Historické knižní sbírky

15/04/2026

Právní bitva tisíciletí: Ďábel vs. Ježíš (v češtině z 15. století!) aneb Belial v Beinecke Library ⚖️🔥

V prestižní Beinecke Library na univerzitě v Yale jsme objevili tento vzácný fragment rukopisu z let 1450–1460, který vznikl přímo v Čechách. 🇨🇿

O co v něm jde?
Text s názvem „Processus Belial“ popisuje neuvěřitelný soudní proces. Belial si stěžuje, že mu Ježíš po sestoupení do pekel „neoprávněně vyfoukl“ duše spravedlivých, které prý patřily peklu. Je to fascinující ukázka toho, jak středověk kombinoval hlubokou víru s precizním církevním právem.

Fragment, který vidíte na fotce, byl kdysi „recyklován“ jako výztuha vazby jiné knihy. Díky tomu se zachoval a my dnes můžeme studovat starou češtinu v její pozdně gotické podobě.

Nahlédnout na tento zlomek můžete zde:
🔗 https://collections.library.yale.edu/catalog/2043578

14/04/2026

Vážení příznivci knižních vazeb, dovolujeme si Vás pozvat na poslední výstavu XVIII. trienále umělecké knižní vazby do Národního muzea. Výstava je tvořena vítěznými vazbami TUKV a doplněna o medailonky známých knihařů, podle nichž jsou jednotlivé ceny pojmenovány. Výstava je obohacena i jejich díly, která dávají expozici širší historický i odborný kontext. Vazby ostatních účastníků TUKV jsou prezentovány v elektronické podobě. Neváhejte a přijďte!!!

14/04/2026

14/04/2026

14/04/2026

Skvělá možnost komentované exkurze v hlavní budově Státní vědecké knihovny Plzeňského kraje v rámci 550 let plzeňského knihtisku!!!

Rezervujte si vstupenky na komentovanou exkurzi u příležitosti oslav 550. výročí plzeňského knihtisku 🎫

Prodej vstupenek na GoOut.net
9.00 – 9.45 👉 https://tinyurl.com/knihtisk-1-svkpk
10.00 - 10.45 👉 https://tinyurl.com/knihtisk-2-svkpk
11.00 - 11.45 👉 https://tinyurl.com/knihtisk-3-svkpk

FB událost 👉 https://fb.me/e/63jB2yojo
Více informací na webových stránkách svkpk.cz 👉 https://svkpk.cz/detail-akce/550-let-plzenskeho-knihtisku-komentovana-exkurze/

14/04/2026

⚔️ Turci před branami: Reportáž z roku 1596!
Dnes si připomínáme jedno z nejosudovějších výročí našich dějin – bitvu u Moháče (29. srpna 1526). Tato porážka nejenže ukončila život Ludvíka Jagellonského, ale na staletí změnila mapu Evropy a přivedla k nám Habsburky.

Strach z „Turka“ byl v raném novověku všudypřítomný a já vám dnes chci ukázat, jak takový strach vypadal v tištěné podobě.

📜 Erla: Aktuální zpravodajství z Prahy
Obrázek je z unikátního tisku s názvem: „Erla – W kterém místě / w gakém spůsobu / w gaké Sýle Turecké...“.
Vydala jej v roce 1596 v Praze Anna Schumannová. Nejde o pohádku, ale o dobový „news-sheet“ o dobytí uherské pevnosti Eger (Erla) sultánem Mehmedem III.

🔍 Co je na tomto tisku fascinující?
Propaganda i informace: Text slibuje podrobnosti o tom, „kdy, proč a kterak“ byla pevnost obležena. Lidé byli hladoví po zprávách z fronty podobně jako my dnes u internetu.

Dramatický dřevořez: Podívejte se na ten detailní obrázek! Vidíme turecké dělostřelce v turbanech, jak pálí z kanónů na město. Výbuchy a dým jsou znázorněny velmi sugestivně.

Ženská stopa v historii: Tisk pochází z dílny Anny Schumannové. V tehdejší době nebylo úplně běžné, aby tiskárnu vedla žena, ale Anna byla po smrti svého manžela velmi úspěšnou podnikatelkou.

Schváleno církví: Dole na stránce vidíme, že tisk vyšel „S powolenjm Geho milosti... Arcybiskupa Pražského“. Cenzura a dohled byly přísné.

🛡️ Od Moháče k Erle
Zatímco u Moháče (1526) byla křesťanská vojska drtivě poražena, tento tisk z roku 1596 ukazuje, že o 70 let později boj o střední Evropu stále vrcholil (tzv. Dlouhá turecká válka). Pro naše předky to nebyla historie z učebnic, ale krutá realita a každodenní obava.

Máte rádi tyhle staré „noviny“? Fascinuje mě, jak se tehdy šířily zprávy – žádný Facebook, jen poctivý papír, černý tiskařský inkoust a strach v očích. 😱📸

13/04/2026

✨Krakonoš, jak ho (možná) neznáte! 🏔️✨

Dnes nahlédneme do čarovné knihovny roku 1796. Představujeme vám fascinující tisk s názvem:
📖 „Der Riebenzahl im Riesengebirge: Ein abentheuerliches Märchen der Vorzeit“
(Krakonoš v Krkonoších: Dobrodružná pohádka z dávných dob).

Tento exemplář pochází z pražské dílny Johanna Stiassneho (Jana Šťastného) a ukazuje nám „pána hor“ v době, kdy ještě nebyl tím laskavým dědečkem z večerníčků, ale spíše nevyzpytatelným duchem hor, ze kterého šel strach i respekt.

Co je na této knize výjimečné?

👉 Pražský původ: I když je text v němčině, byl vytištěn v Praze u Karla Bartha a Johanna Stiassneho. To svědčí o tehdejším propojení kultur a obrovské popularitě krkonošských legend v českém prostředí.

👉Barokní ozvěny: Styl ilustrací (mědirytiny) a písma (švabach) nás přenáší do doby, kdy se lidé u svíček třásli u příběhů o nadpřirozených bytostech.

👉Riebenzahl vs. Krakonoš: Všimněte si dobového pravopisu jména „Riebenzahl“. Každá taková kniha pomáhala formovat identitu našich nejvyšších hor.

❓Jak se vám líbí vizuální stránka knihy? Ten detailní frontispis s letícím démonem a vyděšenými postavami je prostě geniální! 🎨✍️

https://books.google.cz/books?vid=NKP:1003120996&printsec=frontcover =onepage&q&f=true

09/04/2026

👸 Drsná Popelka z Litomyšle: Zapomeňte na oříšky!

Věděli jste, že Popelka nebyla vždycky jen ta hodná holka, co čeká na prince? Máme pro vás unikátní náhled do starého tisku „Welmi Kratochwjlné Cžtenj, o schytralé Finettě, Ginak Popelce“, který vyšel v Litomyšli u Václava Turečka (přelom 18. a 19. století).

✨ O čem to vlastně je?
Tato verze, vycházející z francouzské předlohy Catherine d'Aulnoy, se od té „naší“ filmové dost liší. Finetta (Popelka) není jen pasivní obětí, je to neuvěřitelně schytralá a akční hrdinka.

🪓Žádní holoubci, ale sekera! Na jednom z obrázků můžete vidět scénu, která by v moderní pohádce neprošla – Finetta se tam ohání ostrou sekerou, aby se zbavila zlořádů (v tomto případě lidožrouta, u kterého se sestry ocitly).

❓Popel místo drobečků: Místo značení cesty kamínky sype Finetta p***l, aby trefila zpátky domů, když se ji rodiče pokusí nechat v lese.

Lidožrouti a pece: Na obrázku vidíme, jak Finetta lstí strká lidožrouta do pece. Ano, naše Popelka byla tak trochu Jeníček i Mařenka v jedné osobě! 💥

🎨 Proč je to tak vzácné?
Tento tisk je typickou knížkou lidového čtení. Byly to levné sešity s dřevořezy, které se prodávaly na jarmarcích. Lidé je milovali pro jejich přímočarost a napětí. Všimněte si té úžasné dobové češtiny: „z německýho Gazyku na česko přeložené“.

📸 Co uvidíte na obrázcích?
Titulní list: Klasická barokní typografie s velkým nápisem „Popelce“.

Svatba: Nakonec to dobře dopadlo! Královská svatba s biskupem, hudbou a „vypalovanými kusy“ (ohňostrojem).

Lidová estetika: Ty dřevořezy jsou sice jednoduché, ale neuvěřitelně výmluvné.

Jak se vám líbí tahle „akční“ verze Popelky? Chtěli byste ji vidět v televizi místo Tří oříšků? 😅👇

Knihopis K01807
https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000004260&local_base=KPS
***lka

01/04/2026

Cesta k prameni Velikonoc na mapě z 18. století z Mollovy sbírky 🗺️⛪

🤔Víte, jak se v roce 1770 cestovalo do Jeruzaléma? Tato nádherná mapa Středozemního moře (Mare Mediterranevm) z dílny proslulých Homannových dědiců nám ukazuje svět tak, jak ho viděli tehdejší poutníci. Právě Středomoří bylo klíčovou tepnou pro všechny, kteří se v době Velikonoc vydávali k Božímu hrobu.

🌟Mapa pochází z unikátní Mollovy sbírky, kterou spravuje Moravská zemská knihovna v Brně. Bernard Pavel Moll byl vášnivý sběratel, který v 18. století vytvořil jeden z největších mapových souborů na světě. Díky digitalizaci se dnes můžeme těmito detaily kochat i my, aniž bychom museli opustit pohodlí domova.

👉Zajímavost z mapy:
Všimněte si precizního zpracování pobřeží a tehdejších názvů regálů (království). Autory jsou Johann Baptist Homann a rytec Daniel Adam Hauer, kteří patřili k absolutní špičce tehdejší kartografie.

Přejeme vám klidné velikonoční svátky, ať už je trávíte na cestách, nebo s prstem na mapě! 🌷

Moravská zemská knihovna
https://mapy.mzk.cz/mollova-sbirka/uuid:282f5bcb-ee7b-4c85-93bd-c8bfe1947492

31/03/2026

550 (1476/2026) Výročí knihtisku v českých zemích

Letos uplyne 550 let od chvíle, kdy 26. dubna 1476 v Plzni spatřil světlo světa první prokazatelně datovaný tisk na našem území: latinský církevní zákoník Statuta synodalia arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Portál 550 (1476/2026) Výročí knihtisku v českých zemích vznikl jako společná platforma, která oživuje dějiny „černého umění“ a přináší ucelený přehled výstav, přednášek i neformálních setkání k tomuto významnému jubileu.

https://www.knihtisk550.cz/page/2/?fbclid=IwY2xjawQ4h45leHRuA2FlbQIxMABicmlkETE4V2luR1ZGY1E5UXU4SEhTc3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHqkK3ljhJfmw9zBNgrueCm4aB3rBFBSjHBRhq_gVprpzy_nLXQmnRXr6N95s_aem_OsSwdexk-sURqNMBEPi6kA

Výročí knihtisku v českých zemích - Výstavy, přednášky, workshopy, konference a akce pro děti

29/03/2026

ON-LINE VERZE VÝSTAVY: POČTETE SI? ARCHIVÁLIE V CIZÍCH JAZYCÍCH

Po tématech 🌊„Město a jeho řeka“ a 🚗„Automobilismus ve fondech Zemského archivu v Opavě“, bylo v roce 2025 pro naši dlouhodobou výstavu na centrále v Opavě zvoleno téma úžeji související s prací archivářů.

Rozhodli jsme se představit veřejnosti archiválie psané v různých jazycích a různými písmy, a to i takovými, která v našem zeměpisném prostoru opravdu překvapí, v rámci výstavy jsou k vidění též písemnosti psané těsnopisem a různé šifry.

🔎 Na výstavu se stále ještě můžete přijít podívat osobně, od tohoto týdne si ji však můžete prohlédnout i v on-line verzi, a to na webu archivu v sekci výstavy: https://www.archives.cz/web/za_opava/vystavy/

✨ A v on-line verzi uvidíte dokonce ještě více zajímavých archiválií, než jsme z kapacitních důvodů mohli vystavit ve vitrínách! ✨

Těšíme se na vaši virtuální návštěvu!

Už jste si výstavu prohlédli?
Jaký jazyk vás nejvíce překvapil?
Jaká archiválie vás nejvíce zaujala?
Budeme se těšit na vaše komentáře.

29/03/2026

Zájemcům o osudy starých tisků jistě neutekla nedávná publikace Lenky Veselé "Švédská knižní kořist z českých zemí". V letech 1645-1648, tedy krátce před koncem třicetileté války, zkonfiskovala švédská vojska řadu českých a moravských knihoven - především v Mikulově, Olomouci, Praze, ale i na dalších místech. Dnešní umístění knih a rukopisů ve více než šedesáti institucích napříč Evropou zachycuje databáze na stránkách https://knizni-korist.cz 👇