„...Osada Modřany sahá původem svým do šedé dávnověkosti.“
Do této věty shrnul počátky osídlení našeho regionu obecní kronikář Josef Košťálek v prvním svazku Pamětní knihy obce Modřany. Na základě tehdy mu dostupných nálezů z četných hrobů na rozsáhlém pohanském pohřebišti, které se rozprostíralo od potoka na hranici s Komořany až do středu tehdejších Modřan, určil dobu pravěkého osídlení našeho
regionu kolem roku 400 před naším letopočtem. Nebyl daleko od pravdy, což potvrdili archeologové, kteří na základě nálezů posunuli období nejstaršího osídlení až do první poloviny šestého století př. Tehdy se na středním toku Vltavy usadily nejprve keltské, pak germánské a krátce po přelomu letopočtu slovanské kmeny. První osídlence připomíná významná archeologická památka v nynějším katastru Prahy 12 - vrch Šance u Točné. Opevnění Šance propojené přes Břežanské údolí s hradištěm na Závisti u Zbraslavi osadníky chránilo před nájezdy kočovníků na nejstarším a pravděpodobně největším keltském oppidu ve střední Evropě. Vzhledem k existenci pohanského pohřebiště nemusí mít jméno Modřany žádnou vazbu na modrou barvu květin či modřínové porosty, jak se obecně lidé domnívají, ale může souviset se sochou Morany, která na pohřebištích stávala. Odvozeninou jména Morany jsou pravděpodobně i Komořany, s nimiž byly dějiny obce Modřany od pradávna úzce propojeny.
