CHKO Broumovsko

01/05/2026

Dnes si připomínáme 35. výročí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Nejde jen o formální jubileum, ale o připomínku strategického rozhodnutí chránit jedno z nejcennějších území naší krajiny.

Proč má ochrana Broumovska celospolečenský význam, který daleko přesahuje hranice regionu?

Ochrana zdrojů: Broumovsko není jen estetickou kulisou. Jde o klíčové území pro přirozenou akumulaci vody a ochranu její kvality. V době klimatické změny funguje tento celek jako stabilizační prvek, který zmírňuje dopady sucha a pomáhá udržovat ekologickou rovnováhu širšího území.

Zachování kulturní a přírodní integrity: Unikátní propojení divoké přírody skalních měst a barokní architektury v otevřené krajině představuje dědictví nevyčíslitelné hodnoty. Status chráněné krajinné oblasti zajišťuje, že rozvoj regionu probíhá citlivě a s respektem k tomuto jedinečnému rázu.

Ekologická stabilita a vědecký význam: Jako domov ohrožených druhů a unikátních biotopů slouží Broumovsko jako živá laboratoř. Ochrana velkoplošných území umožňuje přírodě lépe se přizpůsobovat změnám, což je investice do odolnosti krajiny pro budoucí generace.

Udržitelná prosperita: Status chráněného území přináší Broumovsku mezinárodní prestiž, podporuje šetrný cestovní ruch a vytváří podmínky pro udržitelné hospodaření místních komunit.

35 let existence CHKO Broumovsko ukazuje, že ochrana přírody je projevem společenské zralosti. Je to závazek, že hodnoty, které utvářejí identitu tohoto kraje, zůstanou zachovány i pro budoucí generace.

Děkujeme všem, kteří se aktivně podílejí na ochraně a zachování hodnot tohoto jedinečného území.

📷 Správa CHKO Broumovsko

28/04/2026

Ropucha obecná (Bufo bufo) patří mezi nejrozšířenější obojživelníky Evropy, přesto současný výzkum ukazuje, že ani „běžné“ druhy nejsou samozřejmostí. Dlouhodobé studie totiž potvrzují pokles jejích populací v mnoha regionech, a to především vlivem člověka – ztráta biotopů, fragmentace krajiny, vysoká úmrtnost při jarních migracích přes silnice a vysychání krajiny v důsledku globální změny klimatu. Nové poznatky zároveň odhalují, jak citlivý je její životní cyklus. Kvalita vody neovlivňuje jen chemické složení, ale i mikroorganismy, které mohou zásadně působit na vývoj pulců. Důležitou roli hraje také podoba rozmnožovacích lokalit – ideální jsou tůně se správnou kombinací hloubky, vegetace a zastínění. Výzkum rovněž ukazuje, že ropuchy mají poměrně malý akční rádius, a proto jsou silně závislé na kvalitě místního prostředí. Pokud je krajina narušena, populace se jen obtížně obnovují a ztrácejí genetickou rozmanitost. Ochrana ropuchy obecné tak dnes nestojí jen na sledování jejího výskytu, ale především na praktických opatřeních – ochraně mokřadů, vytváření vhodných rozmnožovacích míst a zajištění bezpečné migrace. Právě v tom hrají důležitou roli i dobrovolníci, kteří pomáhají s monitoringem i přenosem obojživelníků přes silnice.

📷 Peter Drengubiak & Petr Kuna

24/04/2026

Ne, nemáme zpoždění… Den Země? Ten zažíváme a slavíme každý den – někdy s úsměvem na tváři a někdy…
Naši práci, práci pro přírodu, nám možná závidí jen ti, kteří ani netuší, co všechno obnáší zajistit, aby vzácné druhy rostlin a živočichů přežily pro budoucí generace i pro přírodu samotnou.
Práce v ochraně přírody je především práce s lidmi – a ti z vás, kteří vědí, jak náročná práce s lidmi je, jistě ocení naši snahu zachovat a chránit ten nejcennější poklad – přírodu a její bohatství.

📷 Peter Drengubiak

14/04/2026

Skokan hnědý, ačkoliv nepatří mezi zvláště chráněné druhy, je v mnoha ohledech velmi zajímavým organismem. Skokani patří mezi obojživelníky, kteří mají překvapivě sofistikovaný systém orientace v prostoru. Nejde jen o náhodné pohyby – ve skutečnosti využívají kombinaci více smyslů, které se navzájem doplňují a umožňují jim najít cestu i ve složitém prostředí.
Jedním z nejdůležitějších „navigačních nástrojů“ jsou pachové stopy. Skokani dokážou vnímat chemické signály ve svém okolí a rozpoznat typické „vůně domova“, například charakter vody nebo vlhkého biotopu. Tyto pachové gradienty fungují jako neviditelná mapa, která jim pomáhá vracet se do známé lokality – zejména během sezónních přesunů na rozmnožovací místa.
Kromě čichu se spoléhají také na zrak. V prostředí si ukládají do paměti výrazné orientační body, jako jsou břehy, skupiny vegetace či tvar terénu. Tento způsob orientace lze přirovnat k práci s mentální mapou krajiny, kde si živočich „pamatuje“, jak jeho cesta vypadá.
Při denní aktivitě se mohou orientovat také podle Slunce a polarizovaného světla. To jim umožňuje udržet směr pohybu i v otevřené krajině, kde je málo jiných orientačních podnětů.
Jelikož jde o živočichy citlivé na vysychání, významnou roli hraje také vlhkost prostředí. Skokani přirozeně směřují do vlhčích míst, která jim poskytují vhodnější podmínky pro přežití. A právě zde se dostáváme k současnému trendu, který výrazně ovlivňuje reprodukční potenciál a přežívání všech obojživelníků – ke klimatické změně. Opět zažíváme „suché jaro“, které ovlivňuje řadu rostlinných i živočišných druhů, obojživelníky však přímo a zásadně existenčně ohrožuje.

📷 Peter Drengubiak

07/04/2026

Děkujeme všem, kteří nám posílají fotografie a videa svých pozorování. Vaše podněty jsou pro nás velmi cenné a pomáhají nám lépe sledovat výskyt vlků v regionu. Některá hlášení se podařilo jednoznačně potvrdit jako výskyt vlka, u jiných to kvůli kvalitě záznamu nebylo možné s jistotou určit a část z nich se ukázala jako setkání s toulavým psem. Zaznamenali jste vlka na Broumovsku – ve volné přírodě nebo v blízkosti obydlí? Budeme rádi, když se s námi o své pozorování podělíte: [email protected] Děkujeme za spolupráci a ohleduplný přístup k přírodě 🐺

📷 Peter Drengubiak (ilustrační foto - Československý vlčák)

01/04/2026

Dnes 1. dubna si připomínáme Mezinárodní den ptáků. Ptáci nám poskytují mnoho benefitů a jeden z nich je velice zajímavý. Nejenom Omega-3 prospívají lidskému mozku 🦉🦩🐧

Nová vědecká studie z Toronta přinesla pozoruhodný objev: mozky zkušených pozorovatelů ptáků jsou strukturálně odlišné od mozků nováčků — js...

29/03/2026

Ve dnech 26.-29.3. 2026 se odborníkům z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s AOPK ČR podařilo úspěšně odchytit dva vlky v oblasti Javořích hor v CHKO Broumovsko a vybavit je obojky pro telemetrické sledování. Toto opatření bylo vyvoláno nahlášeným blízkým setkáním člověka s vlkem v Hynčicích letos v březnu. Opatření je v souladu s Programem péče o vlka obecného v ČR, získaná data budou sloužit AOPK ČR a MENDELU k vyhodnocení prostorového chování těchto jedinců a jejich příslušnosti ke konkrétním smečkám v CHKO Broumovsko.

📷 Peter Drengubiak

27/03/2026

Agentura CzechTourism připravila Manuál odpovědného turisty jako praktického průvodce pro všechny, kteří chtějí objevovat Česko šetrněji a s respektem k místnímu prostředí i komunitám.

Manuál přináší přehledné a srozumitelné tipy, jak se chovat při cestování tak, aby byla zachována kvalita přírodního i kulturního prostředí. Shrnuje základní principy odpovědného cestování a ukazuje, že ohleduplný přístup často znamená jen drobné změny v chování – například pohyb po značených trasách, respekt k místům s omezeným režimem nebo snahu minimalizovat vlastní dopad na okolí.
Zdroj:

24/03/2026

A je tady jaro a s ním ta krása, na kterou jsme všichni čekali. V přírodě Broumovska teď můžete vidět kvetoucí bledule jarní, o kterých si povíme pár zajímavostí.

Bledule jarní je vytrvalá cibulovina – geofyt, která kvete velmi brzy na jaře (únor–duben). Využívá období, kdy v listnatých a lužních lesích ještě není porost olistěný, což jí umožňuje rychlý růst a kvetení (tzv. „spring ephemeral strategy“).
Druh je vázán především na aluviální (lužní) lesy s periodickým zaplavováním. Dobře toleruje krátkodobou inundaci, ale citlivě reaguje na dlouhodobé změny vodního režimu. Hlavními faktory ohrožení jsou regulace řek, úbytek lužních biotopů a změny hydrologického režimu, které jsou v současnosti úzce spojené i s globální klimatickou změnou.
Semena bledule jsou pro mravence atraktivní, protože obsahují masíčko (elaiosom), což je drobný výživný přívěsek. Mravenci semena sbírají, odnášejí do mraveniště, kde masíčko zkonzumují, a semeno často odloží na „smetišti“, čímž dochází k jeho efektivnímu rozšiřování do okolí.
Obsahuje více izochinolinových alkaloidů, například galantamin (známý i z rodu Galanthus – sněženka). Galantamin se využívá v medicíně při léčbě Alzheimerovy choroby jako inhibitor acetylcholinesterázy.
Bledule je zařazena mezi ohrožené druhy. To znamená, že je zakázáno ji trhat, vykopávat, poškozovat nebo ničit, stejně jako zasahovat do jejích přirozených stanovišť. Kdo by však takovouhle krásu ničil, že jo?

📷 Peter Drengubiak

11/03/2026

Jaro je tu!
A jako každý rok, můžete i letos potkat na svých toulkách terénem cedulky a pásky, jimiž pomáháme sokolům vyhradit dočasný prostor jen a jen pro ně, aby mohli v klidu a bezpečí vychovat svá mláďata. Od dnešního dne platí omezení přístupu na Frýdlantskou vyhlídku na Ostaši.

Děkujeme, že nám svým respektem a dodržováním pravidel pomáháte chránit přírodu ❤️

📷 Peter Drengubiak

08/03/2026

Všem ženám děkujeme, že nám pomáhají vidět svět jinýma očima a trpělivě snášejí naše nedostatky. Díky vám je život krásnější, příjemnější, snesitelnější, ale i dobrodružnější. Ženy, dámy, přejeme vám příjemný sváteční den.

📷 Peter Drengubiak