Metodické centrum moderní architektury

Metodické centrum moderní architektury Metodické centrum moderní architektury je součástí brněnského pracoviště Národního památkového ústavu a má své sídlo v areálu meziválečné vily Stiassni.

Právě vychází 100+1 historie speciál - Hrady & zámky, trochu nečekaně zmiňuje i moderní městské vily: Vila Stiassni, Vil...
06/05/2026

Právě vychází 100+1 historie speciál - Hrady & zámky, trochu nečekaně zmiňuje i moderní městské vily: Vila Stiassni, Vila Tugendhat - Muzeum města Brna, Jurkovičova vila, Müllerova a Rothmayerova vila v Praze, Grossmnannova vila v Ostravě, Thonetova vila v Koryčanech či Volmanova vila v Čelákovicích. Texty napsala Mgr. Petra Svobodová, Ph.D.

Před 140 lety se narodil výtvarník a architekt Kamil Roškot, autor mnoha návrhů moderních staveb a výrazná postava archi...
30/04/2026

Před 140 lety se narodil výtvarník a architekt Kamil Roškot, autor mnoha návrhů moderních staveb a výrazná postava architektury první poloviny 20. století.

“Nazval-li významný francouzský výtvarný kritik Michel Ragon Kamila Roškota "českým Le Corbusierem", nebyl daleko od pravdy." Vladimír Šlapeta

Dílo Kamila Roškota představuje v kontextu české moderní architektury zcela osobitý a obtížně zařaditelný proud. Jeho tvorba vznikala v pozoruhodné názorové kontinuitě a soustředěnosti, která byla podmíněna nejen jeho silnou individualitou, ale i specifickým generačním postavením – stál mezi kubismem a nastupujícím funkcionalismem.

Roškot prošel mimořádně širokým vzděláním: studoval architekturu na pražských technikách, filozofii a dějiny umění na Univerzitě Karlově, kresbu u Maxe Švabinského a architekturu u Jana Kotěry. Právě Kotěra měl zásadní vliv na jeho profesní směřování i formování osobitého architektonického názoru.

Typickým rysem jeho tvorby je práce s elementárními objemy – hranoly a válcovými segmenty – a důraz na monumentální působení hmoty, světla a stínu. Na rozdíl od funkcionalistů odmítal technokratickou redukci architektury a inklinoval spíše k nadčasovým, až symbolickým hodnotám prostoru, inspirovaným mimo jiné antikou či Egyptem.

Jeho projekty často přesahovaly běžné měřítko a soustředily se na kulturní, reprezentativní či kultovní stavby. K vrcholům jeho tvorby patří návrhy na Státní galerii na Kampě, urbanistické koncepce pražských celků i realizace, jako je divadlo v Ústí nad Orlicí, zdymadla a hráze, nebo královská hrobka v katedrále sv. Víta na Pražský hrad.

V rámci akce Open House se výjimečně otevře i depozitář odborné knihovny našeho Metodického centra.Depozitář s hlavním f...
27/04/2026

V rámci akce Open House se výjimečně otevře i depozitář odborné knihovny našeho Metodického centra.

Depozitář s hlavním fondem knihovny je v běžně nepřístupném suterénu Vila Stiassni. V květnu se na jedno odpoledne sklepy vily otevřou, a spolu s kastelánkou vily a naší knihovnicí do nich můžete nahlédnout.
Kapacita míst je omezena. Rezervace vstupenek se spustí zítra v 16 hodin.



Prohlídka není vhodná pro klaustrofobiky a doporučujeme vzít si na sebe starší oblečení a obuv do vlhčích prostor.

Představujeme smuteční síň v Kolíně (1957–1958 / Karel Polívka, výtvarná spolupráce Vladimír Kýn)Vítězný projekt Josefa ...
23/04/2026

Představujeme smuteční síň v Kolíně (1957–1958 / Karel Polívka, výtvarná spolupráce Vladimír Kýn)
Vítězný projekt Josefa Hlaváčka ze soutěže na krematorium pro nový kolínský hřbitov z roku 1943 se nepodařilo zrealizovat. Naléhavost vybudování smuteční síně v 50. letech 20. století vyvolala zadání projektu Státnímu projektovému ústavu, kde byl úkolem pověřen Karel Polívka. V letech 1957–1958 byla zrealizována 1. etapa projektu – smuteční obřadní síň, k výstavbě krematoria v rámci 2. etapy už nedošlo. Novostavba nezapře vliv sakrální architektury, železobetonová konstrukce vysoké sedlové střechy smuteční síně umožnila vytvořit vzdušný a prosvětlený prostor. Převýšenou, příkře skloněnou hmotu ústředního prostoru obklopuje přízemní předsazený sloupový ochoz, který spolu s přísnou symetrií a dominantním postavením v rámci hřbitova stavbě přisuzuje východiska klasických forem antiky. Autorem plastiky v čelním štítu je Vladimír Kýn. Konečná podoba, odpovídající dobovým představám formálního pojetí funerální architektury, je hodnocena jako příklad socialistického realismu v architektuře, byť zde ve velmi umírněné podobě.
Více v naší knize: Smuteční síně a krematoria. Architektura 20. století.

Odborníci z našeho Metodického centra už několik měsíců zkoumají památkovou hodnotu budovy Ingstav v Brně a její udržite...
17/04/2026

Odborníci z našeho Metodického centra už několik měsíců zkoumají památkovou hodnotu budovy Ingstav v Brně a její udržitelnost do dalších let.
Tato stavba, postavená v roce 1970, patří k vrcholným dílům brněnského architekta Ivana Rullera a v současné době se rozhoduje o její budoucnosti.

V dubnu a v květnu BAM - Brněnský architektonický manuál pořádá prohlídky této jedinečné budovy. Kromě návštěvy interiérů budou k nahlédnutí i unikátní dokumenty, spojené s projektem a výstavbou Ingstavu.



Ve vile Stiassni můžete stále v rámci prohlídkového okruhu vidět výstavu Objevujeme židovské vily a zámky: fotografie Hé...
09/04/2026

Ve vile Stiassni můžete stále v rámci prohlídkového okruhu vidět výstavu Objevujeme židovské vily a zámky: fotografie Hélène Binet, kterou naše Metodické centrum spolupořádá.

Většinu vil ale máte možnost objevovat i přímo na místě. Vřele doporučujeme například Villu Liebermann!




☀️Juhu, unsere Sommeröffnungszeiten sind zurück!☀️

Ab heute begrüßen wir Sie wieder mit längeren Öffnungszeiten bei uns: täglich außer dienstags von 10-18 Uhr.

Wir freuen uns schon auf die warmen Temperaturen am Osterwochenende - kommen Sie vorbei und besuchen Sie uns am Wannsee!

Představujeme smuteční síň v nového židovského hřbitova v Ostravě (studie 1984 / projekt 1985 / realizace 1986–1988, Ale...
07/04/2026

Představujeme smuteční síň v nového židovského hřbitova v Ostravě (studie 1984 / projekt 1985 / realizace 1986–1988, Aleš Vojtasík, Otmar Ligocki)

Vznik této jediné židovské náboženské stavby po druhé světové válce u nás souvisí s likvidací městského hřbitova v Moravské Ostravě. Pokusy zachránit starý židovský hřbitov zanesením na seznam památek byly neúspěšné, proto započal přesun nejvýznamnějších náhrobků na nové pohřebiště. Od konce 60. let zde bylo uvažováno i o nové židovské hřbitovní budově. První studie síně vznikla až v roce 1984, autorem byl Aleš Vojtasík. Jeho stavebně a architektonicky nenáročné řešení o rok později nahradil finální projekt, který vypracoval Otmar Ligocki z ostravské pobočky Projekty Praha. Ligocki využil průniku dvou hmot trojúhelníků k dosažení dynamického účinku, expresivitu umocnil prosvětlením vnitřních prostor za pomocí zkosených rizalitů. Hlavní průčelí bylo opláštěno krkonošským mramorem. Realizace objektu proběhla svépomocí a svému účelu začala síň sloužit v roce 1988. Nápis nad hlavním vstupem znamená v hebrejštině „Dům určený všemu živému.“ V interiéru se uplatnilo vybavení ze staré zdemolované síně. Po revoluci zde byla umístěna pamětní deska 8000 obětí šoa, za něž se každoročně koná tryzna.

Více v naší knize: Smuteční síně a krematoria. Architektura 20.století.

Představujeme smuteční síň v Českém Brodě (1956–1958, Luděk Hanf, Jaroslav Kándl, výtvarná spolupráce Pavel Krbálek, Jos...
30/03/2026

Představujeme smuteční síň v Českém Brodě (1956–1958, Luděk Hanf, Jaroslav Kándl, výtvarná spolupráce Pavel Krbálek, Josef Symon)

Českobrodská smuteční obřadní síň je dokladem poválečných snah českých architektů o návrat k prvorepublikovému, mezinárodně orientovanému směřování. Lapidární červenou kostku s transparentní základnou navrhli architekti ze Státního projektového ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Praze již počátkem 50. let. Kromě smuteční síně s potřebným zázemím řešili také celkové uspořádání hřbitova, včetně sadových úprav. Pro obřadní síň zvolili železobetonovou konstrukci, v horní části s výplňovým zdivem z červených lícových cihel, v přízemí mezi nosnými sloupy odlehčenou prosklením. Přes Fond výtvarných umění pozvaní absolventi Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze Pavel Krbálek a Josef Symon přispěli výtvarně pojednanými funkčními prvky v duchu bruselské estetiky. Do interiéru na čelní stěnu nad katafalk umístili kovovou tepanou abstraktně pojatou plastiku, prosklené plochy vyplňující jednotlivá travé mezi betonovými sloupy nosné konstrukce původně chránily subtilní pruty mříží. Trojúhelná černá stínidla původního osvětlení na převýšeném stropě mohou evokovat např. siluety letících ptáků. Ve stejném duchu je řešená dobře dochovaná vstupní brána na hřbitov.

Více v naší knize: Smuteční síně a krematoria. Architektura 20.století.

Čtveřice historiků umění Michal Konečný, Jan Galeta, Martin Šolc a Tomáš Valeš představí novou monografii Bohuslav Fuchs...
17/03/2026

Čtveřice historiků umění Michal Konečný, Jan Galeta, Martin Šolc a Tomáš Valeš představí novou monografii Bohuslav Fuchs A–Ž, která formou abecedního atlasu přibližuje život a dílo ikony československého meziválečné a poválečné architektury. Kniha mapuje Fuchsovy vize, nejvýznamnější stavby i soukromí, a to prostřednictvím hesel doplněných o ilustrace Ondřeje Bodláka a unikátní, dosud nepublikované fotografie.

Odkaz na událost:

https://www.facebook.com/events/1572324243878745/?acontext=%7B%22event_action_history%22%3A[]%7D

Adresa

Preslova 573/53
Brno
60200

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Metodické centrum moderní architektury zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta Organizace

Pošlete zprávu Metodické centrum moderní architektury:

Sdílet