08/05/2026
Dnes si připomínáme 81. výročí konce Druhé světové války.
S úctou k jejím obětem, statečným bojovníkům a přeživším, kteří si prošli peklem válek, nezapomínejme!
Přinášíme vám příběh kanického partyzána Františka Poláka:
Kanický partyzán František Polák a nedoceněný hrdina starosta Antonín Hloušek („Fidlák“)
Od února 1945 působí v lesích východně od Kanic partyzánské skupiny. Jermak pod vedením nadporučíka Georgije Žukova, později Ivana Ševcova a výsadkáři skupiny Wolfram vedené Josefem Otiskem. Odvážní obyvatelé okolních vesnic pro ně zajišťují potraviny, věci všední spotřeby a zejména informace o pohybu německých vojsk a o pohybech transportů na blízkých železničních tratích, zejména trati Brno – Česká Třebová. Jedním z nich je i třiadvacetiletý kaničák František Polák a později jeho kamarád František Rouchal, který se skrývá před Němci, aby se vyhnul odsunu na nucené práce.
9. dubna 1945 se v opuštěné chatě na Říčkách sešla skupina partyzánů, aby vyhodnotila situaci a připravila radiogramy pro štáb 2. ukrajinského frontu. Tady František Polák prosazuje přepad hájovny na polesí Lhotky, kde se často zdržovali němečtí důstojníci kvůli lovu a Helze Schäffnerové, nevlastní dceři Kreitschiho. A to navzdory nesouhlasu velitele Ševcova, který chtěl dodržet poslání čistě zpravodajské skupiny, která má pracovat v utajení. Přepad Polák naplánoval na další noc.
K jejich smůle 10. dubna dopoledne hájenku navštívila partyzánská soldateska tři ozbrojených otrhaných mužů. Požadovali jídlo, zbraně a střelivo. Kreitschi tvrdil, že zbraně má důstojník s Helgou v lese. Nešťastníci odešli s hrozbou, že si přijdou pro zbraně večer. To vedlo obyvatele hájovny k přípravě.
V noci se k hájovně přiblížili parašutisté Ševcov, Karpov, Kuzněcov vedeni Polákem a Rouchalem. Netušili, co se tu ráno událo a že hájenka je v pohotovosti. Ve chvíli, kdy Polák a Ševcov zaklepali, nerozsvítilo se uvnitř, ale jen venkovní světlo nad vchodem. Otevřely se dveře a z tmavé chodby došlo k palbě. Polák byl těžce zraněn střelou do plic, Ševcov do břicha, Kuzněcov do lokte. Rouchal a Karpov vyvázli bez zranění.
Polák i Ševcov se i přes zranění dostali z budovy. Ševcova ukryli v lese v křoví, Rouchal pak dovlekl Františka Poláka do Bukovinky, do domku starosty Hlouška, Polákova bratrance.
Antonín Hloušek, zvaný „Fidlák“, vykonával svůj nezáviděníhodný starostenský úřad od roku 1943, kdy byl při heydrichiádě zastřelen jeho předchůdce Jan Pořízek. On byl do této nevděčné funkce ustanoven okresním hejtmanem. Přes hrozbu zatčení pomáhal svým spoluobčanům, kde se dalo. Byl také podporovatelem parašutistů, pro které pomáhal shánět potraviny, obstarával informace. Když se dozvěděl o tragédii, která se před několika málo minutami odehrála na Lhotkách, zachoval chladnou hlavu. Františka ošetřil a ukryl na půdě ve slámě. Poté utíká k Františku Knechtovi, který se na nic nevyptává a zapřahuje koně. Jedou pro umírajícího velitele Ševcova a odváží ho na Hanikovu hájenku na Říčkách. Tam Ševcov ráno umírá. Jeho tělo odnáší za hájenku pod klestí na kraj lesa. V poslední chvíli. Hájenku prohlíží Němci. Za plot teď naštěstí nejdou. Tělo Ševcova pak zakopu dál v lese a zasazují na něho smrk. Ani další dvoudenní důkladná razie Němců nic nenašla. Bukovinku a okolí prohledává přes 600 vojáků. V reakci na akci doplácí v lesích další partyzáni životem, skupina je rozprášená. A nejen to. Nyní jde o život celé Bukovinky. A dobře to ví i starosta Antonín Hloušek. Němci Poláka nesmí najít. Musí ho dostat domů, do Kanic. Vymýšlí riskantní plán jak vesnici, které starostuje, zachránit.
Za pomoci Antonína Ševčíka stloukl bednu, do ní partyzána uložili a zaskládali deskami. Ráno vyrazili s nákladem k Brnu. Přes několik kontrol, se dostali, strachem propocenými košilemi, do Kanic. Tam František Polák i přes ošetření MUDr. Medka z Bílovic, 16 dubna umírá.
Text - K. Horáček
