Neoklasicistní mauzoleum a hrobka italského šlechtického rodu Pallavicini (posledních majitelů jemnického velkostatku a zámku Jemnice 1841-1945), byla postavena dle návrhů vídeňského dvorního architekta Otto Hofera a Wilhelma Zecha v letech 1901 – 1902. Na její výzdobě se podílelo několik dalších významných umělců, především sochař Ignác Weirich. Oltář pravděpodobně navrhl věhlasný architekt Josip
Plečnik. Po stránce výtvarné vyzdobil mauzoleum sochař Vít Matauschek a kamenické práce vytvořili Eduard Hauser a Andreas Francini. Architektonicky náročné pozoruhodné dílo stavitelského umění. V půdorysu je toto mauzoleum řešeno ve tvaru kříže se zaoblenými zaklenutými rameny. Nad středem se vypíná vznosná široká kopule. Uvnitř je jediná místnost; její podlaha je kryta kamennými dlaždicemi. Hned u vchodu jsou dvě sochy, na levé straně socha sv. Karla Boromejského. Obě jsou dílem akademického sochaře Ignáce Weiricha. V postranních kruhovitých prostorech jsou rozestavěny masivní umělecky opracované sarkofágy z bílého mramoru, v nichž byly uloženy tělesné ostatky příslušníků rodiny Pallavicini. V levém postranním prostoru jsou tři sarkofágy (je tam také jeden hrob pod zemí) a napravo jsou čtyři sarkofágy. V místech, kde se spojuje zdivo jednotlivých ramen, jsou čtyři do zdí zapuštěné pilíře a nahoře čtyři velké oválné reliéfy. Jsou na nich zobrazeni čtyři evangelisté s evangeliem v rukou: na předních pilastrech evangelisté vlevo Jan s orlem a vpravo Matouš s andělem a na zadních pilastrech evangelisté vlevo Lukáš s obětním dobytčetem a vpravo Marek s okřídleným lvem. Tyto umělecky cenné reliéfy vytvořil také akademický sochař Ignác Weirich. Hlavní a nejcennější uměleckou památkou v mauzoleu je kříž postavený na malém oltáři v prostoru proti vchodu do mauzolea. Autor akademický sochař Ignác Weirich jej pojmenoval "Consummatum est" (Dokonáno jest). Na pravém boku prvního odlitku tohoto vrcholného díla mistrova je vyryto: "Ig. Weirich fecit, Roma 1902, t. Ignác Weirich vytvořil v Římě 1902. Weirichovo mistrovství bylo a je ceněno i Vatikánem a kříž se sochou Krista je považován za jeho nejlepší dílo. Začátkem 90. let 20. století byla hrobka vyloupena zloději z Ostravska. Sarkofágy byly poškozeny nebo rozbity, kovové rakve rozstříhány a nebožtíci okradeni a poházeni po podlaze. Vlastníkem Mauzolea byly proto následně jejich ostatky zpopelněny a předány potomkům Pallavicini. Kolem mauzolea je zbudován parčík o rozloze ccc 0.5 ha ohrazený zdí s mřížovými výplněmi. V severovýchodním nároží stával dům správce, který však byl v 50. letech 20. století nesmyslně zbourán. V parku se dodnes zachovalo 25 druhů a taxonů listnáčů a 5 druhů jehličnanů. Přestože je areál zapsán ve státním seznamu nemovitých a movitých kulturních památek, je současný stav víc než žalostný, bez patřičné péče a údržby. Mauzoleum je v majetku města Jemnice. (zdroj Vít Procházka a další veřejné informace na internetu)
Podle zdroje: http://www.cyriaci.com/zamek-jemnice/rod-pallavicini/ v současné době Cyriaci - Křižovníci s červeným srdcem jednají s městem Jemnice o možném pronájmu, za účelem vybudování památníku našim letcům a vojákům z východu i ze západu.
