Slovanská knihovna - NK ČR

Slovanská knihovna - NK ČR Slovanská knihovna - vědecká knihovna pro obor slavistiky, založena 1924 Ve svých depozitářích uchovává více než 800 000 svazků.

Slovanská knihovna je veřejně přístupná specializovaná vědecká knihovna pro obor slavistiky, patří mezi největší a nejvýznamnější slavistické knihovny v Evropě. Od svého vzniku v roce 1924 systematicky doplňuje, zpracovává, trvale uchovává a zpřístupňuje fond světové slavistické literatury, zejména historické, filologické a politologické a vybrané původní tvorby slovanských národů. Díky mnoha mimo

knihovním činnostem (výstavy, konference...) patří Slovanská knihovna mezi nejvýznamnější centra české slavistiky.
---
The Slavonic Library is a unique research institution and proud to be one of the most important Slavistic libraries in Europe. Since its foundation in 1924 the Slavonic Library has been systematically enlarging, processing, and preserving it collection to provide the public with the best possible access to information in the field of Slavistics. In its stacks the Slavonic Library preserves nearly 800, 000 volumes of library documents, maps, posters, visual and art materials, and collections of rare and precious documents. The Slavonic Library is an arm of the National Library of the Czech Republic; however in library and research policy it maintains an autonomous position as it does in Acquisition and Processing Services. Professional issues are handled by the Research Council.
---
Struktura fondů/Structure of collections:
http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/zakladni-informace/knihovni-fond/struktura

Milí čtenáři, milé čtenářky, včera uplynulo 190. let od prvního vydání Máchova Máje, a při té příležitosti jsme pro Vás ...
24/04/2026

Milí čtenáři, milé čtenářky, včera uplynulo 190. let od prvního vydání Máchova Máje, a při té příležitosti jsme pro Vás připravili malý máchovsko-slavistický kvíz. Kdo jako první pošle správné odpovědi na 5 otázek na adresu [email protected] , může si přijít pro odměnu – naši krásnou plátěnou tašku s malým překvapením uvnitř 🙂 Prémiová otázka funguje jako žolík.

Blahopřejeme paní Doře Kaprálové ke dvojímu ocenění Magnesia Litera 📘🏅💐 a těší nás, že je děj její knihy zasazen právě d...
21/04/2026

Blahopřejeme paní Doře Kaprálové ke dvojímu ocenění Magnesia Litera 📘🏅💐 a těší nás, že je děj její knihy zasazen právě do slovinského Mariboru. Víte, že toto starobylé město mělo mnoho názvů, a ten dnešní je vlastně dílem jednoho muže?
První historicky doložený název města Marchpurch odkazoval na pevnost vybudovanou na obranu marky, tedy pohraničního území francké říše. Až do začátku 19. století mělo město pouze jeden název, německý Marburg, a Slovinci mu říkali Marprok nebo Morpoh. Dnešní označení Maribor poprvé použil slovinský básník Stanko Vraz (1810–1851) v dopise chorvatskému obrozenci Ljudevitu Gajovi (1809–1872) z 10. listopadu 1836. Mezi slovinskou veřejností se ale toto označení rozšířilo až v 60. letech 19. století poté, co jej poslanec a básník Lovro Toman (1827–1870) symbolicky vysvětlil ve své básni s názvem „Mar i Bor“.

Vážení čtenáři, ještě jednou srdečně zveme na zajímavou přednášku: v úterý 14. dubna od 17 hodin v Národním zemědělském ...
10/04/2026

Vážení čtenáři, ještě jednou srdečně zveme na zajímavou přednášku: v úterý 14. dubna od 17 hodin v Národním zemědělském muzeu nás ukrajinská historička, paní Olena Korzun seznámí s životními osudy syna Boženy Němcové Jaroslava, přiblíží jeho vliv na rozvoj ukrajinského školství, a především jeho význam pro tamější zemědělství a sadařství. Díla Jaroslava Němce (1842–1898) v našich sbírkách sice nemáme, je ale několikrát zmiňován v obsáhlé čtyřsvazkové publikaci "Atlas plodov", která vycházela v letech 1903 až 1906 a obsahuje mnoho půvabných ilustrací. Najdete ji v našem katalogu zde: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000089846&local_base=SLK.

Děkujeme za návštěvu! Bylo nám potěšením. 🙂
02/04/2026

Děkujeme za návštěvu! Bylo nám potěšením. 🙂

Znáte spisovatele FJODORA VLADIMIRA LAROVIČE (1817–1881)? Pozapomenutého génia ruské literatury připomíná kniha „Feodor ...
01/04/2026

Znáte spisovatele FJODORA VLADIMIRA LAROVIČE (1817–1881)? Pozapomenutého génia ruské literatury připomíná kniha „Feodor Vladimir Larrovitch – An Appreciation of His Life and Work“, kterou roku 1918 vydal newyorský Authors Club. V prostorách této vážené instituce se u příležitosti stého výročí autorova narození konal vzpomínkový večer, byly vystaveny fotografie, rukopisy, vylisovaný kvítek z autorova hrobu v Jaltě, ba i jeho kadeř. Kniha obsahuje příspěvky o jeho životě a díle, které toho dne zazněly, ukázky několika povídek, básní a dopisů v překladu do angličtiny a také soupis bibliografie. Je věnována „to the quickly kindled and lasting sympathy between the great peoples of America and Russia“. Najdete ji v našem katalogu zde: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000237226&local_base=SLK

  📚📖Víte, že včera uplynulo 150 let od prvního úspěšného telefonického hovoru? I v našich fondech se najdou zajímavé pub...
11/03/2026

📚📖
Víte, že včera uplynulo 150 let od prvního úspěšného telefonického hovoru? I v našich fondech se najdou zajímavé publikace k historii i současnosti „telefonie“:

V těchto dnech si připomínáme nejen výročí narození největšího ukrajinského básníka Tarase Ševčenka (9. 3. 1814 – 26. 2....
10/03/2026

V těchto dnech si připomínáme nejen výročí narození největšího ukrajinského básníka Tarase Ševčenka (9. 3. 1814 – 26. 2. 1861), ale i výročí vydání necenzurovaného Kobzara, Ševčenkova největšího díla. Básnická sbírka Kobzar mohla vyjít v ruském impériu pouze v omezeném a zcenzurovaném vydání. Ševčenko byl poslán do vyhnanství, kde nesměl psát, ani kreslit, jeho dřívější díla byla zakázána a likvidována. Již po jeho smrti, r. 1876, byl v Praze v Grégrově tiskárně vydán tzv. pražský Kobzar: první díl obsahoval básně v té podobě, jak mohly po cenzurních zásazích vyjít v carském Rusku, druhý díl pak celý obsah bez cenzurních zásahů. Šlo o první necenzurované vydání této sbírky vůbec. Tato sbírka se pak tajně vozila na Ukrajinu, za což ovšem hrozilo vězení či vyhnanství.
Slovanská knihovna vlastní oba díly pražského Kobzara z r. 1876, které jsou volně k dispozici na:
https://ndk.cz/uuid/uuid:828ee700-bfc6-11e3-bb44-5ef3fc9bb22f
https://ndk.cz/uuid/uuid:9ba48a10-c0a7-11e3-a99b-005056822549
O překladech Ševčenka do češtiny pak pojednává článek naší pracovnice, ukrajinistky Rity Lyons Kindlerové:
https://www.svetovka.cz/2014/04/04-2014-publicistika/

Světoznámý polský režisér Andrzej Wajda by dnes oslavil své 100. narozeniny!Z fondů Slovanské knihovny vybíráme:
06/03/2026

Světoznámý polský režisér Andrzej Wajda by dnes oslavil své 100. narozeniny!
Z fondů Slovanské knihovny vybíráme:

V pondělí 23. února uplynulo 200 let od přelomového okamžiku v dějinách královny věd – matematiky: na Kazaňské univerzit...
25/02/2026

V pondělí 23. února uplynulo 200 let od přelomového okamžiku v dějinách královny věd – matematiky: na Kazaňské univerzitě přednesl N. I. LOBAČEVSKIJ (1792–1856) svou první přednášku o neeuklidovské geometrii. Vyslovil předpoklad, že v rovině lze k dané přímce bodem ležícím mimo tuto přímku vést alespoň dvě různé přímky, které ji neprotínají.

Včera jsme ve Slovance přivítali skupinu ukrajinských žáků ZŠ v Čakovicích, kteří si k nám přišli pod vedením své učitel...
21/02/2026

Včera jsme ve Slovance přivítali skupinu ukrajinských žáků ZŠ v Čakovicích, kteří si k nám přišli pod vedením své učitelky ukrajinštiny, paní Lesji Tovt připomenout 155. výročí narození Lesji Ukrajinky. Prohlédli si některá zajímavá vydání jejích děl, publikace věnované této autorce a také její dopisy, které přechováváme v našich speciálních sbírkách. Když žáky přišel pozdravit i velvyslanec Ukrajiny v ČR, pan Vasyl Zvaryč s tiskovou mluvčí paní Nadiou Malovanou, zaznělo i několik Lesjiných básní v ukrajinštině i v češtině. Děkujeme za milou návštěvu!

Vážené kolegyně, vážení kolegové,ve dnech 11.-13. května 2026 v Praze proběhne 53. konference organizace ABDOS, na jejím...
06/02/2026

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
ve dnech 11.-13. května 2026 v Praze proběhne 53. konference organizace ABDOS, na jejímž pořádání se za českou stranu podílejí Slovanská knihovna, Česká společnost pro slavistická balkanistická a byzantologická studia, Muzeum literatury – Památník národního písemnictví a Slovanský ústav Akademie věd ČR, v.v.i.
ABDOS – Pracovní skupina knihoven a dokumentačních center zabývajících se výzkumem východní, středovýchodní a jihovýchodní Evropy – sdružovala původně instituce a badatele z německojazyčných zemí, nyní jde o respektovanou mezinárodní organizaci, k níž se hlásí zástupci většiny evropských zemí.
Hlavní zaměření konference je definováno tématem „Knihovny a exil: Knihy, čtenáři, příběhy“, ale vítány jsou i další referáty vztahující se k problematice knihovnictví, archivnictví a informačních zdrojů střední, východní a jihovýchodní Evropy.
V případě zájmu o účast se neváhejte registrovat zde: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScEeq7nQyNH28fV3XvJCFIkAa_s8TUlMy-o9uFKeMJ1emtVAA/viewform
Příjem přihlášek probíhá do konce února.
Více o ABDOS zde: https://www.abdos.de
Informace také zde: https://www.nkp.cz/program-akci/konference-abdos-v-praze

Adresa

Mariánské Náměstí 190/5
Praha 1
11000

Otevírací doba

Pondělí 09:00 - 19:00
Úterý 09:00 - 19:00
Středa 09:00 - 19:00
Čtvrtek 09:00 - 19:00
Pátek 09:00 - 19:00
Sobota 09:00 - 14:00

Telefon

+420221663356

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Slovanská knihovna - NK ČR zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta Organizace

Pošlete zprávu Slovanská knihovna - NK ČR:

Sdílet