Lu Sünova knihovna OÚ AV ČR

20/06/2025

Líbí se vám letošní motiv plakátu? Každý rok dáváme prostor jinému tvůrci a pokud to jde, snažíme se, aby měli taky něco společného s Asií. Letos se to povedlo.
Představujeme autorku letošní verze, mladou mongolskou studentku Yalguun Altanbal...

Yalguun Altanbal je autorkou letošního plakátu pro festival Eastern Tunes, který vznikl z inspirace samotnými umělci, prodejci i návštěvníky akce. Rodačka z Rumburku v současnosti studuje politologii na Fakultě sociálních věd UK, umění se ale věnuje od dětství – po vzoru svých rodičů, kteří v Rumburku pracují jako autočalouníci. Její výtvarný styl se vyznačuje hravostí, jemnou feminitou a důrazem na lidskost. Více z její tvorby najdete na Instagramu .

20/05/2025

We invite you to attend the “On The Dream of the Red Chamber” lectures organized by our Taiwan Center in Taipei tomorrow and on Thursday.

04/04/2024

😀

16/06/2023

Z technických důvodů dnes máme zavřeno. 😞

03/04/2023

No comment...

On 16 March librarians and academics at universities and research institutions in several countries received notices that some access to China’s lar...

16/03/2023

05/01/2023

05/01/2023

[CS] Antropolog Fei Xiaotong se ve 40. letech vyprofiloval jako hlavní tahoun indigenizace koloniálních antropologických teorií a metod v Čínské republice. Kromě Feiových ekonomicko-antropologických studií vesnických komunit – např. „Zemědělská půda vesnice Lu“ (Lucun nongtian) –, které měly výrazný vliv na čínské ekonomické reformy později v 80. letech, je jeho nejznámějším dílem „Čína vzešlá z půdy“ (Xiangtu Zhongguo, v anglickém překladu Earthbound China či From the Soil) z roku 1947. Autorova snaha vyvinout vlastní čínskou antropologickou terminologii napojenou na čínskou zkušenost je patrná téměř na každé stránce. Feiův projekt však byl na dlouhou dobu přerušen změnou režimu, kdy politická reprezentace Čínské republiky (Kuomintang) opustila pevninu, kterou ovládla Čínská lidová republika vedená Komunistickou stranou Číny. Fei Xiaotong, jenž zůstal spolu s mnoha kolegy na pevnině, prostřednictvím své synkreze východisek německé a ruské etnologie, americké kulturní antropologie a britského strukturálního funkcionalismu zásadně ovlivnil teoretické i praktické zformování ideje čínského národa prostřednictvím projektu „rozpoznání národností“ KS Číny na počátku 50. let. Později však byl perzekvován, když se postavil za obnovu sociologie, která byla KS Číny zakázána jakožto buržoazní pavěda. Od konce 50. do konce 70. let tak byl odstaven od akademické činnosti. Později označil těch třiadvacet let plných politických excesů čínského vedení jako naprosto ztracených. Lu Sünova knihovna OÚ AV ČR obsahuje všechny Feiovy zásadní práce v původním znění (leč bez titulků).

[EN] In the 1940s, the anthropologist Fei Xiaotong emerged as the main force driving the indigenization of colonial anthropological theories and methods in the Republic of China. In addition to Fei's economic-anthropological studies of village communities—e.g., "The Farmland of Lu Village" (Lucun nongtian)—which had a significant influence on China's economic reforms later in the 1980s, his best-known work is "Earthbound China" (Xiangtu Zhongguo) from 1947. The author's effort to develop his own Chinese anthropological terminology connected to the Chinese experience is evident on almost every page. However, Fei's project was interrupted for a long time by the change of regime, when the political representation of the Republic of China (Kuomintang) left the mainland, which fell under the control of the People's Republic of China led by the Communist Party of China. Fei Xiaotong, who together with many of his colleagues decided to stay on the mainland, through his syncretization of German and Russian ethnology, American cultural anthropology and British structural functionalism, fundamentally influenced the theoretical and practical formation of the idea of the Chinese nation through the CPC's "recognition of nationalities" project in the early 1950s. Later, however, he was persecuted when he stood up for the restoration of sociology, which had been banned by the CPC as bourgeois nonsense. From the end of the 1950s to the end of the 1970s, he was suspended from any academic activities. He later described the twenty-three years of political excesses of the Chinese leadership as completely wasted. Our Lu Xun Library contains all of Fei's major works in their original language.

05/01/2023

02/12/2022

[CS] Na přelomu 70. a 80. let byl Fei Xiaotong rehabilitován, dokonce byl i přítomen jakožto „zástupce lidu“ u soudu s Gangem čtyř. Fei se následně vyprofiloval jako jeden z nejaktivnějších veřejných intelektuálů. Jeho ekonomicky zaměřená antropologie navázaná na série vlastních terénních výzkumů ve 30. a 40. letech měla poměrně velký vliv na formulaci ekonomických reforem Deng Xiaopinga, především pak na její lokální formy ukotvené na čínském venkově. Ve svém díle „Zkoumání sociologie“ (Shehuixue de tansuo) dále rozpracoval svou tezi etnických koridorů (minzu zoulang) – de facto obchodních cest vedoucích původně nehanskými územími v různých částech Číny – jakožto historické síly produkující „rozmanitou jednotu“ (duoyuan yiti) čínského národa. Na základě svých předchozích tragických zkušeností ji však napojil na na oficiální státní ideologii. Prosadil tak svůj důraz na vnitřní rozmanitost a vnější jednotu oproti myšlence rychlé asimilace většiny nečínských etnik z období Čínské republiky, kterou prosazoval např. Gu Jiegang, se kterým se Fei názorově střetl ve velké debatě z roku 1939. Oproti svému přání se již nikdy naplno nevrátil do terénu, jelikož mu to jeho pracovní vytíženost nedovolovala. Těžil však ze svých předchozích zkušeností. Zásadně tak propojil etnickou otázku s imperativem ekonomického rozvoje a ovlivnil tak teoretické úvahy a praktické směřování svých následovníků – ať už antropologů či politiků. Lu Sünova knihovna OÚ AV ČR obsahuje všechny Feiovy zásadní práce v původním znění (leč bez titulků).

[EN] In the late 1970s and early 1980s, Fei Xiaotong was rehabilitated, even appearing as a "people's representative" at the trial of the Gang of Four. Fei subsequently emerged as one of the most active public intellectuals. His economically focused anthropology, linked to a series of his own field researches in the 1930s and 1940s, had a relatively large influence on the formulation of Deng Xiaoping's economic reforms, especially on its local forms anchored in the Chinese countryside. In his work "Explorations in Sociology" (Shehuixue de tansuo), he further developed his thesis of ethnic corridors (minzu zoulang) - de facto trade routes leading through originally non-Han territories in various parts of China - as a historical process behind the production of the "diverse unity" (duoyuan yiti) of the Chinese nation. Crucially, vary of his past experiences, he interconnected his thoughts with the official state ideology. He thus asserted his emphasis on internal diversity and external unity in contrast to the idea of rapid assimilation of most non-Chinese ethnicities from the period of the Republic of China, which was promoted by, for example, Gu Jiegang, with whom Fei engaged in a heated debate of 1939. Contrary to his wish, he never fully returned to the field, as his workload did not allow him to do so. However, he benefited from his previous experiences. He fundamentally linked the ethnic question with the imperative of economic development and thus influenced the theoretical considerations and practical direction of his followers – be they anthropologists or policymakers. Our Lu Xun Library contains all of Fei's major works in their original language.

01/07/2022

[CS] V naší Lu Xunově knihovně se najdou vpravdě zajímavé kousky. Toto je slovník tzv. "ženského písma" (nüshu 女書), slabičného písma odvozeného z čínských znaků, které bylo používáno výhradně mezi ženami v okrese Jiangyong (江永縣) v provincii Hunan v jižní Číně.

[EN] Our Lu Xun library houses many treasures. This is a dictionary of 'women's script' (nüshu 女書). It is a syllabic script derived from Chinese characters that was used exclusively among women in Jiangyong County (江永縣) in Hunan Province, south China.