m.
Údolí pod keltským obřadním vrchem „Kluk“, ve kterém leží Pařezovský mlýn, se nazývá Libiny podle Liběny - vnučky Tety z Tetína. (Starší historické prameny ukazují na keltskou věštírnu - „Liban“, ležící na prameni -„Libh“ vyvěrajícího spolu s telurickými silami z velké hloubky na geologickém zlomu, styku dvou různých hornin.) Malá Liběnka – pojmenovaná podle své pratety Libuše z Libušína, si d
o těchto míst podle pověstí chodila do ovčína, který stál na místě nynějšího mlýna a k potoku ještě jako děvče hrát.
Údolí Libinského potoka, je otevřeno na jihojihozápad. Je tak chráněno proti chladným větrům. Udržuje si příznivé mikroklima. Ideální poloha podle feng šuej. Daří se tu teplomilným rostlinám a volně žijícím zvířatům. Na zahradě vyvádějí každoročně srny kolouchy, žijí tu zajíci, bažanti a mnoho druhů zpěvného ptactva. Rostou zde lesní jahody, ostružiny a mnoho druhů léčivých rostlin. Díky extrémní rozmanitosti zdejšího biotopu od mokřin, až po sluncem exponovanou skálu. Na zadním rybníčku hnízdí divoké kachny - březňačky. Vajíčka tu kladou mloci a několik druhů žab. Z plazů zde žijí užovky obojkové a slepýši. K napajedlu přichází srnčí občas i vysoká a černá zvěř. Hnízdí tu mnoho druhů zpěvného ptactva. V noci bývá v létě ze zahrady slyšet slavíka. Motýli létají na dvůr. Ze vzácnějších je tu vidět například Přástevník medvědí a Otakárek fenyklový. Objevují se zde i Lišajové. Mlýn přes své stáří a tím netypickou jedinečnou architekturu a historii nepodléhá Státní památkové péči. Název obce Hesskow, (podle zakladatele tvrze vladyky Hesse otce Liběny), byl v průběhu tzv. národního obrození přečeštěn z původní staroslověnštiny na Hýskov. Pod tímto názvem jej známe dodnes. Hýskov leží na Královské cestě, mezi hrady Karlštejnem a Křivoklátem v údolí řeky Berounky. Od Berouna je vzdálen 3 km. Je od něho oddělen a chráněn přirozeným labyrintem dvou údolí. Ta tvoří přirozenou ochranu proti znečištění exhalacemi této městské aglomerace. Vzdušné proudění přichází dominantně ze západu. Prochází celou Chráněnou krajinnou oblastí – Biosférická rezervace UNESCO – Křivoklátsko, přitom je filtrováno křivoklátskými lesy. Místo kde leží mlýn, bylo vždy obydleno, díky studánce /Libh / - zdroji pitné vody, dříve používané obyvateli celého údolí. Při měření v r. 1980 měla kvalitu kojenecké vody. Vyvěrá podle informací od geologů z třetihorního ledovcového jezera.
„Pařezovský mlýn“ v Hýskově, je nazýván podle pana Matěje Pařeza. Tak je označený na starších mapách. Matěj Pařez roku 1624 od obce koupil spáleniště bývalého ovčína, který tu stál podle pověstí od desátého století a postavil na tomto místě vodní mlýn. Původní ovčín vypálila vojska táhnoucí v roce 1619 na Bílou Horu. Mlýn byl původně poháněn vodním kolem na horní vodu o průměru
3 metry. Kolo tehdy pohánělo pouze jedno „režné složení“
Voda byla přiváděna náhonem zhruba sto metrů dlouhým. Spod mlýnského kola byla odváděná strouhou zpět do potoka. V té době poháněl pouze jednu „režnou“ mlecí stolici o průměru kamenů 40 cm. (Režná = žitná, kameny jsou vyrobeny z pískovce pouze pro mletí mouky na výrobu chleba.).
/Ještě ho mám skovaný./
Dne 15.2.1674 převádí Matěj Pařezovský mlýn na svého syna Vavřince Pařeza. Ten pak 9.3.1701 na svého zetě Karla Koudelku. Ten pak převádí v roce 1767 mlýn na svého syna Jana Koudelku. V roce 1800, kdy je mlýn v držení jeho zetě – France Černého, dostává dům podle Císařského výnosu Marie Terezie popisné číslo 13. (A tak zaniká hlavní význam názvů domů a domovních znamení.) Dále dědí mlýn zeť pana France Černého – pan Vladislav Vlasák. Postavil nový jez a přívodní napájecí štolu do zadní nádrže pod loukou. V roce 1865 končí rekonstrukci mlýnské budovy a dává do provozu hranici, kde jsou na zanášce dvě složení o průměru 80 cm, - režné a francouzské. Ve mlýně se v celku zachovaly 3ks. (Francouzské = kameny jsou vyrobeny z francouzského sladkovodního křemene, nebo náhradou z mramoru /vápence/, pro potřebu mletí bílé mouky na pečení bílého pečiva.) Podle tehdejšího daňového výměru, zvýšil výkon na 4 koňské síly / 8 hodin denně. Postavil vodní kolo o průměru 8,22 metrů s korečky širokými 75 centimetrů na „horní vodu“, podle toho prodloužil náhon na bezmála 1/2 km s plochou náhonu a nádrží 1177 m2. Použitá voda je odváděna podzemní štolou, která vede pod dvorem zpět do Libinského potoka. Poté předává mlýn svému synu panu Josefu Vlasákovi. Dále pak ke konci 19. století přechází mlýn do rukou jeho zetě pana Františka Hraběte syna mlynáře ze Šumavy. Ten opatřuje vodní kolo kolem roku 1920 zděnou „ledovnou“. Jeho syn Josef Hrabě (*19. 3. 1885) vyučený řemeslu mlynářskému v Železné v parním válcovém mlýně u pana mlynáře Karla Rabocha, od 1. února 1902 do 31. července 1902 a doporučil jej coby tovaryše. Mistrem mlynářským byl zapsán 12. Prosince 1910. V roce 1921 staví proti mlýnské budově kolny na zemědělské stroje a nářadí. Jeho paní, se 24. května 1920 narodil poslední toho rodu Josef Hrabě. V roce 1932 nechal postavit novou stodolu, po té co se stará po deštích zřítila. V roce 1933 byl přiveden do mlýna elektrický proud, jako záložní zdroj pro pohon mlýna v suchém období. Rovněž byl instalován elektrický generátor poháněný mlýnským kolem, pro potřeby pohonu zemědělských strojů.
8. února 1940 je po úmrtí svého otce Františka - Josef Hrabě prohlášen zletilým. V roce 1935 byla ukončena rekonstrukce spočívající v přechodu z kamenných na „Americké“ - válcové stolice s ocelovými válci na výrobu režné - žitné a s porcelánovými na výrobu bílé - pšeničné mouky. Hospodářství podle dochovaných dokumentů z protektorátu, bylo dimenzováno svojí rozlohou šesti hektarů obhospodařovaných kultur, pro šest kusů hovězího dobytka. Z toho: Dvě dojnice používané i k tahu, další dva mladé kusy na výkrm a dvě telata. Jednu produkční prasnici a dva krmníky. Kozu s kůzlaty. Slepice, kachny a husy. Z roku 1929 se zachoval plán přestavby části budovy mlýna z původně roubené na zděnou. V jižní stěně v přízemí se zachovala zeď z původní stavby před rokem 1619, která nesla původně klenutý strop. Od budovy mlýna se plány nedochovaly.
12. Listopadu 1941 se na Pařezovský mlýn vztahuje protektorátní vyhláška o „Dočasném zastavení provozu mlýnů na malých vodách.“ - a jez je úředně stržen. Ve sklepě za mlýnicí se za protektorátu zandán pytli, schovával před deportací jeden žid. Jako první v celé kontinuitě rodu, nemaje potomků, v roce 1980 prodává mlýn panu Jiřímu Langovi z Berouna. Ten v roce 1983 odstranil sesuv zeminy za budovou mlýna, která po deštích v r. 1975 sjela ze stráně a zavalila dům do výšky oken prvního patra. Vyčistil vodní dílo a posunul cestu od potoka na korunu hráze náhonu, udělal vyústění nádržek s funkcí přepadů, postavil nový jez. Poprvé od roku 1941 napustil do rybníků vodu a vysadil ryby. Postavil opět původní spadlou prádelnu, odpadní jímku, měděný vodovod, vlastní vodárnu, protáhl celým domem kanalizaci, uvedl do provozu spádový vodovod užitkové vody, podlahy vnitřní omítky, okna, dveře a udělal nový rozvod elektřiny a instaloval okapy. Udělal oplocení, dvoje vrata a vrátka. Před socialistickou spravedlností, zde rok ukrýval českobratrského duchovního Josefa Schovánka a daroval mu svoji kralickou Bibli. V roce 1990 daroval Okresnímu muzeu v Berouně veškeré zachované dokumenty
o „Pařezovském mlýnu“, historické nářadí a nástroje, vedené tímto pod čísly 399/90 – 440/90 a 374/90 – 381/90. Bydliště: Hýskov – je ve směru od Prahy po D5 - 4 km od EXITu 14. Od Plzně po D5 – 6km z EXITu 18. Místní autobusová doprava Beroun, dálková Kladno, Rakovník.
Železniční osobní a nákladní stanice na trati Beroun – Rakovník. Navazující železniční vlečka do bývalého podniku PREFA, nyní PREVA. Obec má v současnosti okolo 1600 trvalých obyvatel. Je to rekreační oblast. Koupání 500 m v řece Berounce nebo v rybnících na zahradě. Spádový vodovod s přítokem užitkové vody. Dříve napájení kamenky pro rozvod vody do napájecího zařízení ve chlévě,
V současnosti užívaný k napájení bazénu - ráchadla. Rodná obec Františka Nepila. O mlýnu píše ve svém díle, kde si jako kluci hráli s posledním z mlynářů Josefem Hrabětem. Svůj život dožil v nedalekých Stradonicích, které je známé svým v Čechách největším keltským oppidem a nálezem největšího pokladu ryzího zlata v r. 1877. Blízkost Berouna – administrativního centra. V medvědáriu jsou Chaloupkovi medvědi, ze známého Večerníčku Vojta, Kuba a Matěj. Místní Obecní úřad Hýskov, Pošta, Základní škola 1. Mateřská školka. Dva stálé obchody s potravinami a smíšeným zbožím. Stavebniny + stavební firma,
Autodopravci. Stálé a sezónní restaurace. Několik kiosků s občerstvením. Servis a prodejna jízdních kol. Autoservisy. Kadeřnictví. Sportovní letiště. Továrna na výrobu armovaného zboží z betonu Preva. (Dříve Prefa Hýskov státní podnik.) Vazárna knih. Broková střelnice. Sekáč a bazar. Speciální prodejna plastů. Elektromontážní firma. Speciální prodejna spojovacích materiálů.Velkoobchod papírenským a kancelářským zbožím. Pila. Chov plnokrevných koní. Tenisové kurty. Fotbalové hřiště FC Hýskov. Rybaření v Berounce. Požární družstvo s vlastní zbrojnicí. Sportovní letiště
Příjezd ke mlýnu i v extrémních povětrnostních podmínkách. Veřejné osvětlení svítí na dvůr a osvětluje část zahrady. Samota v obci: Nejbližší sousedé 50 m od domu a další přes potok (bystřina). Maximum možností vlastních zdrojů. Rozvod elektřiny v domě Cu. Vodovod v domě Cu. Telefonní přípojka + příprava na 10 dalších linek. V září 2002 přivedení potrubí zemního plynu a vodovodu. Místní kanalizace odpadních vod do Berounské čističky. Bytové prostory. Kuchyň – 4,45 m x 4,85 m x 2,53m. Spíž – 4,9 m x 1,88 m x 2,53 m. Obývací pokoj – 5,45 m x 7,5 m x 2,80 m. Ložnice – 3,22 m x 3,67 m x 2,35 m. Chodba nad koupelnou se záchodem – 3,2 m x 3,2 m x 2,75 m. Chodba nad spíží – 4,9 m x 2,15 m x 2,9 m. Dva dětské pokoje - 4,75 m x 2,4 m x 2,90 m.
3 záchody (v každém patře splachovací s umyvadlem,
na dvoře - venkovní suchý. Koupelna – 2,77 m x 3.2 m x 2.4 m – výčnělek záchodu. Instalace jsou vyvedeny na půdu pro možnost půdní vestavby. Nebytové prostory. Mlýnice – 6,65 m x 6 m x 3,15 m. Ledovna – 9,5 m x 1,6 m x h x 8,5 m. Stodola vnější rozměry 13 m x 8 m x h = 9 m., částečně podsklepená. Kolny 17 m x 7,2 m (x 5 m ve starší části). Je svou polohou, uspořádáním a uzavřeným dvorem samotou v obci.
Čistota prostředí zaručena i do budoucnosti – Biosférická rezervace UNESCO. Ochranné pásmo vodárenského zdroje 2. stupně. List vlastnictví: 423
531243 Hýskov
Kat. území : 650471 Hýskov
Okres: Beroun 3202
Zdroje informací:http://www.obechyskov.cz/index.php?nid=602&lid=CZ&oid=15053
Státní archiv Křivoklát Dr. Bednařík: Gruntovní knihy a dochované listiny. Obecní úřad Hýskov. Okresní muzeum v Berouně. Pamětníci: Josef Hrabě, Václav Řehoř, Josef Drda, Jiří Lang.
