19/05/2024
✒Náš zastupitel Petr Kutílek píše v aktuálním Tučňáku o kontinuálně tragickém stavu pražských středoškolských kapacit:
D̲a̲l̲š̲í̲ r̲o̲č̲n̲í̲k̲ p̲ř̲e̲s̲ p̲a̲l̲u̲b̲u̲?̲
▪️Právě probíhají příjímací řízení na střední školy. A přes některá kosmetická vylepšení – elektronické přihlášky či možnost ucházet se o umístění na třech místo dvou školách – opět hrozí, že stovky mladých lidí nedosáhnou na vzdělání, které by si přáli, které by zvládli a z něhož by benefitovali nejen oni sami, ale i celá naše společnost.
▪️Nutno připomenout, že veřejné („státní“) střední školy v naší zemi zřizují a spravují kraje, na rozdíl od základních škol, které patří pod obce. Takže zatímco o základní školy se staráme na úrovni naší městské části, v Praze má střední školy na starosti hlavní město coby „kraj“ – tedy magistrát a radní hlavního města pro školství.
▪️A zatímco tedy ohledně kapacit základních škol v Praze 4 vedeme už léta mezi opozicí a koalicí – tu v lehkém napětí, ale spíš v praktické spolupráci – snahu o jejich plánování na základě dostupných demografických dat, něco podobného by člověk čekal ohledně středních škol i od magistrátu a politického vedení hlavního města. Od nejrozvinutějšího kraje naší republiky nutno chtít pokročilou práci s daty a obecně profesionální přístup. Ale ouha. Když loni tisíce dětí a jejich rodičů trnuly nad nejasnými výsledky přijímaček, a nakonec se podle průzkumu skutečně mnoho nedostalo na školu, kam chtěly, čekal by jeden, že Rada hl. m. Prahy bude mít pro další rok rozmyšleno, ve kterých školách bude prosazovat otevření dalších tříd. Příliš se to ale zjevně neděje.
P̲o̲t̲ř̲e̲b̲u̲j̲e̲m̲e̲ k̲v̲a̲l̲i̲t̲n̲í̲ š̲k̲o̲l̲y̲
▪️Osobně jsem v rámci občanských interpelací na Zastupitelstvu hl. m. Prahy od radního pro školství Klecandy (STAN) opakovaně žádal projekce počtu míst v prvních ročnících – od víceletých a čtyřletých gymnázií až po lyceální programy středních odborných škol. Nebyl mi schopen je dát.
▪️Mladí lidé a jejich rodiče přitom chápou, že v 21. století je třeba všeobecné vzdělání. V tom není neúcta k řemeslu: praktické dovednosti se člověk může naučit kdykoli během života, ale bavíme se tu o tom, jak budou mladí lidé na vstupu do dospělosti a občanského života vybaveni orientací v měnícím se světě: třeba jazyky, znalostmi moderních dějin nebo praktického fungování demokratické společnosti. Toho se jim na učilišti, a bohužel ani v mnoha programech středních odborných škol, cca od 16 let věku příliš nedostává. Přesně v kritickém období, kdy získávají volební právo a mají se z nich stát samostatní občané.
▪️Je tedy třeba, aby hlavní město nabídlo našim dětem kvalitní školy poskytující jak jazykové vybavení, tak další dovednosti pro osobní i občanský život ve 21. století. Benefitovat z toho nebudou jen tito mladí lidé sami, ale celá naše společnost.