08/01/2026
Pokud něco dává smysl v boji proti obchodu s chudobou, tak je to kvalitní zákon podporující dostupné bydlení. Zákon o podpoře bydlení je tím prvním krokem. Byl by krok vedle jej opět zmrazit ...
ZÁKON O PODPOŘE BYDLENÍ JE V OHROŽENÍ. A S NÍM I LIDÉ V BYTOVÉ NOUZI.
Platforma pro sociální bydlení dnes spolu s dalšími poskytovateli sociálních služeb a zástupci samospráv i akademického sektoru vyzývá v otevřeném dopise premiéra České republiky Andreje Babiše ke zdrženlivosti v odkládání účinnosti zákona o podpoře bydlení. Reaguje tak na aktuálně projednávanou novelizaci zákona z 22. prosince 2025, která má revidovat a odložit vybraná podpůrná opatření určená na pomoc lidem v bytové nouzi. Zákon o podpoře bydlení má pomoci lidem, kteří se kvůli prohlubující se bytové krizi v Česku dostávají do vyloučení ze standardního bydlení. Jeho osud je ale nyní opět nejistý.
„Bydlení je veřejným zájmem a základním předpokladem důstojného života lidí v České republice. Odkládání účinnosti zákona, na který čekají desetitisíce domácností, včetně ohrožených rodin s dětmi, považujeme za velmi rizikové. Odložením zákona o podpoře bydlení vláda pohřbí šanci desítek tisíc dětí na lepší budoucnost,“ říká Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
„V České republice dnes žije podle Zprávy o vyloučení z bydlení z roku 2024 v bytové nouzi 161 000 lidí včetně 62 000 dětí. Zkušenosti z terénu i dostupná data ukazují, že nejisté nebo nevyhovující bydlení výrazně zvyšuje riziko ohrožení dětí násilím a negativně ovlivňuje jejich zdraví, vzdělávání i celkový vývoj. Až v polovině případů odebrání dětí do ústavní péče je jednou z hlavních příčin právě bytová nouze,“ říká Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
„Zákon o podpoře bydlení v podobě schválené minulou vládou nebyl řešením všech problémů s bydlením, které v Česku máme. Měl i řadu nedostatků. Například zúžení sítě kontaktních míst pro bydlení vede k neúměrné zátěži krajských měst, protože musí řešit i obyvatele okolních měst. Odložení a osekání zákona ale povede jen k dalšímu zhoršení sociální situace lidí v bytové nouzi, která je již dnes velice špatná. Díky kontaktnímu místu pro bydlení realizovanému z projektu jsme v posledních letech pomohli desítkám rodin najít bezpečný domov. Pomohli jsme například několika rodinám, které pečují o dítě s postižením, nebo osamělým seniorům. Bez zákona přijde mnoho lidí o naději na důstojné bydlení. Řada lidí si dnes ani přes veškerou snahu bydlení sama nesežene, realitní trh je pro část domácností nedostupný. Máme mnoho dat a příběhů, která dokládají funkčnost nástrojů zákona. Proto potřebujeme, aby zákon začal fungovat co nejdříve a aby byl posílen a ne oslaben,“ říká Kateřina Dobrozemská, náměstkyně primátorky města Olomouce.
„Zákon o podpoře bydlení určitě není spásná věc a bohužel po různých 'ořezáních' minulé vlády z něj zbyl pouze zlomek opatření a nástrojů. Nicméně v současné velmi špatné situaci je i tento zlomek nástrojů velmi důležitý zejména z hlediska prevence ztráty bydlení pro řadu domácností, které jsou zranitelné a ohrožené právě ztrátou bydlení v důsledku své nejisté životní situace. A některým skupinám může zákon také pomoct bydlení nalézt. Obě intervence považuji důležité nejenom samozřejmě z hlediska důstojnosti a pomoci žít důstojný život, ale jsou významné také z ekonomického hlediska, kdy prevence je vždy daleko levnější než následné řešení problematické nebo krizové situace. Zároveň se na platnost zákona již řada municipalit a organizací, které vykonávají sociální práci, již připravila a počítala, že jej budou moci využívat. Takže odložení účinnosti tohoto zákona by nejenom způsobilo praktické problémy, ale také by znamenalo, že by tyto kapacity a náklady přišly vniveč,“ říká docent Jiří Mertl z Univerzity Karlovy.
Zvlášť silně dopadá bytová nouze na rodiny samoživitelek, které tvoří jednu z nejohroženějších skupin na trhu s bydlením. Samoživitelky jsou častěji odkázány na krátkodobé nájemní smlouvy, drahé ubytovny nebo nevyhovující bydlení, přičemž na náklady na bydlení často vydávají více než 40 % svých příjmů. Dopady však nenesou jen tyto domácnosti. Bytová nouze znamená vyšší výdaje státu na sociální dávky, zdravotnictví, školství i ústavní péči a zároveň snižuje šance dětí na uplatnění v dospělosti. Bez systémového řešení se problém přenáší z generace na generaci a oslabuje celou společnost – ekonomicky, sociálně i lidsky. Zákon o podpoře bydlení může zásadním způsobem zlepšit situaci nejohroženějších domácností.
Na dlouhodobý problém upozorňuje také Evropský výbor pro sociální práva, který v září 2024 konstatoval, že Česká republika porušuje právo na bydlení garantované Evropskou sociální chartou. Podle Platformy je zákon o podpoře bydlení klíčovým nástrojem nejen k řešení akutní bytové nouze, ale také k její prevenci.
Přestože vláda označuje navrhovanou novelu za „technickou a implementační”, její dopady budou podle odborníků zásadní. Odklad se týká fungování kontaktních míst pro bydlení na úrovni obcí i role krajů jako nadřízených správních orgánů. Právě na tato opatření přitom čekají nejzranitelnější skupiny obyvatel – děti, lidé se zdravotním postižením, samoživitelky, senioři, lidé s duševním onemocněním nebo mladí dospělí opouštějící institucionální péči.
„Oceňujeme, že nová vláda neopouští od cíle podpory široce dostupného nájemního bydlení a plánuje mimo jiné rozvoj družstevního bydlení. Co však nemůže být oslabeno, je postupný, ale rychlý náběh podpůrných opatření zdlouhavě vyjednaného zákona o podpoře bydlení pro ty nejohroženější domácnosti. Potírání bytové nouze ruku v ruce s potíráním byznysu s chudobou pod drobnohledem státu a samospráv totiž koresponduje s reálnými potřebami řady měst a obcí, především v takzvaných regionech v transformaci, jakým je i Chomutov,” říká Milan Märc, primátor Chomutova.
Platforma pro sociální bydlení proto žádá premiéra v otevřeném dopise o osobní schůzku a otevřený dialog nad možnostmi úprav rozpočtových dopadů zákona a jeho postupném náběhu v přechodném období. Jednání by se podle Platformy měli kromě poskytovatelů sociálních služeb účastnit také zástupci obcí a krajů, zejména těch, které jsou bytovou nouzí zatíženy nejvíce a které mají praktické zkušenosti s pilotováním nástrojů prevence a potírání vyloučení ze standardního bydlení ukotvených v zákonu.
„Věříme, že díky spolupráci státu, samospráv a odborné veřejnosti lze zákon implementovat tak, aby Česká republika skutečně pomohla nejohroženějším lidem, splnila své závazky z Národního plánu obnovy a zároveň se vyhnula hrozbě sankcí ze strany Evropské komise v případě osekání zákona o podpoře bydlení, které mohou dosáhnout až 9 miliard korun,“ uzavírá Bírová.
Celé znění otevřeného dopisu najdete v komentářích.
