Komunistická strana Fakulty sociálních studií

Komunistická strana Fakulty sociálních studií Každý, kdo na tuto stránku jakkoli zareaguje, bude státním aparátem ČR posuzován jako neomarxista.

28/03/2026

As-salámu alajkum, přátelstvo,
ve jménu Boha milosrdného, slitovného!

Věděli jste, že šestnáctá súra Svatého Koránu má titulek „Včely“? Samozřejmě, že věděli, neboť jste všichni poslušní služebníci Páně, alhamdulillah. Za poslední dny mě mnohokrát napadlo, že bych se měl jako přední osobnost brněnské, české i světové levice vyjádřit k požáru haly zbrojovky LPP v Pardubicích, ale pořád ke mně nějak nepřicházelo, co by to mělo být; co že bych to vlastně měl satirizovat. Hodila by se poznámka o tom, že halu zapálili fotbaloví funkcionáři, aby odvedli pozornost policie od svých korupčních skandálů? Nebo seznam všech lidí a entit, které jsme jakožto všemocná Strana VE SKUTEČNOSTI poslali halu zapálit, protože se tam vyskytovala nepříjemná časoprostorová anomálie, přičemž na vrcholu seznamu by bylo čtvrt milionu účastníků demonstrace Milionu chvilek na Letné, ajatolláh Chameneí (nemrtvý) a ajatolláh Chameneí (teplý)? Či by snad byly vhodným terčem mé edgelordské politicko-univerzitní satiry kecy profesora Mareše o radikálnosti wokistických univerzitních studentů, prohlášení Apoleny Rychlíkové prudce odsuzující údajné útočníky, s tím spojená emocionální slátanina slovenských levičáků psaná špatnou češtinou, agresivní útoky Matyáše Zrna a twitterosféry na Druhou směnu a všechno příbuzné autorstvo, netaktičnost pražských propalestinských kolektivů a jejich nechápání kontextu české veřejné debaty since asi tak ever, sionismus zasloužilých bardů Žít Brno Hollana a Kvapila, nebo snad…

Doufám, že začínáte chápat, proč z toho pardubického hoření vyplynulo mé brněnské vyhoření.

Uvědomil jsem si, že reálně si o tom celém žhářském útoku myslím každého půldne něco jiného v závislosti na tom, jaké informace (respektive jejich drobty) se objevily ve veřejném prostoru jako poslední, a s úlevou jsem seznal, že přece nemusím psát nic. Levičáci jsou rozhádaní jako nikdy dřív, mohl bych si samozřejmě dělat legraci z toho, jak jsme neschopní držet aspoň základně při sobě, ale akorát bych nasral jedny, druhé nebo všechny, tak můžu mlčet. Je tu však přeci jen jedno téma, nad kterým už pár dnů špekuluju a rád bych se o něj s vámi podělil. Je to otázka presumpce neviny, jíž začali lidé rádi šermovat všude kolem – a mně to dlouho moc nesedělo.

Vzpomínám, jak před pěti lety prasklo téma Feri. Chtěl jsem o tom tehdy napsat sloupek do fakultního média, pročež mi šéfredaktor, zasloužilý brněnský novinář (co jsem slyšel, tak mezitím z médií odešel a nahrává reklamy do rakouských supermarketů – inu, v novinařině mnoho peněz není, ovšem Billa, to je přesně podle něčího gusta) do telefonu vysvětlil, že kdo ví, jak to je, musíme ctít presumpci neviny, a beztak to ty holky trochu přehnaly. Polkl jsem vzpomínky na několik různě závažných příběhů, které jsem už roky předtím o Ferim znal od různých žen, hovor s bílým stárnoucím mužem zdvořile ukončil, a svůj připravený sloupek jsem publikoval na KSFSS. V posledním odstavci tehdy stálo pojednání o uplatnění presumpce neviny. „Ta samozřejmě pro občana Dominika Feriho platí,“ tvrdil jsem, „nešel ze Sněmovny hned do vězení, nemá v trestním rejstříku záznam za opakované znásilnění. Ve veřejném životě ale platí jiná pravidla.“ Za tímto principem si stojím – presumpce neviny je právní koncept a specifické způsoby přemýšlení, které se v právu uplatňují, nelze aplikovat na celý společenský život. O Ferim jsme mluvili jako o násilníkovi dávno předtím, než jej tak označil nezávislý soud, stejně jako si budu myslet o Andreji Babišovi či Pavlu Blažkovi, že jsou zkorumpovaní, bez ohledu na to, jestli si to o sobě někdy přečtou v rozsudku jménem republiky.

S určitou rozpačitostí jsem tedy vnímal, když začali mí přáteli, anonymní lidé online i já sám na presumpci neviny upozorňovat v souvislosti se zadržením tří lidí, o nichž policie tvrdí, že jsou za zapálení pardubické haly zodpovědní. Dřív jsme všichni rozuměli tomu, co patří právu a co patří běžnému životu, ale když se dostal do potíží někdo jako my, tak jej bráníme podobně, jako Spolu-boys bránili Feriho v roce 2021. Mnozí poukazovali na dekádu starou kauzu Fénix, v níž policie odhalila údajné plány „levicových extremistů“ na zapálení vlaku s vojenským materiálem, jenže soud věc smetl ze stolu, když vyšlo najevo, že celý plán ve skutečnosti vymysleli policejní agenti. To mi přišlo relevantní, ale chatrné – ano, policii nesmíme brát moc vážně, ale tady přece opravdu k nějakému žhářství došlo, přihlásila se k němu propalestinská skupina, policie zadržela lidi z propalestinského hnutí, tak kde je policejní provokace folks, všechno do sebe přece zapadá. Navíc to byla všechno fušeřina, zapálila se hala, kde se vyráběla telematika pro vlaky, žádné izraelské drony, takže je to celé jen fiasko, které akorát vrhá špatné světlo na všechny, co oprávněně upozorňují na izraelskou genocidu v Gaze, a teď je budou mít v Česku všichni za teroristy.

Jan Hus, známý shořelý člověk, říkal: Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí. Generální předsedník KSFSS říká: Víš piču, rozumíš piču, ovlivníš piču, tak drž piču, neboť si ušetříš ostudu, do piči.

Jediné, co se dá k věci teď říct, je, že nikdo nic opravdu neví. Tak třeba: vyrábělo se v Pardubicích pro izraelskou armádu? LPP tvrdí, že ne, žháři tvrdí, že ano a že to 20. dubna zveřejní, když se k tomu LPP samo nepřizná. K***a, proč někdo dává tak dlouhé ultimátum, to nepochopím, ale dobře, počkám si. Napadená firma nemá důvod říkat plnou pravdu, když ji to může stát čest, a stejně tak lidi, kteří se rozhodnou podpálit barák, nejsou z podstaty věci plně důvěryhodní. Kde je tedy pravda, zjistíme zřejmě až časem.

(Mimochodem, záleží na tom, co se tam dělalo? Upřímně – jo. Opakoval bych slova Starýho Patočky z Deníku Referendum, když bych poukázal na to, že v naší společnosti nikdy neplatilo, že násilí je automaticky zavrženíhodné. Britské sufražetky házely šutry do výloh ctěných obchodů, černošští otroci se ve Spojených státech násilně bouřili proti svým otrokářským pánům, Gabčík s Kubišem odpráskli Heydricha, a nepamatuju si, že bych se v učebnici dějepisu o těchto skupinách a lidech dočetl mnoha zlého. To, co se stalo, je samozřejmě žhářství a obecné ohrožení, za něž v této zemi pachatelům náleží zákonný trest. Ten čin se mi nelíbí, protože si myslím, že nebylo možné mít plnou jistotu, že se nikomu nic nestane. Ale terorismus? Naprostá demence? Ale h***o, prosim vás.)

Nevíme ani to, na základě jakých informací jsou zadržení lidé ve vazbě. Vzniká tu pozoruhodný rozpor mezi urgencí, kterou vyvolává pojem „terorismus“ a mediální pokrytí věci, a tím, co se reálně stalo a co teď stát dělá. Pokud šlo opravdu o terorismus, jak o věci média mluví, a téměř 10 dalších útočníků je na útěku, proč nemáme každý den tiskové konference ministerstva vnitra a policejního prezidia, kteří informují veřejnost o tom, co se stalo a proč a jak se stát snaží lapit zbývající podezřelé? A proč se média nesnaží více zjistit? S takto velkými slovy nemůžeme operovat v informačním vakuu – a přesto se přesně to děje.

Upřímně? Já si myslím, že ti lidi, které zavřeli, to asi fakt udělali. Dává mi to smysl. Ale nemůžu to odůvodnit ničím než vlastním pocitem. Když si vzpomenu na Feriho, bylo to něco jiného. Vybaví se mi historky, které jsem slýchal průběžně od roku 2019 až do propuknutí kauzy v roce 2021, a vybaví se mi, že článek, který věc vynesl na povrch, obsahoval devět detailně popsaných příběhů. Nemusel jsem čekat na policejní vyšetřování a soud – věc byla dostatečně jasná. Tady mám svůj osobní pocit, a to je všechno.

Rčení říká, že když se spoléháme na svou intuici, pak něco „cítíme v kostech“. Přijde mi fér říct, že v kostech cítím, že policejní verze může být pravdivá. Ale nejen vzhledem k té změně počasí z posledních dnů si řekněme upřímně, že bychom svým kostem a kloubům neměli příliš věřit. Pokud policie mlčí a „žádá klid na práci“, pak musejí média tlačit na to, aby vyšlo na povrch víc – běžnými postupy i investigativou. Ne s přikývnutím uznat, že jim policajti a bezpečnostní experti, kteří mají informace z veřejných zdrojů, říkají zjevenou pravdu.

Jsem cancelled. Inšall’áh, užijte si Velikonoce.

26/03/2026

Vy byste beztak chtěli, abychom k tomu něco řekli.

No jo, jenže co?

já se fakt NEMŮŽU PŘESTAT SMÁT, imagine se TAKHLE MOC ZKOKSOVAT a psát v noci takovýhle zprávy na Hrad, já ho MILUJU
27/01/2026

já se fakt NEMŮŽU PŘESTAT SMÁT, imagine se TAKHLE MOC ZKOKSOVAT a psát v noci takovýhle zprávy na Hrad, já ho MILUJU

03/01/2026

TISKOVÁ KONFERENCE PŘEDSEDY VLÁDY ANDREJE BABIŠE A MINISTRA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ PETRA MACINKY

Andrej BABIŠ: Takže já vás zdravím, dobrý den… My jsme se zde sešli vzhledem k situaci ve Venezuele, samozřejmě situaci monitorujeme a… (smích) Já jsem do dneška měl dovolenou, byl jsem s rodinou na horách, a ráno mi volá pan Macinka, že… (nasadí si brýle) …že je potřeba se vyjádřit, takže já bych se chtěl vyjádřit… Opravdu samozřejmě ta situace je vážná, já bych chtěl vyzvat všechny občany, aby… A já jsem na sjezdovce ještě telefonoval s naším velvyslancem v USA, opravdu toto je věc, která se stala, a samozřejmě my se k tomu musíme… Prezident Trump mluví o, a já samozřejmě, po cestě z Francie, my vždycky jezdíme do Alp, tak jsem telefonoval s paní Kallasovou, a ona mě ujistila, že… Takže situaci monitorujeme, vyzýváme ke klidu a já už bych předal slovo panu ministrovi.

Petr MACINKA: Děkuji, pane prezidente.

Andrej BABIŠ: No tak to zatím ne…

Petr MACINKA: Já nemluvil k vám, pane premiére. Děkuji, pane prezidente. Děkuji, že jste zasáhl v okamžik, kdy Evropská unie řeší Green Deal a nezmůže se ani na to, obsadit Bulharsko, když nás tamní režim ohrožuje. Vážení občané, upřímně, nemůže si za to Venezuela tak trochu sama? Jak jsem již uvedl v oficiálním prohlášení ministerstva, USA opakovaně upozorňovaly na možnou eskalaci napětí způsobenou kroky venezuelského režimu. A to se i stalo. Kdo chce kam, pomozme tu tam. Já jsem taky včera upozorňoval kolegu Gregora, že když bude furt chtít zpátky to pětikilo, co jsem si od něj půjčil, tak mu vlepím, a pak jsem mu vlepil. Že se mu to líbilo, je věc druhá, ale na eskalaci napětí jsem ho prostě upozornil. Komu není rady, tomu není pomoci. Jestli se to líbí Madurovi, to nevím. Asi ne. Byl to komunista, a ty je potřeba střílet. Je to morálně správné, stejně jako když Američani udělali v roce 1947 invazi do Československa a zamordovali třicet tisíc lidí, protože jsme si o rok předtím zvolili komunisty. Měli na to právo. Třicet tisíc, to je takové okresní město. Kapka ke kapce, korunka ke korunce a už je ruka v rukávu. Ono tehdy bylo potřeba zajistit tu uranovou rudu, víme. Tehdy se ještě těžilo a chlapi byli chlapi. Ne jako dnes, kdy ani nemůžete zastavit na červené, aby vám cyklofašisti nezačali bodat do pneumatik růžovými noži. Baby jedny. Navlhčete mě, proboha, navlhčete mě! (Andrej BABIŠ vytahuje rozprašovač a něžně postříká Petru MACINKOVI obličej.) Děkuji, pane prezidente.

Andrej BABIŠ: Ale já opravdu…

Petr MACINKA: Já nemyslel vás, pane premiére. Děkuji, pane prezidente, že jste mi dal práci, že jste mi dal směr. A vy jste ne kdo, ale někdo! Konzervativní je, když se bombardují lidé jižně od pětatřicáté rovnoběžky. Progresivní je, koupit si v Lushi bombu do koupele. Kuřecí řízek je vepřový řízek, a tak to bylo vždycky, a naše strana za tím stojí. Děkuji vám. A teď si vezměte, že toho šašouna zatkli a odvlekli! Dokážete si představit, jaké by to bylo, kdyby tehdá unesli Zelenského? Fantastické! Tleskám. To jen dokazuje zvrácenost ukrajinského režimu. Když vás napadne imperialistická velmoc, máte stáhnout kaťata a nastavit, ne se pokoušet bojovat za svobodu. Ropa, to je taková uranová ruda, víme, a ty rakety, když v noci dopadají, tak vlastně docela hezky svítí, zatímco v Evropské unii pácháme kulturní sebevraždu a člověk si už na Silvestra ani nemůže strčit petardu do řiti a odpálit se na Ještěd. Kdybychom radši obsadili Rumunsko. Toto – není – svoboda! Děkuji, pane prezidente. Lituji jen jednoho: že to nemohl vidět Bibi. Ale vono to bude ještě nějakou dobu trvat, a já už jsem mu telefonicky slíbil, že mu jako česká vláda zaplatíme soukromý tryskáč, aby to mohl omrknout. My budeme situaci monitorovat. Zpovzdálí. Chce k tomu někdo něco říct? Ano, ten dredatý pán vzadu.

Zdeněk HŘIB (se zvednutou rukou): Hodnocení této akce bude záležet na jejích důsledcích. Pokud povede k nastolení demokracie, bude toto hodnocení rozhodně příznivější.

Petr MACINKA: Ježiš jo, díky, já zapomněl, demogracie no. Demogracie. Grácie Kapitána Demo. My bojujeme proti drogovým kartelům. Drogy nemají být pro kartely, drogy mají být pro všechny, aby se s nimi mohlo obchodovat. A my musíme zachránit demokracii. O tom je volný trh. Kokain, to je vlastně taková uranová ruda, víme. Navlhčete mě, proboha, navlhčete mě!

Petr FIALA (přichází a něžně cosi rozpráší na obličeji PM): Pokud akce USA povede k pádu Madurovy diktatury, je to jen dobře. Přeji Venezuelanům demokratickou vládu a svobodu.

Petr MACINKA: Děkuji, pane prezidente.

(v sále se z neurčitého zdroje ozývá hromový hlas Petra PAVLA): Ale já přece dneska vůbec nic neřek!

Opona PADÁ.

11/10/2025
27/09/2025

Z DEBATNÍCH PŘÍSPĚVKŮ NA 177. SJEZDU. SOUDOBÉ POZNATKY K „CHAMPAGNE SOCIALISM“: SALÓNNÍMU LEVIČÁCTVU I DĚLNICTVU OBNAŽUJÍCÍMU SVÉ CHUŤOVÉ TOUHY

Milé koležstvo,
chtělo by se mi použít obstarožní frázi, jež zde byla určitě mnohokrát použita: „Evropou obchází strašidlo“ – strašidlo vy víte čeho. Nicméně hned zde na začátku budu muset změnit směr této slavné citace. Tak za prvé, Evropou neobchází strašidlo, ale komár! Ano, velevážené koležstvo, je to komár. Komár, který nakoukává do peněženek daňových poplatníků a vysává odsud penízky. Penízky, díky kterým si naše Strana může dovolit platit například takovéhle akce. Takovéhle honosné akce, na kterých se popíjí šampaňské a pojídá kaviár ze zlatých obnosů. Tím chci tedy říct: Evropou obchází komár – komár šampáňového socialismu.

Tento termín, totiž šampáňový socialismus, vznikl v hlavách našich oponentů, a především ho pak užívali reakcionáři v našich řadách. Již na začátku třicátých let minulého století tak nazývali labouristického premiéra Spojeného království Ramseyho MacDonalda, o kterém se domnívali, že zradil zájmy pracující třídy pachtěním se s elitami. Naivně si mysleli, že by snad existovala urážka, která by patřičně dokázala vrhnout světlo na naše pokrytectví. Jak se ty skopové hlavy mýlily! Jak bláhoví ti novinářští třasořitkové v manšestrových sakách mohli být! My jsme se pochopitelně jejich slov nezalekli, nenechali jsme se vykolejit jedem vycházejícím z jejich úst, a naopak, začali jsme se opíjet šampaňským, seč je to možné. Tak snad ještě pro koležstvo, kterému to doteď nebylo jasné: afirmujme náš zhýralý životní standard, naplňme naše hrdla šampaňským, kaviárem, lanýži, makronkami, kobe steaky, ústřicemi, šafránem a veganskými chlebíčky s bramborovým salátem.

Možná se mezi námi naleznou takoví, kteří budou stále pochybovat. Možná si říkate: k čemu by mi bylo všechno to honosné jídelní představení? Cožpak mi nestačí ke spokojenosti obyčejné pokrmy? Může jednoduchý smyslový požitek naplnit všechny mé potřeby? Neměli bychom se soustředit na důležitější aspekty, jako je například záchrana planety?

Tůdle nůdle, právě v tom jste vedle jak ta jedle!

Přeci i pouhé nakrmení se, a je jedno, zda luxusní, či běžnou potravinou, je naplněním smyslových požitků i základních potřeb. Na této planetě jsou však lidé, kterým se nedostává ani základních potravin! Hladoví! A to je to, v čem spočívá naše role, úloha naší Strany, Komunistické strany Fakulty sociálních studií, koležstvo! Musíme manifestovat náš přebytek, abychom jednoho dne dosáhli stavu, kdy nebude nedostatkem trpět nikdo! Musíme podporovat našeho vnitřního komára šampáňového socialismu, aby naklonil svůj socák ještě hloubš do peněženek daňových poplatníků! Ba co daňových poplatníků; ale aby se tento komár naklonil a vytvořil mohutný chobot, kterým se pevně zapíchne do oligarchie, do všech Petrů Fialů, Andrejů Babišů, Markét Vaňkových, Pavlů Blažků, Danielů Křetínských, Pavlů Tykačů, Donaldů Trumpů, Elonů Musků, Renát Kellnerových, Jaroslavů Strnadů a dalších. Z nich pak vysaje krev, kterou přetvoří nikoliv na víno, ale na šampaňské, na šampaňské pro všechny! Hlásám vám tedy nový systém: šampáňový socialismus pro všechny!

Ale proč se, koležstvo, zastavovat u šampáňového socialismu? Copak bychom nemohli pokračovat koňakovým socialismem? Ústřicovým socialismem? Humřím socialismem? Ne, ne! Jedno by mělo být jasné: přívlastek musí být vždy alkoholový, abychom se materiálně mohli opíjet stejně tak, jako se opíjíme ideologicky. A to prohlašuji jako abstinent, velevážené koležstvo!

A tímto dialektickým poznatkem bych chtěl zakončit svůj proslov. Všem vám vřele děkuji za pozornost, a doufám, že si něco z něj přimknete k vašim srdcím, která jsou obrostlá tukem. Děkuji.

Z PROJEVU GENERÁLNÍHO PŘEDSEDNÍKA NA 177. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY FAKULTY SOCIÁLNÍCH STUDIÍMilé kolegyně, milí kolego...
26/09/2025

Z PROJEVU GENERÁLNÍHO PŘEDSEDNÍKA NA 177. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY FAKULTY SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Milé kolegyně, milí kolegové, milá koležata, vážené neomarxistky, vážení neomarxisté, dámy, pánové a ostatní.
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA! Asi takto se musejí cítit naši nepřátelé, když pohlédnou ráno do zrcadla a spatří tam svou povislou tvář, poznamenanou úzkostí a neustálými prohrami v marných soubojích s naším komunistickým hnutím. Jak zpívá Ewa Farna: mlýnské kolo dějin mele pomalu, ale rudě. Považte rozsah moci naší veliké strany. Tisíc šest set devatenáct regionálních výborů na všech kontinentech, osmnáct námořních styčných bodů s našimi kolegy a kolegyněmi z Komunistické strany moří a samozřejmě nemohu opomenout naše stálé zastoupení na odvrácené straně Měsíce. V minulém roce jsme otevřeli kancelář dokonce i v Praze. Z neviditelného mrakodrapu zavěšeného nad šestým patrem Fakulty sociálních studií ovládáme všechno relevantní dění a pleteme hlavy mladým i starým. Jak jinak si vysvětlit tu záplavu zděšení a agresivních výpadů vůči naší ideologii napříč sloupky konzervativních politických komentátorů a v provoláních twitterových pseudocelebrit celého světa? Povězme si to společně: Andrej Babiš? Komunista! Petr Fiala? (*lid se připojuje*) Komunista! Robert Fico? Komunista! Zdeněk Hřib? Komunista! Friedrich Merz? Komunista! Střelec Karlíka Křika? Komunista! Kateřina Konečná? Hm? No, zas aby nebyla velká očekávání.

Přese všechnu sílu, jíž naše strana prokazatelně a neomezeně oplývá, může být pro nás všechny někdy těžké si zvědomit, že ekofašistický neomarxismus skutečně tvoří nepominutelný základ naší společnosti a civilizace. Nezdá se copak, že si vlády dělají z mezinárodních lidskoprávních smluv trhací kalendář, že se napříč státy dostávají do čela volebních průzkumů krajně pravicová uskupení a že klimatická krize postupuje dále a dále, aniž by se na obzoru rýsovala vůle s tím cokoliv dělat? Odpovědí nechť nám je šestileté dítě s leukémií, které v nemocnici přijme návštěvu zdravotního klauna a evangelického faráře. Co řekne evangelický farář šestiletému dítěti, které neví, jestli zemře, nebo přežije, je vyděšené, o samotě a obklopené nevlídným nemocničním prostředím? No přece že všechno je to součást Božího plánu! A pokud dítě začne natahovat, že Pánbůh v takovém případě působí jako pěkný čůrák, pak na něj může ctihodný pán vytáhnout klauna a ten ho ještě dorazí. Proto, drahé přátelstvo, mějte důvěru v nevyzpytatelné stezky, kterými se naše strana ubírá. Jednak proto, že ať strana udělá cokoliv, bude mít vždycky pravdu, jednak proto, že kdo bude fňukat, na toho pošlu klauna, a to je něco, co rozhodně nechcete. Stranický klaun je totiž zaneprázdněn a bylo by pro nás logisticky náročné, aby jezdil on za vámi, takže by to setkání vypadalo tak, že byste se jednoho rána probudili v koženkovém kupé rychlíku, který by vás dovezl tam, kde je klaun doma: (*řádka zabavena cenzorem*). Ach ano: sladké místo, kam se chodí pást antilopy žalu, v nočním svitu poletují můry utrpení a kam naděje odchází zemřít. Takže nezpochybňovat stranu, koležstvo, je to všem jasné?

Uznávám ovšem, že udržovat dostatečnou míru doublethinku je v některých situacích opravdu náročné a chci zde vyjádřit určitou shovívavost. Rozeberme si elektronickou tužkou například situaci z letošního března. Uprostřed atria stojí předseda vlády profesor Petr Fiala, který je podle Echa24 komunista. Okolo něj stojí protestující studující, kteří jsou podle fanoušků Petra Fialy komunisti. Ovšem mnozí z těchto fanoušků Petra Fialy jsou studující sociálně-vědních oborů, což jsou podle mnohých hlasů ze sněmovní koalice i opozice automaticky komunisti. Jenomže sněmovní opozici vede Andrej Babiš, který je podle liberálů komunista, ale někteří z těchto liberálů jsou taky komunisti, protože jsou to Piráti. Do toho jediné politické uskupení, které se v Česku verbálně hlásí ke komunismu, kandiduje v koalici domobranců, agrooligarchů a národovců. Upřímně, já chápu, že z toho lidem mrdá v palici. Mně samozřejmě vůbec, já jsem manifestace nesmrtelného a mocného ducha dějin a ta antidepresiva, co jsem si předminulý týden zdvojnásobil, beru jen pro zábavu, abych se přiblížil strastem prostého lidu. Všechno je v klidu. Všechno je v pohodě. AAAA- ne, takhle se cítí naši nepřátelé, klid, klid.

Velikým husarským kouskem naší strany je samozřejmě schválení zákazu komunismu v České republice. Nebudu se opakovat, kolegyně a kolegové. Stezky jsou nevyzpytatelné, tajné orgie Marka Bendy a Pavla Blažka na šestém patře, dopisy s nábojnicí, těla politických oponentů ve Svratce, Nigel Farage na prvním místě v průzkumech, AfD druhou nejsilnější stranou v Německu, nácci ve Frýdku, obecně české parlamentní volby – no prostě i když se vám může zdát, že nebezpečím pro naši společnost je spíš krajní pravice než zmítající se uzlíčky zbytků socialismu, tak to berte tak, že všechno je plánované. Plánované to máme my komunisti nejraději. Myslím ale, že je na místě přiznat, že logickými argumenty někdy není možné vyjádřit úplně vše, a proto bych chtěl oficiální stanovisko naší strany vyjádřit písní. Víte, chodil jsem kdysi do kurzu šansonového zpěvu a složil jsem díky tomu teď v létě takovou malou etudu na téma trestnosti třídního boje. Dovolím si ji zde dnes přednést. Může mi technička pustit podkres? Děkuji.

*předsedník začíná zpívat, a to rozhodně svým vlastním hlasem* Soudí tady mou nápadnou růž, dnes mě soudí kdejaký náhodný muž – že chci dávat i brát, že mám v úmyslu žít, jak se dá, v proudu dní míjejících. Občané přísedící, k tomu já se vám plně přiznávám! Já se přiznávám!

Jó Hapka, to byl frajer. Osobnost! Pamatuju si, jak jsme seděli na balkóně na hotelu v Olomouci… Cigaretový kouř všude kolem… A já říkám: „Petře, napiš tuto píseň. Ty se nedožiješ toho, až nadejde její okamžik, ale věř mi, děláš to pro dějiny.“ Pak jsme se rozloučili, on odjel do Kroměříže, já do Brna a nikdy jsme se už neviděli. Zabil ho Pavel Blažek. *dohrává hudba*

Zbývají pouhé minuty do slavnostního otevření našeho stého sedmasedmdesátého sjezdu a zajisté se ptáte, jaké jsou priority naší strany v dalším roce. Dovolte mi zmínit jen několik. Zaprvé: rozsáhlým empirickým šetřením jednou provždy změříme přesný podíl hitlerovských částic v průměrném Čechovi. Když zbudou peníze z grantu, možná přeměříme i Slováky. Již nyní probíhá pilotní případová studie na Dominiku Dukovi a věřte mi, těch molekul je tam hodně. Kromě toho odpovíme na několik dalších, dosud nevysvětlených otázek týkajících se obyvatelstva této republiky. Proč Češi milují drahé potraviny? Proč Češi nenávidí koncept státu, který dělá věci? Proč jsou Češi indiferentní k tomu, jak s nimi vymrdává nadnárodní kapitál? Proč Češi volí politiky, kteří jim slíbí, že s nimi nadnárodní kapitál vymrdá ještě více? A hlavně: proč Češi?

Naším dalším programovým cílem je investice do infrastruktury, která našemu městu bolestně chybí. Slibuji, že v příštím roce postavíme obří betonovou modlu osobního automobilu. Socha bude stát několik kilometrů za hranicemi města Brna a bude skvěle dopravně obslužná dálniční sítí. Stejně jako lampa láká můry, se k ní stáhnou všichni motoristé s malým i velkým M z celého širého okolí a my normální lidé budeme mít konečně pokoj. V nestřežený okamžik totiž dálnici rozbagrujeme, automobilisté to budou považovat za normální stav, takže jim nedojde, že je něco špatně, a než se kolonami proderou zpátky, tak my zavedeme cyklo- a pěšcototalitu, která bude spočívat v tom, že když se bude opravovat nějaký barák a nepůjde kvůli tomu chodit po chodníku, tak tam vždycky namalujeme obchůznou trasu přes silnici. A to je komunismus!

Nu a naše poslední priorita. Zpřístupníme veřejnosti zázračný kabát na změnu osobnosti, který testujeme už rok na děkanátu naší fakulty. Funguje to jednoduše, je to sada dvou kusů. Nasadíte si jeden kabát, jste děkan. Nasadíte si druhý kabát, jste senátor. Jako v Severance, kdo to sledujete. Můžete si dělat a říkat, co chcete, a ten druhý o tom vlastně vůbec ani neví. Změní vám to dokonale celý charakter. No a když si oba kabáty sundáte, tak jste logicky co? (*řádka zabavena cenzorem*)

Vážené přátelstvo, cesta ke komunismu je klikatá a složitá. Nezapomeňte, že my neomarxisté a neomarxistky nikdy nepracujeme otevřeně – nýbrž vždy v převlečení za neoliberály, neokonzervativce, neomezená data či neodymové magnety. Jedině tak můžeme zůstat hlavní hybnou silou všeho, co vidíme kolem sebe. A pokud po vyslechnutí mých úvodních slov máte pocit, že kolem sebe vidíte něco trošičku jiného, pak pamatujte: jediný, kdo nás může zachránit, jsme my sami. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Nyní však již nastal čas na vnitrostranickou diskuzi. Ať žije strana, ať žiji já, ať žije socialismus! Všechnu moc studujícímu lidu! Aspektem verbální komunikace je sdílená intencionalita! Děkuji vám za pozornost.

17 zásadních výroků, které archivářstvo Ústředního archivu KSFSS odhalilo v zapečetěné obálce s posledními slovy našeho ...
19/09/2025

17 zásadních výroků, které archivářstvo Ústředního archivu KSFSS odhalilo v zapečetěné obálce s posledními slovy našeho člena Tomáše Garriguea Masaryka.

Z jícnu sociálních sítí na mě vyskočilo už mnoho článků o lidech, kterým ChatGPT (nebo jiný velký jazykový model neboli ...
27/08/2025

Z jícnu sociálních sítí na mě vyskočilo už mnoho článků o lidech, kterým ChatGPT (nebo jiný velký jazykový model neboli LLM) pomohl si ublížit nebo se zabít - a nebude to ani poslední takový článek. Ale s každým dalším textem, v němž si čtu o někom, pro nějž je některý LLM vysněnou spřízněnou duší (viz subreddit AISoulmates); o někom, koho takový model dovedl ke schizoidní přestřelce s americkou policií, pročež mu rodina vygenerovala nekrolog přes ChatGPT; o dětech, které nedokážou ve slohu napsat pohádku, protože jsou zvyklé všechna zadání nejprve prohnat chatíkem; když čtu tohle všechno, tak ve mě roste touha postavit se na Českou, Údolní, hlavák nebo jakékoliv jiné rozkopané místo v Brně a do zvuku stavebních strojů začít hlasitě křičet: nebylo toho šílenství už dost?

Co nám tato technologie za poslední tři roky svého masového rozšíření dala? Když se dřív řeklo "umělá inteligence založená na strojovém učení", tak jsem si představil něco, co na základě dat dokáže s 99% úspěšností rozpoznat plicní nádor, a navíc mnohem dřív, než by to zvládl člověk. A co jsme od roku 2022 získali? Proč do vývoje jazykových modelů nalévají vlády po celém světě miliardy v naději, že tím "vyhrají nové závody ve zbrojení", zatímco jinde prostředky zoufale chybí?

Vždy, když mluvím nebo píšu o takzvané umělé inteligenci, se hlídám, jestli nezním jako staří páni profesoři matematiky a fyziky, kteří skuhrajíce na kalkulačky vychvalují přednosti logaritmických pravítek. Ale kalkulačka nikoho nedožene k sebevraždě a nestojí za ní hala superpočítačů, které připravují celé okresy o pitnou vodu. Včera jsem slyšel o programu kandidáta na děkana naší právnické fakulty, který prý ve funkci chce vyvinout dva asistenční chatboty speciálně pro studující práv. Nu dobrá, zní to snad i užitečně, ale co všechen ten kontext jazykových modelů, o kterém zde mluvím? Máme to jako univerzita podporovat?

Jsem pokrytec, když jsem si nechal do diplomky vygenerovat statistický kód, protože jsem si nebyl tak jistý svým programováním a přes jazykový model to bylo jednodušší? Možná ano, ale právě proto vím, že nechci svalovat vinu na koncové uživatele a uživatelky. Používáme "umělou inteligenci", protože je to pro nás lepší alternativa služeb, na které nedosáhneme. Kdybychom měli široce dostupnou psychologickou péči, mohli by zranitelní lidé chodit na terapii a nevypisovat své starosti "stroji na empatii". Kdyby nemuseli téměř všichni studující v Česku pracovat, měli by víc času a pohody dělat rešerše pro své seminárky a vzdělávat se v oboru, který chtěli jít studovat. Kdyby se technologické společnosti nerozhodly vložit údajnou AI doslova i do praček, nemyslelo by si tolik lidí, že je normální takové služby používat, když to má takové důsledky. Kdyby neexistovaly tyto materiální podmínky a kdyby politicko-ekonomické uspořádání světa neodměňovalo ty, kdo na tomto marasmu vydělávají, nemuseli bychom se o těchto věcech bavit.

Říkáme, že nemůžeme studujícím jazykové modely zakázat. Ale neměli bychom na ně alespoň mohutně apelovat? Kam zmizela radost z poznání nového, kam zmizela radost z tvorby? Viděl jsem nedávno tweet o páru, kde nevědomky on i ona řešili své partnerské trable s jazykovými modely, a přišli na to až jejich společní známí; o pár dnů později následoval tweet, že se onen pár rozešel. Okamžitě mi to připomnělo asi deset let staré video s Žižekem, kde Žižek tvrdí, že ideální rande by bylo takové, kde muž přijde za ženou na byt, v ložnici nechají robotický p***s mít s*x se syntetickou vagínou, a oni dva, nezatíženi očekáváními, co všechno by spolu měli dělat, mohou jít do obýváku a bavit se o tom, co je jim milé. Ale i v této absurdní rozprávce lidé alespoň použili technologii jen na to, aby vyměnili jednu část svého lidství (intimitu) za jinou (intelektuální požitek). My své lidství měníme za tiktokový brainrot.

Možná bychom měli tuto technologii prostě přestat používat. Technologii, která nás zbavuje schopnosti samostatně přemýšlet a - co hůř - samostatně cítit; která utvrzuje lidi v jejich ničivých představách; která je ve svém jádru založená na krádeži cizí tvorby a ze své podstaty sama nic nového nedokáže vytvořit; která svou výpočetní náročností spotřebovává nepřiměřené množství přírodních zdrojů v době planetární krize; technologie, která v nás zabíjí to, co je v nás lidské, a za jakou protislužbu? Že nám rychleji přepíše výzkumný rozhovor a nahodí základní rešerši do diplomky?

Jednoho dne, až mě umlátí železnou palicí fašistický převrat, nebo to udělám sám, protože už se na tohle všechno nezvládnu dívat, někdo napíše do políčka ChatuGPT: Napiš příspěvek ve stylu Komunistické strany Fakulty sociálních studií o válkách o pitnou vodu na Mikulovsku. A stroj vygeneruje čtyři odstavce psané mým stylem a na konci se zeptá, jestli má vytvořit i vtipný komentář o občanské válce v kalifornsko-sečuánské konfederaci. Nebude k tomu potřebovat mě ani toho, kdo tento prompt zadá. Robotický p***s ojebe syntetickou vagínu, zatímco se budou miliardáři skrývat v bunkrech na Novém Zélandu a Aljašce před společensko-klimatickým rozvratem, který pomohli stvořit.

Vždycky je však ještě čas; vždycky.

Adresa

Joštova 218/10
Brno
60200

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Komunistická strana Fakulty sociálních studií zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta Organizace

Pošlete zprávu Komunistická strana Fakulty sociálních studií:

Sdílet