Obec se nachází v podhůří Hrubého Jeseníku, 3 km severozápadně od Bruntálu. Obec má společně s místní částí Nová Véska 907 obyvatel (statistický údaj k 1. 1. 2016) a její katastrální území je 2.420 ha
Přesné datum založení obce se doposud nepodařilo zjistit, ale na základě archeologických nálezů lze předpokládat, že se tak stalo na přelomu 12. První písemná zmínka o Starém Městě je v listině z rok
u 1377 (18. 4. 1377 - Aldin Freidintal), kterou si synové Mikuláše II. dělili opavsko; Staré Město tehdy držel Smil z Bruntálu. Staré Město je v uvedené listině nazýváno aldin Freudenthal (t.j. Starý Bruntál). Název Staré Město se objevuje až později, v německé podobě Aldinstadt roku 1405, v české Staré Miesto v roce 1506. Původní název Starý Bruntál svědčí o tom, že je staršího založení než Bruntál, nová osada, t.j. Bruntál, byla založena nedaleko na strategicky výhodnějším místě. Staré Město si však i nadále zachovávalo významné postavení - svědčí o tom skutečnost, že staré poštovní cesty nevedly přes Bruntál, ale právě přes Staré Město. Staré Město získali v roce 1506 Bernard, Hynek a Mikuláš z Vrbna a začlenili ho do bruntálského panství. V polovině 16. století bylo Staré Město poluterštěno, po Bílé hoře, kdy bruntálské panství získal Řád německých rytířů, byla zahájena násilná rekatolizace. Obec trpěla válečnými událostmi třicetileté války, po které se jen pozvolna vzpamatovávala. Od zrušení panství jako základních správních jednotek v polovině 19. století správně náleží k okresu Bruntál. Založení a vzniku Starého Města (1377) a Bruntálu (1213) se v minulosti věnovala řada předních historiků, ale všichni měli jeden společný problém - hřbitovní filiální kostel Neposkvrněného početí P.Marie. Staroměstský kostel byl označen za pozdně románské založení z první poloviny 13. století, rozšířené přestavbou presbyteria ve 14. Jádro městského kostela v Bruntále bylo určeno jako dílo na sklonku druhé poloviny 13. Nebývalý vzruch do těchto úvah přinesl archeologický průzkum z roku 2002. Byl zde nalezen unikátní objev „devíti římských mincí“ z přelomu třetího a čtvrtého století. Mince byly asi uloženy při stavbě kostela jako votivní dar - symbol vítězství církve nad pohany. Zřejmě si je s sebou přinesl stavitel či kněz z Porýní. Kolín nad Rýnem je známé římské centrum a tamní Němci pronikali na české území. Při tomto průzkumu byla rovněž odkryta mohutná, tři metry široká kamenná zeď z roku 1213, tedy z pozdně románského období. Opevněný kostel byl postaven jako jádro města v roce 1213 za vlády moravského markraběte Vladislava Jindřicha pod vlivem cisterciáckých hutí. V okolí se těžilo zlato, stříbro, železná ruda a kostel měl asi sloužit také pro ochranu obyvatel před napadením. Nalezená zeď by každopádně měla doložit, že tady byl střed původního Bruntálu. Tedy že nynější Staré Město je původní Bruntál a nejstarší královské město u nás. V okolí obce byly doly na železnou rudu, v obci samotné se v 19. století zpracovávala bavlna. Po roce 1900 dolování a podnik zpracovávající bavlnu zanikly a obec, ve které byly mlýny a pily, získala čistě zemědělský charakter. V roce 1869 žilo ve Starém Městě 1 132 obyvatel převážně německé národnosti. V letech 1945 - 46 po II. světové válce došlo k odsunu německých obyvatel a do obce se přistěhovali občané převážně české národnosti, takže počet obyvatel v roce 1950 byl již jen 662. Soukromě hospodařící rolníci v období let 1949 až 1951 se sdružili do JZD, které v roce 1965 přešlo pod Státní statky. Počátkem devadesátých let opět zemědělskou půdu začali obhospodařovat soukromě hospodařící rolníci. V současnosti je Staré Město vzkvétající obcí s četnou výstavbou nových rodinných domů, neboť poloha obce v blízkosti Bruntálu skloubila příjemné bydlení na venkově se snadno dostupným městským centrem. Obcí prochází cyklistická stezka na trase Jesenických sopek, která zájemce dovede na jedné straně k nejvyšší hoře Jeseníků Praděd (1492 m), na druhé straně k vodní nádrži Slezská Harta, kde je v letních měsících možnost příjemného koupání.
