PhDr. Markéta Novotná seznámila zejména nováčky na poli kronikářské práce s formálními pravidly a podmínkami vedení kroniky. Po přestávce proběhla prezentace na téma „ Jak psát kroniku podle zavedené metodiky“. Na konkrétních příkladech byly uvedeny informace z internetových zdrojů.
Závěrem bylo zdůrazněno, že je obecní kronika úřední knihou, která bude vždy vybrána do archivu. Jako téma pro rok 2026 byly pozornosti kronikářů doporučeny „Památky místního významu a jejich dokumentování“. O přestávce i po oficiálním ukončení se pokračovalo mnoha dotazy a vzájemným předáváním zkušeností.
Tož napřesrok „na Zelený čtvrtek“ na shledanou, naši milí kronikáři, těšíme se na vás.

31/03/2026

Valné hromady České archivní společnosti se zúčastnili také někteří naši kolegové včetně oslavence J. Edla.