Požární ochrana-Bezpečnost práce, Mladá Boleslav

22/11/2023

Zkontrolujte hlásiče požáru!
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011. Vyhláška přinesla mimo jiné nové požadavky na vybavení rodinných domů a staveb určených pro bydlení zařízením autonomní detekce a signalizace (obecně hlásičem požáru).

Všechny rodinné domy a byty povolené a schválené po účinnosti této vyhlášky musí být vybaveny hlásiči požáru. Hlásiče požáru se tak pomalu stávají stejně samozřejmou součástí našich domovů jako kvalitní zámek na dveřích.

Aby hlásič požáru mohl plnit svou funkci, je nutné ho udržovat v provozuschopném stavu. Hlásič požáru je požárně bezpečnostní zařízení, a proto u něj musí být provedena kontrola provozuschopnosti minimálně jednou za rok, pokud výrobce nestanoví lhůtu kratší. Kontrola provozuschopnosti u běžných autonomních hlásičů požáru probíhá prostým stisknutím kontrolního tlačítka, které spustí akustický poplach a potvrdí tak, že hlásič je připraven k použití. Podrobnosti k provádění kontroly provozuschopnosti a funkční zkoušky hlásičů požáru najdete v návodu výrobce k jejich použití. Nezapomeňte rovněž měnit v hlásiči požáru baterie. Hlásič Vás na jejich výměnu zpravidla sám upozorní akustickým signálem.

21/03/2023

https://youtu.be/QO7KETrafeo
Hasit umí/může každý - video

V dnešní době hasicí přístroj patří mezi standardní vybavení rodinných a bytových domů, výrobních hal, čerpacích stanic či kulturních zařízení. Uměli byste j...

21/03/2023

https://www.linhas.cz/sluzby/skoleni/

Nabízíme školení požární ochrany a školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), viz. náš blog a druhy školení

21/03/2023

https://www.linhas.cz/sluzby/montaze-kontroly/

21/03/2023

https://www.linhas.cz/sluzby/revize/

11/01/2023

Změny od 1. 1. 2023 v periodických pracovnělékařských prohlídkách

Četnost periodické prohlídky

1. Kategorie: Nyní dobrovolné. Pouze na žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance, a to 1× za 6 let nebo 1× za 4 roky, pokud jde o zaměstnance staršího 50 let. Dále ale zůstává povinná vstupní prohlídka.

2.kategorie: Nyní dobrovolné. Pouze na žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance, a to buď 1× za 4 roky nebo 1× za 2 roky, pokud jde o zaměstnance staršího 50 let. Dále ale zůstává povinná vstupní prohlídka.

1. a 2. Kategorie „s profesními riziky“ na základě zákona o ochraně veřejného zdraví:

1× za 4 roky nebo 1× za 2 roky, pokud jde o zaměstnance staršího 50 let

2.kategorie riziková a 3:

1× za 2 roky

4. Kategorie: Každý rok

Z profesních rizik je nyní vyjmuto:
-Práce ve školách a školském zařízení
-Hlasová zátěž
-Řidiči referentských vozidel

Nově se má provádět dohled na pracovišti nejméně jednou za tři roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (riziková práce) anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro tyto práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. U ostatních kategorií (první a druhá) pouze, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo si dohled vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. Doplňuje se rovněž, že dohled není třeba provádět v dopravních prostředních zaměstnavatele.

01/10/2022

18/09/2022

Praktická doporučení pro bezpečnost a požární prevenci střešních FVE
Při řádné instalaci a pravidelné údržbě je fotovoltaická elektrárna (FVE) naprosto bezpečná technologie. Nicméně je žádoucí být informován o tom, jak se zachovat, když v budově se solární elektrárnou vznikne požár.

Nová publikace

Malé střešní solární elektrárny budou v České republice hrát čím dál tím důležitější roli v energetice. S poklesem cen a dotačními programy, jako je Nová zelená úsporám, lze očekávat, že víc a víc Čechů přejde na výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu.

Vzhledem k tomu, že byla shledána velmi špatná nebo nedostatečná informovanost nejen vlastníků FVE, ale i stavebníků a dalších státních orgánů, byla založena pracovní skupina Fire, která sdružuje dborníky z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, Solární asociace a zástupce instalační a servisní společnosti Photon Energy Operations.

Společným cílem pracovní skupiny Fire je informovat vlastníky střešních fotovoltaických instalací, ale i instalační firmy a další orgány o zásadách požární ochrany a bezpečnosti solárních elektráren.

Pracovní skupina vydala společnou publikaci Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence“, která má za cíl chránit fotovoltaické elektrárny před rizikem požáru. Publikace se tématice věnuje komplexně.

Komplexní pohled na bezpečnost

Při rádné instalaci a pravidelné údržbě je fotovoltaika naprosto bezpečná technologie, je ale také dobře vědět, jak se zachovat, když v budově se solární elektrárnou vznikne požár.
Každý majitel FVE nebo pracovník odborné instalační firmy by měl dbát na protipožární bezpečnost od úplného začátku projektování střešní elektrárny, přes její instalaci, k provozu a údržbě FVE.

„Brožura má tedy spíše preventivní charakter. Pokud je fotovoltaický panel nainstalován na střechu předepsaným způsobem, riziko vzniku požáru je minimální. Výroba elektřiny ze slunce se proto řadí k nejbezpečnějším,“ říká Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka Solární asociace.

„Instalace fotovoltaických zařízení na stavby jsou progresivním krokem ke snižování zátěže životního prostředí, ovšem vždy musí jít ruku v ruce s dalšími základními požadavky, jako jsou mechanická odolnost, bezpečnost při užívání nebo právě požární bezpečnost. Vzniklá publikace je významná tím, že svými doporučeními nastavuje standardy pro instalaci a provoz FVE z hlediska požární bezpečnosti, což v české praxi doposud chybělo,“ vysvětluje Antonín Lupíšek z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Prevence rizika požárů

Expertní tým zpracoval zásady nejen pro nově plánované instalace, ale i pro stávající. Brožura obsahuje i nejdůležitější informace pro situaci, kdy bohužel dojde k požáru v budově, který může zasáhnout i střešní solární elektrárnu.

„S očekávanou výstavbou střešních solárních elektráren v České republice je naprosto nezbytné spolupracovat na prevenci rizika požáru“, dodává krajský vyšetřovatel požárů Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje Libor Pospíšil. Tato publikace si bere za cíl nejen zvýšení povědomí veřejnosti o protipožárních zásadách, ale i zvýšení bezpečnosti samotných hasičů a záchranářů.“

Přesto, že riziko vzniku požáru na samotné elektrárně je minimální, je rozumné jej pomocí pravidelného servisu a údržby dál snižovat. „Jedná se především o pravidelné preventivní kontroly a provedení oprav dřív, než dojde k poškození komponent“, vysvětluje ředitel společnosti Photon Energy Operations, která se zabývá servisem a provozem solárních elektráren. „Pomoc zde může i dobrý monitoring elektrárny a kontinuální vyhodnocení dat z výroby elektřiny“, dodává Calda.

(Zdroj: HZS České republiky)

20/05/2022

Zamykání vchodových dveří bytových domů ano či ne?

Žhavé téma, na které v posledních měsících odpovídají příslušníci z odboru prevence stále více. Odpověď hasičů zní: NE!

Problematika uzamykání vchodových dveří bytových domů je z pohledu hasičů jasná, ovšem v globálním pohledu problematická. Na jedné straně stojí zákonem stanovená bezpečnost osob při mimořádných událostech a na straně druhé bezpečnost obydlí před nenechavci. Z pohledu hasičů lze popsat skutkový stav věci následovně:

Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákona o PO") jsou právnické osoby (tedy i společenství vlastníků) povinny vytvářet podmínky pro hašení požárů a záchranné práce, které jsou podrobněji specifikovány v § 11 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Zde je v odstavci 3 písm. b) uvedeno, že k provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací musí být trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak aby nebyla ohrožena evakuace nebo záchranné práce. Obyvatelé domu by neměli zapomínat na to, že vchodové dveře jsou součástí komunikačního prostoru - únikové cesty a že jejich uzamčením dochází k porušení § 5 odst. 1 písm. b) zákona o PO s přihlédnutím k § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky o požární prevenci. Navíc toto řešení odporuje i dalším předpisům, týkající se požární ochrany. Tato problematika je například řešena i v odst. 2 § 10 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1 části 2. V případě bytového domu se jedná o ČSN 73 0802 PBS - Nevýrobní objekty a 73 0833 PBS - Budovy pro bydlení a ubytování. Například v závazném technickém předpisu ČSN 73 0802 PBS - Nevýrobní objekty je k této problematice uvedeno:

Únikové cesty musí umožnit bezpečnou a včasnou evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho části na volné prostranství a přístup jednotek do prostorů napadených požárem
Dveře, jimiž prochází úniková cesta, musí umožňovat snadný a rychlý průchod, zabraňovat zachycení oděvu apod. a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob ani zásahu požárních jednotek. Dveře na únikových cestách umožňují buď ve směru úniku trvale volný průchod nebo jsou-li opatřeny speciálními bezpečnostními zámky (např. kódovými kartami), musejí být v případě evakuace osob samočinně odblokovány a otevíratelné bez dalších opatření; kódové karty nelze užít u dveří chráněných únikových cest.
Po přečtení výše uvedených předpisů lze sice namítnout, že každý obyvatel domu je vybaven klíči, kterými si může odemknout a tudíž je zajištěn snadný a rychlý průchod a evakuace je bezpečná, rychlá .... To je ovšem omyl, protože požadavky na evakuaci se vztahují na všechny osoby, které se v objektu nacházejí, např. návštěva, revizní technici, pracovníci údržby. Navíc se nelze spoléhat na to, že klíč budou mít v kritickou chvíli všichni u sebe.

Jaké tedy zvolit řešení, které by bylo přijatelné pro obyvatele domu a zároveň neodporovalo předpisům požární ochrany? Nejjednodušším řešením může být tzv. paniková klika resp. panikový zámek, jejíž použití ostatně doporučuje také ČSN 73 0833 PBS - Budovy pro bydlení a ubytování, kde je uvedeno, že "východové dveře mohou být průběžně zamčené (např. z důvodu zabránění krádeží v bytech), přičemž se doporučuje z vnitřní strany otevíratelné dveře bez odemčení (např. panikovou kliku)". Jedná se o kování, které vyhoví i čl. 5.5.9 ČSN 73 0810 PBS - Společná ustanovení, kde je uvedeno "Požární uzávěry (jakož i dveře - uzávěry bez požární odolnosti) vyskytující se na únikových cestách musí mít ve směru úniku osob kování, které umožní po vyhlášení poplachu (nebo po jinak vzniklém ohrožení) otevření uzávěru ručně či samočinně (bez užití jakýchkoliv nástrojů), ať již uzávěr je běžně zamčený, zablokovaný či jinak zajištěný proti vloupání apod." Jiným řešením mohou být také samočinná bezpečnostní kování, která v případě ohrožení dveře automaticky odemknou.

Text: plk. Ing. Ladislava Svatošová
vedoucí oddělení kontrolní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů