29/05/2026
Květnový příběh je příběh dvou Zdeniček – dobrovolnice a seniorky v domově – je jemným připomenutím toho, jak může lidská blízkost proměnit život. Spojuje je nejen stejné jméno, ale i bývalá profese účetní a znamení berana. A možná právě tato shoda nebyla náhodná.
Paní Zdeňka, dobrovolnice, začala pomáhat před rokem. Nebylo to v době, kdy by se cítila silná – naopak. Procházela osobními i zdravotními těžkostmi a hledala způsob, jak znovu najít smysl a radost. Když poprvé přišla za seniorkou Zdeňkou, našla ženu apatickou, smutnou, odevzdanou. Ženu, která už rezignovala na svět kolem sebe.
Dobrovolnice však přišla s energií, trpělivostí a zkušeností s lidmi, kteří prožívají podobné obtíže. Krok za krokem začala seniorku povzbuzovat – nejprve k drobné péči o sebe, později k tomu, aby s pomocí chodítka opustila lůžko, pokoj, celé patro… až nakonec i brány zařízení.
Současně si paní Zdeňka splnila svůj sen: v domově založila tvořivé dílničky, které dnes každý měsíc přilákají kolem dvaceti seniorů. Sama vymýšlí nápady, připravuje materiály i pomáhá s výrobou. Seniorka Zdeňka se zpočátku zdráhala do tvoření zapojit – tvrdila, že je nešikovná. Ale laskavé slovo, povzbuzení a konkrétní pomoc dokázaly zázrak. Poprvé po dlouhé době zažila pocit, že něco dokáže. Dnes už tvoří samostatně a našla v tom novou radost.
Zajímavé je, že dobrovolnice si původně představovala úplně jiný typ seniora – aktivního, tvořivého, naladěného na stejnou vlnu. Kontaktní pracovnice však cítila, že právě tato dvojice k sobě patří. A měla pravdu. Paní Zdeňka dobrovolnice o sobě říká, že je tvrdohlavá. Umanula si, že seniorku „rozpohybuje“ – a skutečně se jí to podařilo. Z přísné účetní se stala žena, která dnes žije s jinými prioritami a otevřeným srdcem.
Tento příběh je silný právě tím, jak moc může jeden člověk změnit život druhému. Díky energii, vytrvalosti a lidskému přístupu dobrovolnice může seniorka znovu prožívat aktivní a radostné chvíle. Jejich vztah se proměnil v přátelství. A paní seniorka se dnes snaží dokázat, že si pozornost své dobrovolnice opravdu zaslouží.
Květnový příběh je příběh dvou Zdeniček – dobrovolnice a seniorky v domově – je jemným připomenutím toho, jak může lidská blízkost proměnit život. Spojuje je nejen stejné jméno, ale i bývalá profese účetní a znamení berana. A možná právě tato shoda nebyla náhodná.
Paní Zdeňka, dobrovolnice, začala pomáhat před rokem. Nebylo to v době, kdy by se cítila silná – naopak. Procházela osobními i zdravotními těžkostmi a hledala způsob, jak znovu najít smysl a radost. Když poprvé přišla za seniorkou Zdeňkou, našla ženu apatickou, smutnou, odevzdanou. Ženu, která už rezignovala na svět kolem sebe.
Dobrovolnice však přišla s energií, trpělivostí a zkušeností s lidmi, kteří prožívají podobné obtíže. Krok za krokem začala seniorku povzbuzovat – nejprve k drobné péči o sebe, později k tomu, aby s pomocí chodítka opustila lůžko, pokoj, celé patro… až nakonec i brány zařízení.
Současně si paní Zdeňka splnila svůj sen: v domově založila tvořivé dílničky, které dnes každý měsíc přilákají kolem dvaceti seniorů. Sama vymýšlí nápady, připravuje materiály i pomáhá s výrobou. Seniorka Zdeňka se zpočátku zdráhala do tvoření zapojit – tvrdila, že je nešikovná. Ale laskavé slovo, povzbuzení a konkrétní pomoc dokázaly zázrak. Poprvé po dlouhé době zažila pocit, že něco dokáže. Dnes už tvoří samostatně a našla v tom novou radost.
Zajímavé je, že dobrovolnice si původně představovala úplně jiný typ seniora – aktivního, tvořivého, naladěného na stejnou vlnu. Kontaktní pracovnice však cítila, že právě tato dvojice k sobě patří. A měla pravdu. Paní Zdeňka dobrovolnice o sobě říká, že je tvrdohlavá. Umanula si, že seniorku „rozpohybuje“ – a skutečně se jí to podařilo. Z přísné účetní se stala žena, která dnes žije s jinými prioritami a otevřeným srdcem.
Tento příběh je silný právě tím, jak moc může jeden člověk změnit život druhému. Díky energii, vytrvalosti a lidskému přístupu dobrovolnice může seniorka znovu prožívat aktivní a radostné chvíle. Jejich vztah se proměnil v přátelství. A paní seniorka se dnes snaží dokázat, že si pozornost své dobrovolnice opravdu zaslouží.
