Archiv města Plzně

Archiv města Plzně Archiv města Plzně patří k nejstarším archivním institucím v České republice. Již více než 150 let pečuje o písemnosti, které podávají svědectví o minulosti.

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚOsobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Kalík Karel (EL NAD 962)Karel Kalík se narodil 16. červn...
01/06/2026

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚ

Osobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Kalík Karel (EL NAD 962)

Karel Kalík se narodil 16. června 1889 v Praze, kde se učil hrát na housle. V letech 1905–1908 navštěvoval pražskou konzervatoř. Následně nejen soukromě vyučoval, ale také sám hrál na housle. Po nějaký čas působil jako člen Slovinské a České filharmonie a v letech 1917–1920 byl i koncertním mistrem Městského divadla v Plzni.

V roce 1920 se stal mimořádným učitelem na Městské hudební škole v Plzni (od roku 1926 řádný učitel hry na housle), ale i přesto se sám nadále vzdělával. Ve dvacátých letech 20. století tak soukromě navštěvoval významného houslistu Františka Ondříčka.
Vyjma toho působil Karel Kalík v Komorním kvartetu při Sdružení mladých učitelů „Obnova“ v Plzni, byl také dirigentem Symfonického orchestru v Plzni (1920–1926) či Lidové filharmonie v Plzni. Psal různé články do časopisů a byl hudebním referentem periodik jako Český směr či České slovo. Sám také komponoval.

V červenci 1929 se oženil s Emilii Matouškovou, která byla také hudebně založena. Studovala hru na klavír, absolvovala státní konzervatoř a mistrovskou školu v Praze. Sama také působila v plzeňské městské hudební škole. Karel Kalík zemřel 15. března 1956 v Plzni.

Jeho osobní fond (0,32 bm) obsahuje osobní doklady, rukopisy jeho skladeb.

Zdroj📷: Archiv města Plzně

Další osobnosti naleznete na➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/

❕Archiv města Plzně spouští novou Digitální badatelnu, která nahrazuje starší Digiarchiv. Jedná se o další posun v onlin...
01/06/2026

❕Archiv města Plzně spouští novou Digitální badatelnu, která nahrazuje starší Digiarchiv. Jedná se o další posun v online zpřístupňování archiválií veřejnosti a městský archiv se tak připojuje k Národnímu archivu, Státnímu oblastnímu archivu v Litoměřicích a Zemskému archivu v Opavě, které obdobný portál spustily v loňském roce. Od letošního května tak mohou návštěvníci Digitální badatelny procházet přes 230 000 archivních záznamů, které představují více jak 3,5 milionu skenů. Rozvoj Digitální badatelny bude pokračovat i nadále a archiválie uložené v Archivu města Plzně tak budou pro zájemce z řad laické i odborné veřejnosti opět o něco dostupnější.

Digitální badatelna je dostupná na adrese ➡ https://digibadatelna.plzen.eu/digitalnibadatelna/

Stalo se v Plzni…Eduard Vojan, herecEduard Vojan se narodil 5. května 1853 v Praze na Malé Straně do rodiny podřízeného ...
28/05/2026

Stalo se v Plzni…

Eduard Vojan, herec

Eduard Vojan se narodil 5. května 1853 v Praze na Malé Straně do rodiny podřízeného úředníka zemské pokladny Františka Vojana a jeho ženy Anny, dcery tesařského mistra Josefa Krejčího. Eduard měl ještě čtyři sestry a otec z něj chtěl mít důstojníka rakouské armády. Toho to ovšem táhlo k divadlu, do kterého se zamiloval. Rád chodil do divadla jako první divák a někdy uplácel vrátné, aby jej pustili dovnitř i před oficiálním otevřením. Během studií na malostranské reálce jej otec přihlásil do kadetní školy, avšak Eduard se vzepřel a odmítl nastoupil. Následně jej otec poslal do učení na litografa, avšak ani toto studium Eduard nedokončil. Po roztržce s otcem v 15 letech odešel z domu a již 24. února 1869 hrál ve svém prvním představení v Unhošti u Prahy v divadelní společnosti Jiljí Krämera. Vzhledem k tomu, že se mu v jeho prvním angažmá příliš nedařilo, pokusil se po smrti své matky v roce 1869 o návrat domů a usmíření, k tomu ovšem nedošlo a brzy opět odešel.

Následovalo období střídavých divadelních úspěchů a životních krizí. Působil ve Staropražských šantánech, u divadelních společností Emanuela Rotta, Václava Brauna či Josefa Emila Kramuela. Drobné stability se mu dostalo mezi roky 1879–1881, kdy působil u společnosti Jana Pištěka v Aréně v Kravíně (dnes Slezská ulice v pražských Vinohradech). Zlom nastal v roce 1881, kdy získal stálé angažmá v plzeňském divadle, kam si jej vybral jiný pražský rodák František Pokorný. Zde se začal naplno projevovat jeho herecký talent. Vystupoval jako Petruccio ve Zkrocení zlé ženy, Herec v Hamletovi, Karel IV. v Noci na Karlštejně a dalších významných rolích. Brzy se stal i miláčkem místního publika. Pod vedením Františka Pokorného ztvárnil mezi roky 1881–1884 přibližně 70 postav. V sezoně 1885/1886 získal divadlo do správy Pavel Švanda ze Semčic, ale již po první sezoně odešel do Prahy. Divadlo mělo být předáno Eduardu Vojanovi, ale když mu nebyly poskytnuty přislíbené peníze na provoz, odešel do letního divadla na pražském Smíchově za Pavlem Švandou ze Semčic a přes zimu působil jako člen Národního divadla v Brně. V roce 1888 se stává členem Národního divadla v Praze, ve kterém působí až do své smrti v roce 1920. Do té doby ztvárnil 309 postav v 278 hrách a dle vlastních zápisů v nich vystoupil 3175krát.

Eduard Vojan se v roce 1887 tajně zasnoubil s hereckou kolegyní a častou divadelní partnerkou Hanou Kubešovou, avšak ke sňatku nikdy nedošlo a Hana Kubešová se později provdala za Jaroslava Kvapila, českého básníka, dramatika, překladatele a divadelního režiséra. Eduard Vojan se 29. dubna 1895 oženil s Růženou Štěpánkovou, dcerou zámožného pražského krupaře. Ze sňatku se narodily dvě dcery, ale obě tragicky zahynuly. Eduard Vojan zemřel 31. května 1920 v Praze, je pochován v rodinné hrobce na pražském Olšanském hřbitově. Jeho jménem byla v roce 1973 pojmenována ulice v Plzni na Skvrňanech.

Více událostí naleznete ➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚOsobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Strnadová Portová Ema (EL NAD 961)Ema Strnadová se narod...
25/05/2026

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚ

Osobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Strnadová Portová Ema (EL NAD 961)

Ema Strnadová se narodila 10. dubna 1868 jako Emanuela Marie Portová. Jejím otcem byl Jan Robert Port, který byl majitelem plzeňské knihtiskárny. Měla dva bratry, Jana (1866–1938) a Bohuslava (1869–1917), kteří pokračovali v podniku svého otce.

Ema se dne 7. října 1889 v Plzni provdala za tehdejšího člena divadla v Plzni, Jindřicha Matěje Strnada (1865–1930). Tento pražský rodák a absolvent pražské konzervatoře přesídlil do Plzně natrvalo až v roce 1902, kdy se stal členem redakce Plzeňský listů a později Českého deníku. Byl též sbormistrem plzeňského Hlaholu a místopředsedou kuratoria Městské hudební školy.

Ema Strnadová zemřela 31. srpna 1935 v Nové Huti. Její manžel zemřel pět let před ní, manželství zůstalo bezdětné.

Její osobní fond (0,05 bm) obsahuje zejména rodinnou korespondenci s jejími synovci a neteřemi.

Zdroj📷: Archiv města Plzně

Další osobnosti naleznete na➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚOsobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Korbelík František (EL NAD 960)František Korbelík se nar...
18/05/2026

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚ

Osobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Korbelík František (EL NAD 960)

František Korbelík se narodil 28. května 1891 v Ledcích, kde také navštěvoval obecnou školu. Od roku 1903 studoval na I. české státní reálce v Plzni, kterou zakončil v roce 1910 maturitní zkouškou. Jeho třídním učitelem byl Antonín Profous, který je dnes známý zejména svým dílem Místní jména v Čechách, kde jsou vysvětleny názvy obcí, a to včetně těch již zaniklých.

Na přelomu let 1910 a 1911 vypomáhal František Korbelík plzeňskému úřadu během sčítání lidu a od počátku roku 1914 nastoupil do služeb města natrvalo. Předtím si odbyl svoji roční vojenskou povinnost u pěšího pluku č. 35 (sloužil poté krátce i během první světové války). V roce 1921 se oženil s Marií Tománkovou.

František Korbelík zemřel 7. prosince 1955 v Plzni.

Jeho osobní fond (0,03 bm) obsahuje dvě složky týkající se dvou jeho středoškolských profesorů, a to dr. Antonína Profouse a dr. Antonína Pleskota. Má zde jejich fotografii, korespondenci s nimi i náčrty jejich životopisů.

Foto: Dr. Antonín Profous s abiturienty I. české státní reálky v Plzni. Zdroj📷: Archiv města Plzně

Další osobnosti naleznete na➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/

Stalo se v Plzni…Obnova Škodových závodůPo euforii z konce války v květnu 1945 bylo po čase nutné obnovit fungování nejv...
14/05/2026

Stalo se v Plzni…

Obnova Škodových závodů

Po euforii z konce války v květnu 1945 bylo po čase nutné obnovit fungování nejvýznamnějšího zaměstnavatele v západních Čechách a jednoho z nejdůležitějších v celém Československu, Škodovy závody. Škody, způsobené bombardováním americkým letectvem, byly rozsáhlé a vyžádaly si značného úsilí k jejich nápravě.

Již 8. června se částečně rozjela výroba v mostárně a na konci měsíce v modelárně. Dále 10. července 1945 se v elektroocelárně uskutečnil první odpich tavící pece. Při té příležitosti uspořádala revoluční závodní rada ve velké montovně ve 13 hodin slavnost znovuodhalení pamětní desky T. G. Masaryka. A brzy následovaly další provozy. Již 21. července obnovila provoz apretura II, 26. července slévárna kovů (metálka) a 30. července se ve válcovně poprvé vyráběly tramvajové obruče. Dalším významným milníkem obnovy Škodových závodů se stal 5. leden 1946, kdy došlo k slavnostnímu předání první lokomotivy vyrobené v osvobozené republice (dokončená již 22. prosince 1945). Československé státní dráhy si převzaly drážní vozidlo za přítomnosti ministra dopravy Antonína Hasala, ministra informací Václava Kopeckého, spisovatelky Marie Majerové, zástupce Ústřední rady odborů Václava Cipro a primátora Plzně Josefa Ullricha. Dne 19. května 1946 skončilo odstraňování bezprostředních škod po leteckém bombardování a celá stavební obnova byla dokonána se závěrem roku 1946. Ač výroba lokomotiv probíhala už od roku 1945, tak k oficiálnímu zahájení provozu obnovené lokomotivky Škodových závodů došlo za přítomnosti ministra průmyslu Bohumila Laušmana až 28. května 1947. O rok později došlo k odstranění posledních výrazných stop války, když byly strženy sutiny škodováckého mrakodrapu (bývalého skladu modelů). V Doudlevcích ve stejné době končila demolice bývalé cihelny, na jejímž místě později vyrostla nová hala ETD.

Více událostí naleznete ➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚOsobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Křižík František (EL NAD 959)František Křižík se narodil...
11/05/2026

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚ

Osobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Křižík František (EL NAD 959)

František Křižík se narodil 8. července 1847 v Plánici u Klatov a patřil k nejvýznamnějším českým vynálezcům a průkopníkům elektrotechniky. Podstatnou roli v jeho kariéře sehrála Plzeň, kam se v roce 1873 přestěhoval a založil vlastní elektrotechnickou dílnu na výrobu obloukových lamp. V roce 1880 zavedl osvětlení v papírně továrníka Piette, ale později přesunul svoji provozovnu do Prahy.

Vrcholem v jeho kariéře byla elektrická tramvajová doprava. Nejprve v rámci plánované Jubilejní výstavy v Praze v roce 1891 provedl osvětlení celé výstavy a vybudoval trať, která vedla z Letné k výstavišti (800 m). Ta se stala senzací a zůstala v provozu i po skončení výstavy. Slávu mu přinesla především světelná fontána na výstavišti. Přestože později podlehl konkurenci prosazující střídavý proud, zanechal Křižík výraznou stopu v rozvoji české elektrotechniky. Jeho podrobnější životopis jste si mohli přečíst na našich facebookových stránkách 22. ledna tohoto roku, kdy uběhlo 85 let od jeho úmrtí (https://1url.cz/Reqs3).

Jeho osobní fond je poměrně malý (0,03 bm) a obsahuje zejména fotokopie dokumentů.

Foto: František Křižík předvádí svoji elektrickou lampu ve starém divadle. Zdroj📷: Archiv města Plzně

Další osobnosti naleznete na➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚOsobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Schart Karel (EL NAD 958)Karel Schart se narodil 20. úno...
04/05/2026

Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚ

Osobní pozůstalosti v Archivu města Plzně – Schart Karel (EL NAD 958)

Karel Schart se narodil 20. února 1883 v Plzni do rodiny strojvedoucího u dráhy. On sám také působil při dráze na různých místech, naposledy ve Volyni. Zajímal se ale také o hudbu, v níž byl samouk. Přesto se dokázal vypracovat a jako pěvec vystoupil na 150 koncertech. Poprvé vystoupil na operní scéně na Vinohradech v roce 1911, poté hostoval v rozličných městech, nejčastěji však v Národním divadle v Českých Budějovicích.

V lednu 1915 se na Královských Vinohradech oženil s Marií Koubkovou. Zemřel 15. července 1934 ve Volyni.

Jeho osobní pozůstalost (0,01 bm) obsahuje korespondenci s hudebními skladateli.

Zdroj📷: Archiv města Plzně

Další osobnosti naleznete na➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/

Děkujeme všem 330 návštěvníkům jak z řad škol, tak veřejnosti, kteří si udělali čas a pogratulovali Hurvínkovi ke krásný...
04/05/2026

Děkujeme všem 330 návštěvníkům jak z řad škol, tak veřejnosti, kteří si udělali čas a pogratulovali Hurvínkovi ke krásným 100. narozeninám. Pro ty, kteří se nemohli dostavit, přikládáme alespoň drobnou ochutnávku toho, co si bylo možné během Dne otevřených dveří Archivu města Plzně prohlédnout.

Zároveň připomínáme online výstavu žákovských prací na téma S+H k příležitosti 100. narozenin Hurvínka, kterou je možné zhlédnout na následujícím odkaze: https://exhibition.indihu.cz/view/Hurvinek100/

Ještě jednou mockrát děkujeme.

Děkujeme za milou návštěvu Činohra DJKT. Hurvínek byl potěšen gratulacemi ke kulatinám a už se nemůže dočkat uvedení hr...
04/05/2026

Děkujeme za milou návštěvu Činohra DJKT. Hurvínek byl potěšen gratulacemi ke kulatinám a už se nemůže dočkat uvedení hry o svém tvůrci.

❗Některé archiválie z fondu Josefa Skupy, převážně divadelní scénografie, si bude možné prohlédnout ve foyer Velkého divadla až do konce divadelní sezony.

Adresa

Veleslavínova 12/19
Plzen
30100

Otevírací doba

Pondělí 08:00 - 17:00
Úterý 08:00 - 16:00
Středa 08:00 - 17:00
Čtvrtek 08:00 - 16:00
Pátek 08:00 - 15:00

Telefon

+420378032601

Internetová stránka

,

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Archiv města Plzně zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta Organizace

Pošlete zprávu Archiv města Plzně:

Odkazy

Sdílet

Kategorie