Loučím se - Petra Krákorová

18/03/2026

Když dojde na lámání chleba

Jsou chvíle, kdy už nejde zůstat „někde mezi“.
Kdy už péče doma z různých důvodů není možná, i když bychom si to přáli.

A přichází rozhodnutí, které bolí.

„Dala jsem mámu do Domova.“
V té jedné větě toho můžeme slyšet tolik, od únavy až po výčitky.

Měla jsem vydržet déle.
Měla jsem to nějak zvládnout sama.
Měla jsem…

Co když právě v tomhle „lámání chleba“ nejde o selhání,
ale o formu péče – o sebe i o mámu?
Co když to rozhodnutí nevzniklo z nedostatku lásky, ale právě z ní?

A možná je tu ještě něco dalšího, o čem se tolik nemluví.

I tohle je forma loučení.

Ne loučení se životem,
ale loučení s rolí, kterou jsme nesli.
S tím, že jsme byli těmi, kdo primárně drželi péči ve svých rukou.

Péče tak dostává jinou podobu.
Můžeme se znovu učit být dcerou nebo synem,
přinášet obyčejnou přítomnost.
Ano, i to může být někdy výzva 😇

Každý jsme jiný. Každá situace je jiná.
Je v pořádku cítit úlevu i smutek zároveň.
Je v pořádku pochybovat.

I tohle je součást cesty loučení.

Jaké bylo vaše vlastní "lámání chleba"?
Nebo ho teď nějak prožíváte?

28/02/2026

Někdy moje práce začíná jednou zprávou na mobilu.
A pokračuje doprovázením lidí, kteří se loučí.

Ráno mi přišla zpráva o úmrtí klientky v Domově pro seniory. Byla očekávaná, a přesto mě na chvíli zastavila.

Do Domova jsem šla pomalu. Měla jsem čas, dcery zesnulé paní byly také na cestě. Obvykle se v těchto chvílích snažím soustředit na jeden bod v těle a pomalu dýchat. Palec a ukazováček tisknu k sobě. Je to moje kotva předtím, než vstoupím do situace zaplněné smutkem a slzami.

V ordinaci jsem se přivítala s dcerami.
„Dobrý den, je mi to moc líto…“
Jedna druhé jsme se dívaly do skleněných očí a téměř mlčky jsme společně odešly do útulné místnosti, kde jsme probraly následující možné kroky. Souhlasily, že se mohu jít podívat na jejich maminku, která ležela v rozlučkové místnosti. Samy se na to necítily.

Po návratu jsem se jich zeptala, jestli by chtěly vědět, jak maminka vypadá. Přikývly. „Možná vám to bude znít zvláštně, ale je krásná… žádné napětí v obličeji, oblečená v jemném kabátku, učesaná, kolem plápolají svíčky, je tam příjemné přítmí…“

Osobní rozloučení s maminkou proběhlo v tichu. K dcerám se připojil i jejich tatínek, manžel zesnulé ženy.
Loučili se společně, pak jeden po druhém, samostatně.
Já a zdravotní sestřička jsme po celou dobu držely u dveří pomyslnou čestnou stráž, pro případ, že by nás někdo z nich potřeboval.

P.S. Večer mi přišla zpráva od dcer. „Děkujeme Vám nejen za dnešní den. Děkujeme za možnost se Vám ozvat. Tuto příležitost využijeme…“

12/12/2025

Rozloučit se "jinde" a v kruhu rodiny.

„Líbí se nám tahle zahrada.“
„Neumíme si to představit, ale chceme to jinak.“
„No… tak to jsem zvědavá"
"Psát vzkazy? A jako kam?"
"Já nevím, co budeme dělat.“

A pak…. všichni věděli, co mají dělat.
Přišlo to tak nějak samo... ❤️

28/11/2025

Mám velkou radost, že tento domov pro seniory nevnímá podobná setkání jen jako interní události, ale otevírá je i veřejnosti. Právě tohle propojení – prostor domova, jeho zaměstnanci, rodiny klientů a lidé „zvenku“ – považuji za unikátní. Vzniká tím prostor pro témata, která jsou v naší společnosti často vytěsňovaná, a přitom se týkají úplně každého z nás.
Velmi si vážím toho, že mohu být součástí.

O čem jsme si dnes třeba povídali?

🔸 že místo, kde se loučíme, hraje větší roli, než si dokážeme představit
🔸 že poslední píseň může v dobrém ovlivnit, v jakém rozpoložení z obřadu odcházíme

Loučení je smutné, ale může být zároveň i hezké.
A časem si můžete zpětně říct: „Bylo to hezké rozloučení.“ 🤍

Téma loučení patří do života. Pokud ho chcete citlivě otevřít ve vaší organizaci, firmě nebo kdekoliv jinde a nevíte, jak na to, ozvěte se mi. Ráda s vámi najdu cestu.

18/11/2025

Obřad posledního rozloučení v Meditační zahradě v Plzni?
Ale ovšem, beze všeho.

A pro ty z vás, kdo mají raději střechu nad hlavou, vytvořím klidný a útulný prostor uvnitř kaple.
Je totiž variabilní. Komorní místo, židle v půlkruhu... a když vám bude těžko, může vás pohladit alespoň pohled do zahrady.

Loučit se po svém jde.
A já vás tou cestou ráda provedu.

Meditační zahrada Plzeň

06/11/2025

Balím kufry 💼

Vlastnoručně vyrobené mini zápisníky pro účastníky workshopu "Má poslední přání" jsou připraveny a já mířím do Ostravy, kde v pátek 7. listopadu startuje další ročník k smrti dobrého festivalu.

Tak se totiž ten skvělý třídenní 🌿 K smrti dobrý festival 🌿 jmenuje.

Těším se na vás!

Odkaz na festival v komentáři.

03/11/2025

Může být pohřeb hezký?
Má smysl udělat obřad a rozloučit se?

Mojí službou je být lidem nablízku – podpořit je a provést touto nesmírně náročnou životní situací, která jednou čeká každého z nás.

Děkuji, Peti Petra Menclová, že jsi rozloučení nechala zachytit.
Díky tomu se může stát inspirací pro další, kdo hledají svou vlastní cestu k rozloučení.

Zdeněk Kříž díky ❤️

Není to vůbec jednoduché natáčet a fotit v tak citlivé situaci. Jenže pak je člověk rád, že ty záběry a fotky má.
Odkaz v komentáři.

Foto Dominik Erban ❤️

25/10/2025

25/10/2025

Jak vypadá moje práce?

Někdy třeba tak, že se procházím parkem s mladou ženou, které nedávno zemřel tatínek. Naslouchám jejím slovům, která vycházejí z bolavého srdce.
Když se loučíme, její oči se zalesknou slzami. Řekne: “Děkuji, cítím trochu úlevu a naději. A odteď se na pravidlo o kyslíkové masce v letadle - že ji nejdřív nasadíš sobě a až pak pomůžeš ostatním - budu dívat jinak.”

Děkuji Ti, milá mladá ženo, za Tvoji odvahu zvednout telefon a zavolat mi.

Na trápení nemusíme být sami.

20/10/2025

Přijďte na kus řeči...
Bojíme se většinou všichni.
A možná zbytečně...

☕ Zveme na další z cyklu besed moderátora Stanislava Juríka "Na kus řeči", tentokrát s Petrou Krákorovou, průvodkyní na cestě loučení. Petra je ženou mnoha profesí a poslání - je televizní a video produkční, ale i dobrovolnicí v sociálních službách i u nás v TOTEMu.

Před časem založila společnost Loučím se, jejímž posláním je doprovázení umírajících a jejich blízkých a pomoc při tvorbě osobitých obřadů posledního rozloučení. Přijďte Petru poznat a popovídat si s ní o citlivém tématu, které se dotýká nás všech.

Těšíme se na vás tentokrát netradičně už předposlední pondělí v měsíci!

Termín: Pondělí 20. října 2025
Čas: 16:00 – 17:00
Místo konání: TOTEM Bolevec, Kaznějovská 51, Plzeň
Vstupné dobrovolné. Rezervace není nutná.

28/09/2025

Na konferenci SeneCura v Plzni jsem měla příspěvek „Jak se neztratit na cestě (roz)loučení“. Sdílela jsem svůj pohled na to, proč je poslední rozloučení tak důležité – a chtěla jsem účastníky povzbudit, aby už dnes mysleli na malé kroky, které jim jednou pomůžou vytáhnout z pomyslného šuplíku mapu, jak a co udělat, až přijde čas.

👏 Velký respekt týmu ze SeneCura SeniorCentra Plzeň – konferenci vymysleli, naplánovali a zorganizovali sami, navíc ke své každodenní práci v sociálních službách. Jako někdo, kdo má zkušenost s produkcí akcí, vím, jak velké úsilí to je.

22/09/2025

𝗦𝗹𝗼𝘃𝗮 𝗽𝗼 𝗿𝗼𝘇𝗹𝗼𝘂č𝗲𝗻í

„... to my Ti děkujeme, že jsme rozloučení mohli takto uspořádat. Ohledně dětí to bylo přesně tak, jak jsi předpovídala...“ K.

🌿 Nechme děti, ať si samy řeknou, jestli se do příprav pohřbu zapojí nebo ne.